Other Slytherin girl II. ✔

T I C H O Š L Á P E K

Počet slov:673
34 let/6.března 1995

,,To snad nemyslíš vážně, že ne?" Dala jsem si naštvaně ruce v bok, když jsem spatřila Severuse, jak před Harryho obličejem drží lahvičku, ve které je veritasérum. ,,Použití veritaséra na studenty je zakázané. Co vlastně tak hrozného provedl, že mu tímto hrozíš?"

,,Kradl v mém kabinetu," zavrčel Severus a Harry začal protestovat.

,,Ale já nic neukradl! Vážně ne!"

,,Mlčte, Pottere! Jak mi tedy chcete vysvětlit, kam se poděl žaberník, když je to velice vzácná rostlina, kterou jen tak nenajdete?!" vyštěkl Severus, ale Harry mlčel. ,,Tak mluvte!"

,,Říkal jste, že mám mlčet, pa-"

,,Nebuďte drzý, Pottere!"

,,Severusi! To já jsem ten žaberník použila," řekla jsem mu klidně. ,,Omlouvám se, měla jsem ti o tom říct."

Severus vypadal zaraženě a Harry mi věnoval překvapený pohled. ,,Procházela jsem se kolem jezera, a pak jsem ponořila dlaně do vody. Když jsem je vytáhla, zjistila jsem, že mi tam musel spadnout prstýnek, který jsem ještě předtím měla. Šla jsem tedy k tobě do kabinetu a vzala si žaberník, abych ten prstýnek mohla vylovit, protože -" zaváhala jsem, jelikož jsem plácala nesmysly, ,,- protože je po mé... matce. To jediné, co po ní mám."

Severus zaváhal. ,,Dobrá, dobrá... Pottere, můžete odejít." Když Harry odcházel, nenápadně na mě vděčně kývnul.

,,Viděl Znamení," sykl Severus, když Harry odešel. ,,Víš přece, jak už se začíná vybarvovat."

,,Tvoje?" zděsila jsem se.

Zavrtěl hlavou. ,,Byl tu Karkarov. Stěžoval si a když jsem otevřel dveře kabinetu, stál tu Potter a Karkarov měl vyhrnutý rukáv."

Povzdechla jsem si. ,,Tak lepší než aby viděl to tvoje."

,,Co je pravdy na té tvé historce?" zúžil oči a já okamžitě uzavřela svou mysl, aby se mi do ní nemohl dostat. V nitrobraně jsem udělala velký pokrok, ale už asi nikdy nebudu tak dobrá jako kdysi.

,,Je to pravda. Prostě mi spadl prstýnek po matce do jezera," řekla jsem nevinně. ,,Budu už muset jít, chci zajít ještě do Prasinek."

Rozloučila jsem se a odešla. Procházela jsem kolem Velké síně, když se odněkud přiřítil Harry.

,,Děkuju, že jste mě zachránila," vyhrkl, ,,a omlouvám se, že jsem na vás byl tehdy hnusný. Už si nemyslím, že byste s ním něco měla a stejně to není moje věc. Hermiona mi otevřela oči."

Usmála jsem se. ,,Nemáš za co, Harry. Jsem ráda, že je to mezi námi zase dobré. Pokud mě omluvíš, už musím jít. Měj se," odešla jsem a zamířila do Prasinek. Po dlouhé době jsem tam neletěla ve své soví podobě, ale šla pěkně pěšky. Byla jsem už skoro u Tří košťat, když se ozvalo zašustění. Rychle jsem si vytáhla hůlku a koukala se kolem sebe.

Uviděla jsem, jak se kousek ode mě něco pohnulo a opatrně jsem šla blíž. To něco se skrývalo mezi stromy a když jsem došla blíž, zjistila jsem, že je to velký černý pes. Byl mi trochu povědomý...

,,Tichošlápku?" zkusila jsem a on zavrtěl ocasem. Pak se otočil a rozeběhl se dál mezi stromy. Rozsvítila jsem hůlku a následovala ho. Pak jsem ho spatřila ve své lidské podobě a konečně si ho mohla naživo prohlédnout. Byl hubený, neoholený, měl dlouhé vlasy a špinavé potrhané oblečení. Použila jsem zahřívací kouzlo a on se vděčně usmál.

,,Ahoj," uchechtl se.

,,Ahoj. Co tady prosím tě děláš?"

,,Schovávám se a občas seberu nějaké noviny a jídlo. Nahoře v jeskyni mám Klofana, oba jsme na útěku. Četl jsem ten článek. Takže teď to táhneš se Snapem?" ušklíbl se.

,,Ne," odsekla jsem, ,,jsou to všechno lži. Harry to také pochopil." Sirius chtěl něco namítnout, pak ale vypadalo, že se s tím smířil.

,,Je Harry v pořádku? Když je teď tím šampionem..." Když jsem přikývla, pokračoval. ,,Budu už muset jít, Klofan na mě čeká. Tak... rád jsem tě zase viděl. Určitě se opět uvidíme." S těmito slovy se usmál, proměnil se a jako pes se rozeběhl pryč, nahoru ke skalám.

V prologu OSG 1 můžete najít trailer od Katuska26 ^^
Tak už za pár kapitol konec, ale už pracuju na pokračování:)
Co říkáte na Milliinu historku?:D a na Harryho změnu názoru?:) (pár z vás ho v lásce teď nemělo:'D)
Neplecha ukončena.
Thx, ILY❤
-Milka