Other Slytherin girl II. ✔

K O L E M C H L O U P K A

Počet slov:545
32 let/2.června 1992

Uplynul týden a já právě hlídkovala na chodbě. Skryta díky zastíracímu kouzlu jsem seděla na začátku chodby, která vedla k Nebelvíru, a vedle mě pobíhal stříbrný vlk. Byl to můj patron.

Bylo už celkem pozdě, a tak jsem si řekla, že dnes už kolem Chloupka určitě nebudou chtít projít, a vstala jsem. V tu chvíli jsem uviděla, jak se obraz Buclaté dámy naklonil a můj patron zmizel. Bylo mi zcela jasné, že ti tři jsou skryti pod neviditelným pláštěm.

Sledovala jsem je. Šli tiše a pomalu, ale přece jen dospěli k zakázaným dveřím ve třetím patře. V tu chvíli jsem se přeměnila v sovu a zastírací kouzlo přestalo fungovat.

Vletěla jsem dovnitř, když otevírali dveře, a pak jsem začala houkat. Harry z nich shodil neviditelný plášť a ihned ke mně přiskočil.

,,Co tady děláš? Proč nejsi v sovinci s Hedvikou?" ptal se a zamračeně mě pozoroval.

,,Harry! Snape tu byl, prošel kolem Chloupka!" Snape? Ten určitě ne, musel tu být Quirrell!

Hlasitě jsem zahoukala a Chloupek se nepatrně pohnul.

,,Musíš odtud pryč!" vyhrkl Harry a otevřel zase dveře. V tu chvíli se Chloupek začal probouzet a než jsem se nadála, děti přeběhly k padacím dveřím a s výkřiky skočily dovnitř.

Rychle jsem vyletěla z místnosti a rychle mířila ke sklepení. Bylo mi jasné, že to musím někomu říct. Merlin ví, co se jim tam může stát!

Kousek od sklepení jsem se zas proměnila do lidské podoby a běžela k Severusově pokoji.

,,Alohomora!" odemkla jsem dveře a vběhla dovnitř. ,,Severusi! Severusi, vstávej! Lumos!" rozsvítila jsem si hůlku a budila Severuse. Po chviličce otevřel oči a zamžoural do toho prudkého světla.

,,Millie? Co se děje?" zamumlal.

,,Oni prošli kolem Chloupka! A podezírají tě! Právě teď!" vyhrkla jsem a usilovně jsem přemýšlela, co budu dál dělat.

,,Cože?" Severus náhle zbystřil a když jsem odešla z pokoje, rychle se převlékl. Pak se připojil ke mně.

,,Co chceš dělat?" zajímal se.

,,Nevím. Asi... půjdeme za Brumbálem!" vyjekla jsem a rychle opustila jeho pokoj. Byla jsem už v půlce chodby, když teprve Severus vycházel, a rychle běžela k Brumbálově pracovně.

Jakmile jsem doběhla k chrliči, začala jsem zkoušet různá hesla.

,,Bertíkovy fazolky. Čokoládové žabky. Lékořicové křupky. Sakra!" zaklela jsem a to už za mnou přicházel Severus.

,,Nevím heslo," zasténala jsem.

,,Brumbál," řekl klidně Severus a chrlič uskočil. S otevřenou pusou jsem zírala na točité schodiště, ale pak se přece jenom vzpamatovala a vyběhla nahoru.

Zaklepala jsem, ale nečekala na pozvání a vtrhla dovnitř. Ředitelna byla tmavá. Ředitelé a ředitelky v portrétech spali. A Brumbál zřejmě taky.

,,Není tady. Musel někam odejít," zapřemýšlel Severus. A pak mi to došlo.

,,To Quirrell! Určitě ho chtěl nějak dostat ze školy! Aby mohl v klidu projít kolem Chloupka a získat Kámen!"

,,To máš možná pravdu, ale kam by ho poslal?" To už jsem nevěděla. ,,Co třeba Ministerstvo?" zkusil to Severus.

,,Dobře, je to možné, za zkoušku nic nedáme," přikývla jsem rychle.

,,Poletíš tam ty, nebo mám napsat dopis a dát ho nějaké sově?" zadíval se na mě.

,,Poletím já. Bude to rychlejší, než aby jsi psal dopis a pak ho dával sově. Snaž se jim nějak pomoct, prosím," skousla jsem si ret a sklopila pohled.

,,Buď opatrná," zašeptal a já přikývla. Pak jsem se přeměnila v sovu a Severus mě otevřeným oknem vpustil do tmavé noci.

Velký drama, co?:DD
Neplecha ukončena.
Thx, ILY❤
-Milka