Other Slytherin girl II. ✔

N O R B E R T

Počet slov:578
32 let/24.dubna 1992

Jakmile jsem zvládala dokonalou přeměnu v sovu, přebývala jsem ve zdejším hradě. Občas jsem jako sova zůstávala v sovinci, jindy jsem zase jako člověk byla u Severuse.

Oblíbila jsem si také obyčejné procházení po bradavických pozemcích či sezení u jezera. Občas jsem potkávala studenty, - hlavně když mířili na hodinu bylinkářství - kteří si tiše šuškali, když mě viděli. Neskrývala jsem totiž to, že jsem metamorfomág.

Jednou jsem takhle pomáhala profesorce Prýtové s několika jejími bylinkami, když jsem zahlédla podivně rozrušeného Hagrida. Vypadalo to, že jde z hradu a něco si strkal do spratkového kožichu.

Jelikož jsem Hagrida měla ráda, rozhodla jsem se, že za ním po večeři zajdu.

•••

Zaťukala jsem na dveře Hagridovy hájenky a ozvalo se jeho hlasité: ,,Kdo je tam?" Ještě jsem ani nestačila odpovědět a Hagrid otevřel.

Na sobě měl něco jako zástěru a na rukách veliké chňapky.

,,Millie! Čekal jsem někoho jinýho. Co tady vůbec děláš?" podivil se, ale pustil mě dovnitř.

,,Řekla jsem si, že bych tě taky někdy mohla navštívit," usmála jsem se a posadila se na židli ke stolu. Ihned za mnou přiběhl Tesák.

,,Jo. Povídá se, že tu jsi na hradě pořád. A taky jsem slyšel mluvit Snapea s Brumbálem. Jsi zvěromág," zamračil se. ,,Ale nemusela by jsi pořád být se Snapem, ne?"

,,Ale Hagride, je to můj kamarád. A ano, jsem zvěromág, ale registrovaný!" vzpomněla jsem si na svou návštěvu na ministerstvu. Hagrid zabručel. ,,Hagride, koho jsi vlastně čekal?"

Nemohla jsem se nezeptat. Ještě mi ani nestačil odpovědět, když někdo zabušil na dveře. Pokynul mi hlavou a já se rychle proměnila v sovu. Hagrid šel otevřít a já uviděla tři děti.

Harryho, Rona a Hermionu.

,,Hagride, můžeme dál?" ozval se Harry.

,,Pojďte, rychle, dělejte." Hnal je dovnitř. Trojice se posadila na židle a Hagrid se sklonil k ohni. Nevšimla jsem si, že by něco vařil.

Najednou si Harryho oči vyhledaly ty mé. Byly přesně takové, jaké měla Lily. Až mě z toho bodlo u srdce a proklínala jsem svého bratra za to, že Harrymu zkazil dětství. Vždyť jsem se s tím chlapcem nemohla ani spřátelit!

,,Hagride, chtěli jsme s tebou mluvit -" začal Harry, ale nespouštěl ze mě oči.

,,Počkejte chvíli." Hagrid v ten okamžik vytáhl nějaké obří vejce. Pak ho položil na stůl.

,,Co je to?" zeptala se zvědavě Hermiona.

,,Já vím, co to je! Hagride, kde jsi ho sehnal?" obrátil se Ron na Hagrida.

,,No, vyhrál jsem ho," pokrčil rameny Hagrid a v tu chvíli vejce puklo a vylíhl se z něj malý drak!

,,To je... drak!" vydechla Hermiona.

,,Norský ostrohřbetý," přikývl Hagrid a podrbal draka na hlavě.

,,Můj brácha Charlie se o draky stará v Rumunsku," sdělil Ron.

,,Hned poznal, kdo je jeho mamička. Viď, Norberte?" Norbert mu trošku připálil vousy.

,,Norberte?" podivil se Ron.

,,No, nějak se jmenovat musí, ne?" Harry s Ronem se po sobě podívali a nevšimli si Hagridova pohledu.

,,Kdo je to tam?" Hagrid se zadíval z okna.

Trojice se otočila a Harry vydechl: ,,Malfoy."

Opravdu. Od okna odbíhal blonďatý chlapec ze Zmijozelu.

,,A kruci..." ulevil si Hagrid. Zavánělo to problémem.

Všichni vstali od stolu a Harry přešel až ke mně. Pohladil mě. ,,Jsi hodně podobná Hedvice."

Ron ani Hermiona si mě nevšimli, byli už dávno venku. Harry mi věnoval ještě jeden úsměv a rychle následoval své kamarády.

Vyletěla jsem za ním do noci a sledovala, jak bezpečně zmizeli v hradu. A jelikož jsem slyšela od Hagrida o tom, že v Zapovězeném lese nachází zraněné či mrtvé jednorožce, vydala jsem se po nich podívat.

Omlouvám se, že teď nevyšel dlouhou dobu žádný díl, ale byla jsem u moře a nestíhala jsem psát😄
Budu se snažit vydávat častěji🙈
Neplecha ukončena.
Thx, ILY❤
-Milka