Other Slytherin girl II. ✔

T Ř E T Í Ú K O L

Počet slov:606
35 let/24.června 1995

Celá škola už seděla na tribuně a já byla nervózní. Před námi bylo masivní bludiště a já pozorovala šampiony, jak se před něj stavějí. Brumbál k nim promlouval. Museli projít bludištěm, čelit nástrahám, a jakmile jeden z nich najde Pohár, vyhraje.

Harry s Cedricem se dělili o první místo, a tak vstoupili do bludiště společně. Po chvíli Viktor Krum a jako poslední Fleur Delacourová. Všude bylo ticho.

Bubnovala jsem prsty o stehno a kousala si ret. Byla jsem nervózní a zúženýma očima sledovala Moodyho, který se svým čarodějným okem díval někam za sebe.

Povzdychla jsem si. ,,Copak?" zeptal se opravdu tiše Severus.

,,Nevím, co dělat," opáčila jsem též tiše. Začala jsem brouzdat ve své mysli. Vzpomněla jsem si na kolouška, svého patrona. Proč se mi najednou změnil?

Ve školních letech jsem měla sovu, pak jsem se ale zamilovala do Remuse a patron se mi změnil na vlka. A v loňském roce se opět změnil, tentokrát na kolouška...

Pohlédla jsem na Severuse. Jeho patronem byla laň. Je možné, že s tím má něco společného?

Vtom se ozval výkřik. Madame Maxime klečela u své studentky a mířila jí hůlkou na hruď. Fleur byla hodně bledá, a pak pomalu otevřela oči. Madame Maxime ji vzala stranou a donutila Fleur posadit se.

Všechny zraky byly upřené na ni. Fleur odstoupila, musela vypustit červené jiskry. Zbývali už jen tři šampioni a já samozřejmě fandila Bradavicím.

Minuty ubíhaly, a mezi studenty se ozýval tichý hovor. Už jsem nebyla jediná, kdo se nudil. Ani jsem nevěděla, jak dlouho už tu sedíme, ale počítám, že dobrá hodinka to bude.

,,Dovedeš si představit, jaké by to bylo, kdyby se Turnaj Tří kouzelníků konal i za našeho studia v Bradavicích?" zeptal se mě Severus.

,,Samozřejmě. James se Siriusem by se jistě přihlásili," ušklíbla jsem se a Minerva McGonagallová na nás s mírným úsměvem pohlédla.

,,Jak jinak. Museli by být opět středem pozornosti. Ty by ses přihlásila?"

,,Možná ano. Alespoň bych to zkusila," pokrčila jsem rameny.

Najednou jsem sykla. Ucítila jsem palčivou bolest v levém předloktí, ještě větší než tehdy. Co se to zase děje?

Podívala jsem se kolem sebe a sklonila se. Předstírala jsem, že si zavazuji tkaničky, místo toho jsem si ale vyhrnula rukáv a s hrůzou spatřila, že mé Znamení je opět vybarvené.

Stáhla jsem si rukáv dolů a podívala se na Severuse. Tiskl si dlaň na předloktí a zmateně se na mě podíval. Ohlédla jsem se na Karkarova. Ten byl přímo bledý strachy.

,,Severusi," špitla jsem, ,,co když -"

Vtom se ozval pokřik a první tóny a já jsem sebou trhla. Najednou někdo zaječel.

Pohlédla jsem dolů. Na trávníku ležel Cedric, nad ním klečel Harry a objímal ho, vedle nich byl Pohár.

Vyděšeně jsem vstala a nebyla jsem jediná. ,,Asi měním názor, Severusi."

Brumbál a Popletal už byli u Harryho a já, Severus a Minerva jsme se rychle vydali k nim. Z tribun se ozývaly otázky a první vzlyky.

,,U Merlinových vousů, Brumbále! Ten chlapec je mrtvý," zaslechla jsem Popletala. Harry je...?

,,Ať všichni zůstanou sedět!" přikázal profesorce McGonagallové Brumbál. Severus se sklonil k Brumbálovi a on mi věnoval zvláštní pohled.

Úlevně jsem vydechla, když jsem spatřila, že Harry dýchá. Jeho tělo se otřásalo vzlyky a já pohlédla do Cedricových prázdných očí. Byl mrtvý a u něj vzlykal jeho otec.

,,T-Ten p-po-hár b-by-l p-pře-ná-šed-lo," říkal mezi vzlyky Harry. ,,Chtě-l, a-abych vza-vzal j-je-ho tě-lo."

,,Klid, Harry. Už je dobře. Millie, mohla byste Harryho -?"

,,Já se o něj postarám, Albusi," zavrčel Alastor Moody a podepřel Harryho. Moody se na mě podíval, a pak s Harrym odešli pryč. Něco mi nehrálo...