Dear Diary.

25.

Věnováno: DaraBui

“Už bych měla jít.” byla jsem tady už přes 2 hodiny.

“Nemusíš. Nikdo tě zatím nesháněl.”

“Asi máš pravdu.” usmála jsem se na něho.

“They say that hate has been sent

So let loose the talk of love

Before that I thought a kiss

Baby give me one last hug

There's a dream that I've been chasing

Want so badly for it to be reality

And when you hold my hand

Then I understand

That it's meant to be

Cuz baby when you're with me

Its like an angel came by, and took me to heaven

(like you took me to heaven, girl)

Cuz when i stare in your eyes

It couldnt be better

So let the music blast

We gon' do our dance

Bring the doubters on

They dont matter at all

Cuz this lifes too long

And this love's too strong

So baby know for sure

That ill never let you go” Justin začal zpívat a já věřila jeho slovům, i když to byla jenom písnička.

Začal mi zvonit mobil, tak jsem to rychle vzala.

“Ano, tati?”

“Kde jsi, Sam?” řekl klidným hlasem.

“Venku.”

“Jsi u Justina? Pokud ano, tak sem oba dva přijďte.”

“Dobře.” tipla jsem to a nemohla uvěřit, že táta věděl, že jsem u Justina.

“Co chtěl?”

“Máme přijít k nám.”

“Bude to v pořádku, uvidíš.” usmál se na mě a šli jsme k nám. Otevřela nám máma.

“Scooter je v obýváku. Jděte za ním.” šli jsme za ním a posadili se. Justin mě celou dobu držel za ruku, protože jinak bych to nezvládla.

“Chtěl bych se vám omluvit.” oba dva jsem se na něho podívali s otevřenou pusou.

“Pravdou je, že jsem žárlil, protože jsem se bál, že ztratím svoji princeznu. Když viděl, jak bojuješ, abys s ním mohla být, tak jsem si uvědomil, že moje chování na tom nic nezmění. Justin je pro tebe důležitý. Ted už to vím. Doufám, že mi oba dva odpustíte.” vstala jsem a šla za ním.

“O mě nikdy nepřijdeš.” objala jsem ho. Máma nás s úsměvem pozorovala.

“Věděla jsem, že to takhle dopadne.” přišla za námi a objala nás.

“A už to všichni ví, že jste spolu?”

“Vlastně ne.”

“Takže, na premiéře Believe to potvrdíte.”

“Tati já nevím. Nejsem na to připravená. Beliebers…” skočil mi do řeči.

“Tě budou milovat, protože tě znají už hodně dlouho.”

“No, já nevím. Když jsi byl se…” nedořekla jsem to, protože začal znovu mluvit.

“A rozešel jsem se s ní snad kvůli toho? Sam, jsi úžasná. Nepřijdu o tebe kvůli Beliebers. Oni ví, že mi do vztahu mluvit nemůžou. Neví, co se mezi námi děje.”

“Tak dobře.” usmála jsme se na něho a přemýšlela nad tím, jak přijmou náš vztah. Budou mě mít rádi? Budou mě nenávidět?

Odešli jsme do mého pokoje a znovu to začali rozebírat.

“Sam, bude to v pořádku.”

“Jak to můžeš vědět? Jak si můžeš být vždycky vším tak jistý?”

“Prostě to vím. Budou tě milovat. Navíc tě znají, tak nechápu co řešíš.”

“Hm, asi máš pravdu. Vždycky všechno moc řeším. Promin.”

“Nemusíš se mi omlouvat.” usmál se na mě a já na něho.

Vím, že to nezvládnu, ale budu dělat aspoň před Justinem, že to zvládnu. Možná, že to nebude tak hrozné, jak si představuji. Jenom mě nikdy nelákalo to, aby celý svět řešil můj vztah. Vztah je o 2 lidech. Každý bude mít potřebu řešit náš vztah. Jestli jsme pořád spolu nebo jestli jsem se už rozešli. Na to já prostě nemám.

Chci vás upozornit, že už budou asi jenom 2 části a pak bude konec. Měla jsem v plánu, aby bylo dohromady min. 30.části, ale prostě mi dochází nápady a bylo by to o ničem, tak proto to ukončím dříve.

Pro další část min. 6 vote, 60 reads a 4 komentáře.

Věnování bude mít ten kdo napíše nejhezčí komentář.