Dear Diary.

2 - 5.

Samantha

Za chvilku mi začal zvonit mobil, vzala jsem ho, aniž bych věděla kdo mi volá.  

"Prosím?" řekla jsem nadšeně, protože jsem doufala, že je to Justin.  

"Myslím, ze asi nejsem ten koho si chtěla." začal se smát Jack. Zklamaně jsem si povzdechla.  

"Mám zavolat jindy?" zeptal se mě.

"Ne. Co potřebuješ?" zeptala jsem se ho.

"Napadlo mě, jestli bys nechtěla někam zajít."Asi by bylo lepší kdybych někam šla.  Zapomněla bych na všechno.

"Jsi tam?"

"Jsem. A ano zašla bych někam." odpověděla jsem s úsměvem.

"Kdybys mohla?"

"Mám čas pořád."

"Tak za 20 minut ve Starbucks?"

"Budu tam."

"Bubu tě čekat Zatím ahoj." Nečekal na moji odpověď a tipl to. Asi proto, abych si to nerozmyslela. Mobil jsem položila na stůl.  Šla jsem se rychle převléct, protože nemám moc času. Vzala jsem si mobil a klíče.  Když jsem oznámila rodičům, že jdu s Jackem, tak mi řekli, ze to berou na vědomí. Šla jsem celkem pomalu, protože jsem myslela, že stíhám. Když jsem tam došla, tak jsem zjistila, že mám 10 minut zpoždění.  Objali jsme a omluvila jsem se mu za zpoždění.  

"Vůbec ses nezměnila."

"Ty taky ne. A jas celý rok měl?"

"Dobře.  Nic zvláštního se nestalo. Což se u tebe nedá říct. Jsem rok pryč a začneš

chodit s megastar."

"Je to šílené.  Vůbec jsem nečekala, že by semnou někdy začal chodit."

"Takže jsi šťastná?"

"No, víš my teď máme trochu problémy."

"Vážně? " když to řekl, tak mě pohladil po ruce, kterou jsem měla položenou na stole. Rychle jsem rudou uhnula a schovala ji pod stůl.  Dělala jsem, že se nic nestalo.  

A náhle přišlo trapné ticho. Oba dva jsme seděli a občas se na sebe podívali. Chtěla jsem něco říct, ale nevěděla jsem co. Tak jsem čekala jestli něco řekne Jack.

"Hm..Takže co Grace?" řekl po nekonečné době.

"Nevím, nestarám se o ni."

"Vy se spolu nebavíte?"

"Ne."

"Co se stalo?"

"Vymyslela si, že je těhotná s Justinem."

"Hm..A není to třeba pravda?"

"Tak těhotná byla, ale s Justinem určitě ne."

“Ona byla těhotná?” překvapeně se na mě podíval.

“Oh, ona ti to neřekla? Jo byla. Už se jí narodilo, tak před 3 měsíci. Myslím, že se jmenuje John, Jack  nebo Josh. Prostě nějak na J.” usmála jsem se na něho.

“Ano, no tím se mi nepochlubila.”

“Ono vlastně ani není čím že.” řekla jsem hnusně.

“Myslím, že nemusíš…” přestala jsem ho poslouchat, protože jsem uslyšela co říkali v rádiu.

“Aktuální novinky. Justin Bieber se nachází v klubu. Je bez Samanthy Braun i Seleny Gomez. Že by se na něho vykašlali obě dvě a on zapíjí svůj smutek?”

Vytáhla jsem si rychle mobil a vytočila číslo na Freda. Párkrát to zazvonilo a pak to konečně vzal.

“Jsi s Justinem?”

“Taky tě zdravím. A ne nejsem.”

“Jo promin. A víš kde je?”

“Vím.”

“Mohl bys mě za ním dovézt?” doufala jsem, že řekne ano.

“Jasně. Jsi doma nebo kde?”

“Jsem ve Starbucks.”

“Dobře, za 10 minut jsem tam.”

“Budu čekat.” řekla jsem a tipla to.

“Omlouvám se, ale musím jít za Justinem.”

“To je v pohodě. Zajdeme zase někdy někam?”

“Samozřejmě. Stačí zavolat nebo napsat.” usmála jsem se na něho a rozloučili se. Neuběhlo ani 10 minut a Fredo už byl tu. Nastoupila jsem do auta, pozdravila ho a celou cestu byla ticho. Byla jsem nervozní. Asi po 20 minutách zastavil před nějakým klubem. Vystoupili jsme a šli dovnitř. Rozhlédla jsem se po klubu, až jsem ho našla. Seděl u baru a něco pil.

“Počkej tady.” řekla jsem Fredovi, který jenom přikývl. Pomalým krokem jsem došla za Justinem a posadila se vedle něho. Otočil se na mě a usmál se.

“Co tady děláš?” zeptal se mě. Otočil se směrem ke mě a celou dobu se mi díval do očí.

“Přišla jsem pro tebe.”

“Proč?”

“Protože bys tady neměl být.”

“A kde bych měl být?! S tebou když už se mnou ani nebydlíš?! Jestli se mnou nechceš být, tak mi to řekni!” Lidi se na nás začali otáčet, protože mluvil nahlas.

Sklopila jsem hlavu a začala mluvit. “Měl bys být doma a přemýšlet o nás.” zvedla jsem hlavu a začala mluvit znovu. “Ty si myslíš, že tě nemiluji? Že tě už nechci?! Každý den myslím jenom na tebe a užírá mě to, že s tebou nejsou. Chci s tebou strávit celý život, ale prostě nám to neklape.”

Chytil mě za ruku. “Já to sám doma nezvládám.”

“Dneska tam s tebou zůstanu. Jenom prosím, pojd odsud.” usmál se na mě a otočil se zpátky. Netrpělivě jsem čekala, až zaplatí. Nemám to tady ráda a proto jsem tak nervozní. Stoupl si, aby mi dal najevo, že už můžeme jít. Taky jsem se postavila a šli jsme za Fredem, který na nás už netrpělivě čekal.

Konečně jsme už seděli v autě a byli na cestě k Justinovi. Propletli jsem si spolu prsty a položila jsem si na něho hlavu.

Když jsme dojeli k Justinovi, tak jsem poděkovala a rozloučila se s Fredem. Pak jsme už byli konečně uvnitř.

Část je už konečná hotová a dalo mi to zabrat. Za prvé jsem neměla čas a za druhé se mi vůbec nechtělo. Nechtěla jsem at dlouho čekáte, takže jsem něco napsala.

Dáte 10 komentářu? :O Udělalo by mi to radost :3