R O Z H O V O R S N E B E L V Í R Y

3.3K 332 15
                                    

Počet slov:557
32 let/25.prosince 1992

Vracela jsem se z vánoční večeře a říkala jsem si, že bych se mohla jít podívat do knihovny, jestli tam nenajdu Hermionu.

Vtom jsem spatřila Harryho, Rona a... Hermionu v podobě kočky?!

Mířili na ošetřovnu a snažili se být nenápadní. Rozhodla jsem se, že tam na ně počkám a zeptám se jich, co to má znamenat.

Stoupla jsem si vedle dveří ošetřovny a vyčkávala. Uplynuly dvě minuty, pět, osm, dvanáct a to už se ukázali. Zřejmě jsem je vyděsila a než jsem si stačila uvědomit, že se sama od sebe dobrovolně pouštím do konverzace s Harrym Potterem, už jsem je zdravila.

,,Ahoj, Rone, Harry," věnovala jsem jim nejistý úsměv. Oba na mě vyjeveně hleděli.

,,Veselé Vánoce," popřála jsem jim a oni mi to poněkud trhanně oplatili. ,,Co se to stalo s Hermionou?"

Zkoprněli. ,,Vy... vy jste ji... tedy, nás, viděla?" vydechl Ron.

,,Viděla jsem, jak ji vedete na ošetřovnu. Co se jí to stalo?" vyptávala jsem se ustaraně.

,,Tady asi není moc dobré místo na povídání," zamumlal Harry a už si to šinul do knihovny.

,,Pokud myslíš, Harry, že knihovna je lepší místo, budiž," protočila jsem očima a s Ronem jsme Harryho následovali. Vybral ten nejvzdálenější a nejtmavší kout knihovny.

,,Tak povídejte... co jste zase vyvedli?"

,,Byl to celé Hermionin nápad!" vyhrkl Ron a Harry mu věnoval rozzlobený pohled.

,,Víte o tom nápisu na stěně?" zeptal se a já přikývla. ,,Takže víte, že ji zmijozelův dědic otevřel?" Opět mé přikývnutí.

,,Vařili jsme mnoholičný lektvar," vydechl Ron a já překvapeně zamrkala.

,,Vy jste dokázali připravit mnoholičný lektvar? V druháku? Tak to máte můj obdiv," pokývala jsem uznale hlavou, ale v duchu mi došlo, že zásluhy na tom má hlavně Hermiona.

,,Proč jste ten lektvar připravovali?"

,,Chtěli jsme zjistit, jestli je Malfoy zmijozelův dědic," přiznal Harry a já se rozesmála.

,,Mladý Malfoy a zmijozelův dědic? Jeho rodina je opravdu čistokrevná a stará, ale s rodem Gauntů nemá pranic společného. Draco neovládá hadí jazyk, není zmijozelův dědic," vysvětlila jsem jim.

,,Dneska jsme taky zjistili, že on dědic není," vzdychl Ron.

,,Přidali jste do lektvaru něco z toho, v koho se chcete proměnit?" Přikývli. ,,A Hermiona tam hodila kočičí chlup?"

,,Ano. Nevěděla to," znovu vzdychl Ron.

,,Ty přísady do mnoholičného lektvaru jste museli někde vzít," pozvedla jsem obočí. ,,Kradli jste u profesora Snapea?"

Vzpomněla jsem si, jak si Severus stěžoval, že mu někdo musel vzít kůži z hřímala, a teď mi došlo, kdo to byl.

,,My víme, že ke Snapeovi -"

,,Profesoru Snapeovi, Harry."

,,- chováte velkou náklonnost," zrudla jsem, ,,ale neříkejte mu prosím, že jsme to byli my! Vždyť jste sama viděla, že nás málem vyloučil! Teď by to doopravdy udělal a Bradavice jsou můj domov!"

Byla jsem zaražená z Harryho slov.

,,Samozřejmě, že mu to nepovím, Harry. Ale nebylo by jednodušší a správnější zeptat se na to někoho, kdo Draca alespoň trochu zná?" Už jsem chtěla říct, proč se nezeptali Severuse, díkybohu mi ale došlo, že jeho příliš v lásce nemají. A navíc by to bylo divné.

,,Ano, to asi bylo," přiznal Ron.

,,Mohli jste se zeptat mě," povzdechla jsem si, ,,a nenadělalo by to takový problém ve vaší hodině lektvarů a už vůbec ne Hermioně."

Sklesle přikývli.

,,Proč vás ta komnata tak zajímá?" Mlčeli.

,,Měli bychom se podívat za Hermionou, Rone," vyhrkl náhle Harry a Ron přikývl. ,,Tak nashledanou!"

Rychle opustili knihovnu. Po tomhle mi bylo jasné, že mají něco za lubem.

,,Hlavně nevyveďte žádnou hloupost..."

Stále můžete psát otázky na character ask^^
Večer zveřejním:))
Neplecha ukončena.
Thx, ILY❤
-Milka❤

Other Slytherin girl II. ✔Kde žijí příběhy. Začni objevovat