Tenká hranice

20. Lhaní

Pohled K.

Zvedne pohled a smutně se na mě podívá.

,,Přestaň, prosím. " opatrně si sednu na kraj postele.

Nechápu.
S čím mám přestat?

,,O čem to mluvíš? " on si povzdechne.

Rozejde se ke mně a taky si sedne.

,,Jenom je to pro mě nový a asi to nedokážu... mít s tebou něco víc." trochu mě to překvapilo.

Nevím, jak to mám přesně brát.

,,Chápu to, potřebuješ čas. " pohladím ho po tváři.

Vždyť to není nic zvláštního.
Někdo na to musí prostě pomalu.

,,To je ten problém, čas nic nevyřeší. " stáhnu ruku zpět.

Nelíbí se mi kam s tím směřuje.

,,Líbí se mi tě držet za ruku, líbat tě a objímat, ale když si představím něco víc tak..."

Přestane.
Zvednu se a frustrovaně dojdu ke dveřím.

,,Chceš mi říct, že tě znechucuje pomyšlení se mě jiným způsobem dotknout? " přál bych si abych to jenom špatně pochopil.

Vždyť jednou mi dokonce řekl, že mě chce, tak o co jde?

,,Prosím nezlob se, já to... "

,,Děláš si srandu? Nemám se zlobit? " to bolelo.

Neměl jsem to dělat, tušil jsem, že to skončí špatně.

,,Vždyť tě znechucuje se mě dotknout kruci. " když to řekne někdo koho milujete, ani to nejde popsat, jak moc to bolí.

,,Ne! Takhle jsem to nemyslel, já jenom... " nedokončí to.

Jenom sklopí pohled.
Tak tohle nemám za potřebí.
Opustím místnost a se silou prásknu dveřmi.

,,Debile! " zakřičím ještě.

Chce se mi brečet, ale zlost je momentálně silnější.
Na chodbě se objeví Gí.
Ani se na něj nepodívám, sejdu schody a odejdu ven na čerstvý vzduch.

•••
Nora

Opatrně jsem se zvedla z postele.
Tělo se mi neskutečně třáslo.
Celý týden jsem vstala jen abych došla do koupelny, jinak jsem celou dobu ležela.
Bolest jsem zavrhla.
Jediná vzpomínka a byla bych opět na začátku.
Snažím se tomu zabránit a jít dál.

,,Sugar? " dojdu za ním na chodbu.

Otočí se na mě a zamračí se.

,,Noro... Máš odpočívat. " celý týden nedělám nic jiného, ale líbí se mi, že se tak stará.

Překvapuje mě i fakt, že už mi za tu přezdívku nenadává.
Usměju se a dojdu k němu blíž.

,,Už je mi líp. " pohladí mě po tváři jako ráno a následně obejme.

Na tohle se budu zvykat dlouho.
Schovám tvář do jeho hrudi.
Potřebovala bych s někým mluvit.

,,Chtěla bych vidět Taeho. " on se odtáhne a s nečitelným výrazem se na mě podívá.

Tváří se nespokojeně, ale následně kývne.
Řekl, že se to musí zařídit, tak odešel do pracovny.
Pozornost mi upoutá tiché vzlyky vycházející z vedlejšího pokoje.
Opatrně otevřu dveře a uvidím Jimina, jak brečí na posteli.

,,Jimine. " oslovím ho a on se trochu lekne.

Utře si své slzy.

,,Noro... Rád tě vidím, jak se cítíš? " sednu si vedle něj a pohladím ho po zádech.

Nechci ho vidět nešťastný.

,,Já se mám dobře, ale co se stalo? " nepřestávám ho hladit.

Po jeho tváři tečou slzy.

,,Posral jsem to. " zašeptá.

Tvář si schová do dlaní.

,,Byla jsem pár dní mimo, prosím řekni mi to od začátku. "
Chvilku čekám než se uklidní.

,,Kookie... Já se do něj zamiloval. " zastaví se a podívá se na mě.

Nevědomky se usměji.
Věděla jsem, že je zamilovaný, ale netušila jsem, že do něj.

,,Ale dneska jsem mu svým způsobem řekl, že by mi bylo nepříjemné se ho... uhm, jak by říct... intenzivněji dotknout. " kývnu, že rozumím.

Sednu si do tureckého sedu, takhle sedím nejraději, a opět ho začnu poslouchat.

,,Lhal jsem...
Naopak když je u mě, tak každý kousek mého těla po něm touží, chápeš co myslím? "

Asi... Nevím?

,,Tak proč jsi mu lhal? "

On si povzdechne.

,,Kvůli V... Kookie se mi líbí už delší dobu a tak jsem se chtěl nenápadně zeptat V, jak by na to reagoval, kdyby se jeho bráška zamiloval a přesněji do kluka.
On se naštval a řekl, že kdyby se ukázal někdy s klukem, zavrhl by ho, přestal by ho vnímat jako bratra, to mu nemůžu údělat. " to snad ten debil nemyslí vážně.

Jak může říct něco tak strašného?
Měl by být šťastný, kdyby se jeho mladší bratr zamiloval, mělo by mu být jedno zda do dívky či kluka.
Tohle je mě fakt naštvalo.

,,Noro? Tak se připrav zachvilku vyrážíme. " v pokoji se objevil Sugar.

Kývnu a on odejde.
Než opustím místnost, tak ho silně obejmu.

,,Vím, že nechceš aby mu bratr ublížil, ale momentálně mu ubližuješ víc než si dokážeš představit. " pustím ho a odejdu do svého pokoje.

Chtěl jsem se zeptat Taeho na pár věcí, ale jak vidím, tak ho nejdřív seřvu.