K O N E C C E S T Y

3.4K 366 39
                                    

Počet slov:570
32 let/2.června 1992

,,Není se čeho bát, slečno Raddleová," usmál se Brumbál a vkročil na šachovnici.

,,No, já šachy neumím," přiznala jsem.

,,Já ale ano. Když to zvládly ty tři děti, které jsou o hodně mladší než my, zvládneme to také."

,,Ale oni měli Rona! Ronovi šachy jdou strašně dobře! Říkala mi to Hermiona."

,,To je všechno moc hezké, slečno, ale měli bychom se pustit do hry, ať nepřijdeme pozdě."

S přikývnutím jsem na šachovnici vkročila také.

Díkybohu ale Brumbál opravdu šachy uměl a když jsem poslouchala jeho příkazy, dostali jsme se dál.

Další místnost. Byly tam lektvary a jakási "hádanka". Jelikož jsem měla dobré známky z lektvarů, postarala jsem se o to já.

Nakonec jsme zvládli všechno. Se dvěmi věcmi si poradil Brumbál, s těmi druhými já.

Dospěli jsme až na samý konec. Tam jsme našli Harryho, Hermionu, Rona, Severuse, Kámen a jen obyčejné šatstvo. Quirrell a Voldemort byli zjevně poraženi.

,,Hermiono! Rone! Jste oba v pořádku? Je Harry v pořádku?" Ihned jsem si k dětem klekla. Všichni měli po těle šrámy a Harry byl v bezvědomí.

,,Co vy tu děláte?" zeptala se mě překvapeně Hermiona, Ron klečel u Harryho a pokoušel se ho probrat.

,,Přišla jsem vám na pomoc."

,,Harry zachránil Kámen, pane profesore! Byl skvělý!" vyhrkla Hermiona.

,,Vy jste tu byli s ním, slečno Grangerová?"

,,Ne, nebyli, ale Quirrell je zjevně mrtvý."

,,Musíte na ošetřovnu," vydechla jsem, a pak věnovala pozornost Severusovi. ,,Jsi taky v pořádku? Kdy jsi sem dorazil?"

Podíval se na mě. ,,Asi tak před pěti minutami."

,,Výborně, nic se vám nestalo. Millie, Severusi, doprovoďte prosím studenty na ošetřovnu. Já se postarám o Kámen," řekl laskavě Brumbál a sebral rudý Kámen ze země, kde ho asi Harry upustil.

Pak jsem ale uviděla Zrcadlo z Erisedu. Vždy jsem o něm jen slýchávala, teď jsem se do něj ale mohla podívat a zjistit, po čem moje srdce opravdu nejvíc touží.

Než jsem ale stačila udělat krok k Zrcadlu, ucítila jsem jemný dotyk na rameni.

,,Jdeš?" zašeptal Severus a já odtrhla zrak od Zrcadla. Přikývla jsem a společně jsme dopravili trojici na ošetřovnu, kde si je vzala do péče madame Pomfreyová.

,,Postaráte se o ně, že ano?"

,,Samozřejmě, slečno," usmála se na mě a začala se starat o Harryho, který ze všech tří byl asi nejvíc zraněný.

,,Budou v pořádku, že ano?"

,,Udělám co bude v mých silách."

Opustili jsme ošetřovnu, a potom jsme se vydali směrem ke sklepení. Šli jsme mlčky, pak se ale Severus zastavil.

,,Jsi v pořádku?" zajímal se starostlivě. Přikývla jsem.

,,Jsem ale unavená."

,,Po tak dlouhé cestě na ministerstvo? Ani se ti nedivím."

,,Děkuju, že jsi jim šel na pomoc," špitla jsem a on se maličko pousmál.

,,Přitahovala tě pozornost Zrcadla z Erisedu?" zeptal se.

,,Ano. Zajímá mě, co bych v něm viděla," vydechla jsem.

,,To by asi zajímalo každého," přikývl, ,,ale Brumbál pokaždé všem kladl na srdce, aby se do toho Zrcadla nedívali."

,,Proč?"

,,Prý z toho někteří lidé zešíleli a před Zrcadlem strávili dlouhou dobu."

,,Myslíš, že se on sám do toho Zrcadla podíval?"

,,To opravdu netuším. Třeba ano."

,,Ty by ses chtěl podívat?"

Povzdechl si. ,,Co ty to máš dnes za otázky?"

Pokrčila jsem rameny.

,,Nechceš si dát nějaký povzbuzující lektvar? Jeden s sebou mám." Z hábitu vytáhl malou lahvičku, kterou mi podal.

Vypila jsem lektvar. ,,Je mi už o trochu líp," usmála jsem se a on přikývl.

Pak jsme pokračovali v cestě a já se nemohla dočkat, až se poddám krásnému spánku... 

Co myslíte, že by Mil viděla v Zrcadle, kdyby se podívala?:)
A kolik z vás shipuje Snillie?:D
Neplecha ukončena.
Thx, ILY❤
-Milka

Other Slytherin girl II. ✔Kde žijí příběhy. Začni objevovat