Other Slytherin girl II. ✔

M O O D Y A P Y T L O U N

Počet slov:572
34 let/3.prosince 1994

Byl teprve začátek prosince a začínal padat sníh. Prošla jsem Vstupní síní a oklepala si sníh z pláště. Zamávala jsem zpět Ronovi a Harrymu, kteří rozesmátě odcházeli z Velké síně. Zřejmě byli na večeři a já se musela usmát, jelikož už se spolu bavili.

,,Zdravíme, Millie!" zasmál se Ron, když ke mně oba přišli.

,,Ahoj, Rone, Harry!" věnovala jsem oběma úsměv. ,,Jdete z večeře?"

,,Jo, byla moc dobrá," poznamenal Ron spokojeně. ,,Co tu děláte vy?"

,,Byla jsem se podívat v Prasinkách. Harry, ještě jsem ti nepogratulovala. Skvěle jsi létal a zvládl jsi toho draka. Já mu stát tváří v tvář, asi bych to nepřežila," zasmála jsem se. ,,Chybí mi nebelvírská odvaha."

,,Děkuju," usmál se Harry, a pak mě, z čehož jsem byla překvapená, objal.

,,Jo, Harry to nandal i všem ostatním, nejen drakovi," přikývl Ron a poté tišeji dodal: ,,A mně mezi nimi taky."

,,To je skvělé, takže nikdo už nemá hloupé řeči?" Harry přikývl a já zpozorovala, že k nám míří Pytloun s obrovským úsměvem na tváři. ,,Měli byste jít na kolej. Dobrou noc. Někdy za mnou pošlete taky Hermionu!"

Chlapci odešli a Ludo přišel.

,,Krásný večer, Millie! Jak koukám, byla jste venku?" zasmál se. Na plášti jsem pořád měla trochu sněhu.

,,Zdravím, Ludo. Byla jsem v Prasinkách," odpověděla jsem jako předtím Ronovi.

,,Ach tak. Harry tehdy podal pozoruhodný výkon, viďte," poznamenal s úsměvem. Chtěla jsem už jít do sklepení!

,,Ano, to máte pravdu."

,,Proč vlastně nechodíte do Velké síně? Viděl jsem vás tam jen, když Ohnivý pohár vybral šampiony." Hrklo ve mně.

,,No, víte, já chodím buď brzy a nebo později. Jindy nejdu vůbec, občas zajdu do Prasinek..." plácala jsem celkem blbosti, ale to mi bylo jedno.

,,Rozumím. Četla jste ten článek?" zamrkal.

,,Jo," zamumlala jsem.

,,Poslyšte, abyste tomu rozuměla. Já nemám v úmyslu se mezi vás dva motat. Takže mezi námi žádný trojúhelník není. Tím netvrdím, že mi nejste sympatická -"

,,Pytloune." Za ním stál Severus. ,,Opět?"

,,Severusi, to není tak, jak to vypadá," vyhrkl Ludo a Severus se ušklíbl.

,,Jistě. Tím pádem mám parohy. Když tvrdíte, že vám je sympatická, tak jak si to mám vyložit?"

Proboha, jestli nepřestanou, zjeví se tady Holoubková a napíše bezva článek.

,,Chceš parohy, Snape?" Měla jsem chuť běžet pryč. Přikulhal k nám Moody.

,,To nebude třeba," odsekl Severus. ,,Takže, Pytloune, sám jste četl ten článek. A sám jste říkal, že se mezi nás dva nebudete motat. Tak prosím."

,,Nashle, Millie," řekl tiše Ludo a odešel. Překvapeně jsem na Severuse hleděla. Jedno překvapení za druhým, hlavně v jeho chování.

,,Snape, rád bych si s tvou přítelkyní promluvil," ušklíbl se Moody a já zrudla. Pro Merlina, tohle snad neskončí. Jestli nás někdo viděl, okamžitě to vyžvaní Holoubkové. Severus si odfrkl, ale neřekl nic. Odešel a já zůstala s Pošukem sama.

,,Alastor Moody," zabručel. ,,Vy se mi nemusíte představovat, Pembertová. Tak. Mám pár otázek."

Polkla jsem. ,,Ano, pane?"

,,Vyučujete zde něco?"

,,Ne, měla jsem učit váš předmět, ale -"

,,Ale já vám ho vyfoukl před nosem," zasmál se hrubě a vytáhl placetku, ze které se napil. ,,Potter podal pozoruhodný výkon, viďte."

,,Ano, jistě. Moc dobře létá na koštěti," přikývla jsem.

,,Slyšel jsem, že vy jste kdysi také hrála za školní družstvo."

,,To jste slyšel správně. Byla jsem na postu střelkyně, potom chytačky."

,,Často jste v přítomnosti Snapea. Článek nelhal?" Měla jsem toho dost.

,,Promiňte, pane, ale vaše otázky jsou už trochu moc osobní," odsekla jsem. A pak, bez rozloučení, jsem ho oběhla a zamířila ke sklepení.

Dneska opět tři kapitoly, protože jsem úplně mega happy! OSG je #10 ve fanfikci!😍❤děkuji moc moc moc!❤
Hmm, jen tak do budoucna, chtěli by jste, aby měla Mil dítě?:D (Katuska26 :'D)
Neplecha ukončena.
Thx, ILY❤
-Milka