B R Z K Á N Á V Š T Ě V A

3.2K 318 2
                                    

Počet slov:517
33 let/1.září 1993

Víte, co je úplně nejlepší? Vychutnávat si poslední hodiny ve své posteli.

A víte, co je úplně nejhorší? Když na vás někdo zazvoní a vy z té postele musíte vstát.

Bylo sedm hodin ráno a mě probudil zvonek. Se zasténáním jsem se překulila na záda a promnula si oči. Rozespale jsem zamžourala a posadila se.

Zvonek se ozval znovu a ten zvuk mi drásal uši. Byla jsem tak rozespalá, že mi bylo jedno, že mě dotyčný uvidí jenom v pyžamu.

Kdo by to tak mohl být? přemítala jsem, když jsem scházela schody a prošla kolem stolku, na který jsem odložila Denního Věštce se Siriusovou fotkou hned na titulní stránce. Napadá mě jedině Severus, ale ten moc dobře ví, jak ráda spím...

Prudce jsem otevřela dveře a vyjekla jsem překvapením. Na mém prahu stál Remus v odrbaném hábitu a s kufry.

,,R-Remusi? Co tady děláš?" vyhrkla jsem a přejela ho pohledem od hlavy až k patě.

Pousmál se. ,,Omlouvám se, že jsem tě probudil. A jak vidím," dodal pobaveně s pohledem na mé pyžamo, ,,asi by nebylo rozumné stát ve dveřích, když jsi takhle oblečená."

Zrudla jsem a nejistě ho pozvala dovnitř. Pak jsem pohledem spočinula znovu na jeho kufrech a věnovala mu tázavý pohled.

,,Ah... Brumbál mě přijal do profesorského sboru, budu učit obranu." Na tváři mu hrál radostný úsměv a já ho po dlouhé době viděla opravdu šťastného. ,,A slyšel jsem, že ty na hradě taky pobýváš. Nenabízel ti Brumbál to místo i letos?"

,,Nabízel, ale znovu jsem ho odmítla. Gratuluji, že to místo máš zrovna ty," vynutila jsem úsměv. Byla jsem z jeho přítomnosti nervózní, on ale vypadal naprosto klidně.

,,Tak mě napadlo," začal váhavě a - hurá - znervózněl, ,,nejeli bychom vlakem společně, když v Bradavicích budeš taky?"

Hrklo ve mně. ,,Ehm, Reme, je mi to líto, ale pro mě se staví Severus a společně se přemístíme do Prasinek. Já vlakem nejezdím."

Chápavě přikývl a v obličeji se mu mihlo zklamání. ,,Jasně, chápu to. Tak... uvidíme se v Bradavicích," váhavě mě objal a pak otevřel dveře. Málem jsem dostala infarkt, když jsem spatřila Severuse, který už skoro zvonil.

Remus a Severus se na sebe překvapeně podívali a pak Severus nenávistně procedil skrz zuby: ,,Lupine. Co tady děláš?"

,,Přišel jsem se Millie na něco zeptat. Už odcházím," odpověděl mu klidně Remus a do ruky vzal svůj kufr. Severus se na něj zamračil, ale Remus mi věnoval úsměv, vyšel ven, přemístil se a byl pryč.

Severus vešel dovnitř, stále zachmuřený. ,,Co tady dělal?"

,,Přišel se mě zeptat, jestli mu dnes budu dělat společnost."

,,A?"

,,Vidíš snad, co mám na sobě, ne?" protočila jsem očima. Severus mě přejel pobaveným pohledem.

,,Ano... moc pěkné oblečení. V tom budeš cestovat?"

S mírným začervenáním jsem se otočila a běžela se převléct. Potom jsem vzala dolů kufr a přešla k Severusovi, který podupával nohou v předsíni.

,,Co tady děláš tak brzo?" zeptala jsem se ho a přehodila si přes sebe cestovní plášť. ,,Jindy chodíš později."

,,Četla jsi to, že? O Blackovi," kývl hlavou směrem ke stolku s Věštcem.

,,Kvůli tomu jsi tady brzo?" pozvedla jsem obočí.

,,Díky němu teď školní pozemky střeží mozkomorové."

Jelikož dneska odjíždím s mamkou pryč (asi na týden, možná míň nebo dýl), části teď nebudou(:
(Alespoň si ode mě odpočinete^^:D)
Na psaní 3.ročníku se těším nejvíce^^
Tak snad to nebude katastrofa:D
Užívejte prázdnin a asi za týden ahóóóój❤
(Když někde chytím wifi, díl zveřejním^^)
Neplecha ukončena.
Thx, ILY❤
-Mil

Other Slytherin girl II. ✔Kde žijí příběhy. Začni objevovat