Dear Diary.

2 - 10.

"Sam." řekl po chvilce ticha.

"Justine." řekla jsem a chystala se odejít.  Když jsem kolem něho procházela, chytil mě za ruku. Propletli jsme si prsty, ale pak jsem si uvědomila co dělám. Pustila jsem se a udělala pár kroků vpřed.

"Sam, počkej." řekl a udělal pár kroků ke mě. Otočila jsem se na něho a čekala, jestli něco řekne. Zase jsme byli oba dva ticho a jenom se na sebe dívali.

“Měli bychom si promluvit. Nejlépe u..” nestihl to doříct, protože jsem mu skočila do řeči.

“U tebe doma? Na to můžeš zapomenout.” Nechci se tam vrátit.

“Dobře. Tak kam chceš jít?”

“Nevím. Hlavně ne k tobě domů.”

“Dobře. Tak se můžeme jít jenom tak projít?” zeptal se a já přikývla. “Půjdu se převléct. Počkej na mě.” řekla jsem mu a rychle se šla převléct, aby nemusel čekat moc dlouho. Když mě uviděl, tak se usmál.

“Jdeme?” řekla jsem, když jsem stála vedle něho.

“Ano.” řekl a vyrazili jsme. Před domem stáli paparazzi. A jako vždy se ptali na milion otázek.

“Jste zase spolu?”

“Je pravda, že jste Samanthu podvedl se Selenou?”

“Chcete se vrátit k Seleně?”

“No tak, odpovězte.”

“Není to moje povinnost. Takže si to tu spolu užijte a my se Sam jdeme pryč.” řekl Justin. Rychle jsme od nich odešli pryč, i když to bylo dost těžké, protože ještě dlouhou dobu šli za námi.

Dlouhou dobu jsme nic neříkali a jenom se procházeli. Občas jsme se na sebe podívali, ale to bylo vše.

“Fredo mi včera říkal, že jsi zhubla jenom kvůli mě, že tě Beliebers nenávidí…Kdyby jsi mi to všechno řekla, tak..” znovu jsem mu skočila do řeči.

“Tak co?! Co by se spravilo? Za zničení vztahu viníš mě, ale pravdou je, že za to můžeš ty! Změnil ses a vůbec to nevnímáš!” křičela jsem po něm a bylo mi jedno, že kolem nás chodí lidé, že to zítra bude všude. V tenhle moment mi to bylo jedno.

“Nezměnil jsem se. Jsem pořád stejný. To ty si pořád hledáš nějakou chybu na mě, abys mi pak mohla říct, že kvůli tomu se mnou nebudeš! Je to tak a ty to víš!”

Lidé se na nás divně dívali a já se jim nedivím. Každý den nevídáte na ulici Justina Biebra, jak se hádá se svou bývalou holkou.

“A co chceš, abych ti řekla?!”

“Pravý důvod, proč se mnou nechceš být.”

“Já-já…” Jaký je vlastně pravý důvod? Mám vůbec nějaký důvod?

“Ty?”

"Je těžké mít vztah, který ti nikdo nepřeje." zašeptala jsem.

"To není pravda. Hodně lidí nám to přeje."

"Kdo?" zeptala jsem se ho a celou dobu ho sledovala.

"Moji rodiče, tvoje máma, Fredo, Ryan, Chaz, Jazzy, Jaxon..." nestihl to doříct, protože jsem přeložila moje rty na ty jeho. První nechápal, ale pak začal spolupracovat. Když jsme oba přestavali stačit s dechem, tak jsme se od sebe odtáhli.

"Miluji Tě." zašeptala jsem.

"Já tebe taky." řekl. Věřím, že si tento moment budu pamatovat navždy. Uvědomila jsem si, že mě nezajímá, co si myslí ostatní.  Je to můj vztah. Ostatní o našem vztahu neví nic. Ať si o mě myslí, co chtějí.

Jenom jsme tam stáli a dívali se na sebe. Jenomže pak tenhle moment přerušili paparazzi.  A zase ty jejich debilní otázky…

“Takže jste spolu nebo ne?”

“Všude se říká, že jste se Selenou. Takže jí podvádíte se Sam? Přeci jenom Selena byla první.”

“A Sam byla první, kterou jsem znal.” poznamenal Justin. Snažili jsme se odejít pryč, ale nešlo to, protože jich tam bylo příliš.

“Stačí když odpovíte na pár otázek.” řekl jeden z nich.

“Já, ale nejsem povinný vám odpovídat.” konečně se nám povedlo se mezi nimi prodrat pryč.

“Rychle.” řekl mi Justin a já zrychlila, abychom se odsud dostali, co nejdříve pryč.

“Utekli jsme jim.” řekl Justin, když si všiml, že už nejsou v naší blízkosti.

“Konečně.” řekla jsem a usmála se na něho.

Jsem ráda, že jsme sami. Neuvěřitelně mi chyběl. Bála jsem se, že už spolu nikdy nebudeme. Jsme vlastně vůbec spolu?

“Takže...Jak je to mezi námi?” zeptal se. Jakoby mi četl myšlenky.

“Nevím.” pozorovala jsem ho a čekala co řekne.

“Samantho Braun chceš se ke mě vrátit?” zeptal se mě a v jeho očích jsem viděla jiskřičky naděje.

“Ano.” Jakmile jsem odpověděla, tak mě Justin silně objal.

“Už tě nikdy nepustím.” zašeptal a objal mě ještě silněji.

Asi se divíte jaktože je část. Rodiče nejsou doma, takže jsem šla na počítač a napsala vám část.

A omlouvám se za chyby, ale psala jsem to rychle.

Snad se vám líbí :) Vaše pocity z části? :O