D A L Š Í R O K

3.1K 297 16
                                    

Počet slov:517
34 let/25.srpna 1994

Pomalu jsem se probrala. Nejdřív jsem nevěděla, kde to jsem. Pak mi došlo, že jsem včera šla za Severusem kvůli Znamení, a pak tu usnula na pohovce. Začervenala jsem se. Trapné...

,,Dobré ráno." Lekla jsem se a spatřila Severuse, který odtrhl zrak od Věštce a ušklíbl se. ,,Vždycky se tak lekáš..."

,,Nech toho," zamumlala jsem a prohrábla si vlasy. Pozoroval mě.

,,Promiň, asi jsi celá rozlámaná. Ta pohovka není na spaní zrovna vhodná, ale já včera taky usnul, takže jsem tě nemohl přenést do postele," omlouval se a já zrudla ještě víc.

,,Ne, to je moje chyba," špitla jsem a vstala. ,,Vrátím se domů."

,,Přijdeš ještě?" zeptal se a vstal ze židle. Přešel ke mně.

,,Dnes?" Přikývl. ,,Ty chceš?" Opět přikývl. ,,Tak dobře." Usmál se, což by bylo pro ostatní nezvyklé, v mé přítomnosti se ale několikrát usmál a já mohla říct, že jeho vzácné úsměvy patří jen mně...

,,To patří," řekl pobaveně a já si v duchu zanadávala, že jsem neschopná uzavřít před ním svou mysl.

,,Tak běž, a vrať se brzy," zamumlal a já přikývla. Pak jsem se přemístila k sobě domů.

Vyšla jsem schody do koupelny a stanula před zrcadlem. ,,Millie, ty jseš vážně číslo..." řekla jsem svému odrazu a pustila kohoutek, abych si opláchla obličej. Pak jsem si vlezla do vany a umyla si vlasy. Převlékla jsem se a trochu se nasnídala. Bylo před polednem a já mohla zase vyrazit zpátky.

Přemístila jsem se. Zaklepala jsem na dveře a vyčkávala. Mezitím jsem věnovala pozornost svému Znamení, které jsem tak nenáviděla...

Dveře se otevřely. ,,Děje se něco? Zase tě to bolí?" zeptal se starostlivě a pozval mě dovnitř.

,,Ne, nebolí, jen si ho prohlížím. Kéž bych se ho mohla zbavit," zašklebila jsem se a podívala se na titulní stránku Denního Věštce. Psalo se tam o vypuštěném Znamení Zla po famfrpálovém utkání...

,,V pořádku?" zeptal se tiše Severus. Kývla jsem a Věštce odložila. Nebylo mi z toho nejlíp a nemohla jsem se dočkat, až zase budu v Bradavicích....

•••

1.září 1994

,,Máš všechno?" zeptal se Severus. Právě jsme byli u mě doma a já přinášela dolů své věci. Vzala jsem si cestovní plášť a zapla si ho. Před zrcadlem jsem se doupravila a cítila jsem, jak mě Severus pozoruje.

,,Letos taky neučíš?"

,,Ne. Brumbál chce mít na tom místě někoho jiného, kvůli tomu Turnaji Tří kouzelnických škol," odpověděla jsem mu. Brumbál mi to oznamoval již na konci minulého školního roku.

,,Zajímá mě, jestli ty to místo někdy přijmeš. A co já bych za to dal..."

Pokrčila jsem rameny. ,,Tenhle rok bude zvláštní, viď?"

,,Zvláštní jsou všechny. Hlavně od té doby, co tam nastoupil Potter."

,,Ale no tak, Severusi. Proč toho kluka pořád tak nesnášíš? Káráš ho za každou blbost. Vždyť... uznej sám! Je to syn Lily!" Odvrátil se.

,,Nezáleží mi na tom, jestli je syn Lily." Zamrkala jsem, ale nic jsem na to neřekla. Vzpomněla jsem si na svého nového patrona, ale ze snění mě vrátil zpět do reality Severus.

,,Půjdeme?" zeptal se a já přikývla. Kufr jsem zmenšila a dala si ho do kapsy. Pak jsem se chytila Severusovy paže a společně jsme se přemístili do Prasinek.

Jelikož už jsem splnila svůj slib, což bylo to, že budu týddn vydávat dvakrát denně, vrátíme se opět k jednomu dílu denně:D
Nebo by jste chtěli dál denně dva díly?:D
Neplecha ukončena.
Thx, ILY❤
-Milka

Other Slytherin girl II. ✔Kde žijí příběhy. Začni objevovat