Dear Diary.

2 - 3.

Justin

Nemůžu uvěřit, že doopravdy odešla.  Myslel jsem, spíše doufal, že si to ještě rozmyslí. Chybí mi už teď.  Musím udělat všechno proto,  aby se vrátila. Musím jí získat zpátky. Vím, že nám to v poslední době neklapalo. Uvědomuji si to, ale doufal jsem, že se to urovná a hádky zmizí. Přeci v každém vztahu občas dojde k hádkám.

Zapípala mi SMS, tak jsem se rychle podíval, kdo mi píše. Doufal jsem, že by to mohla být Sam. Ale bylo to od Scootera. Otevřel jsem SMS a podíval se, co mi napsal.

“Nezapomeň, že jdeš zítra k Ellen.” přečetl jsem si to a odepsal mu, že na to myslím.

Je tady tak prázdno bez Sam. Kdyby tady byla, tak bychom spolu určitě blbli. Možná, že bychom se hádali, ale vždycky jsme po půlhodině zapomněli, že jsme se vůbec hádali. Tak proč to sakra nešlo i teď? Proč mě musela opustit? Vydržím bez ní maximálně pár dní. Jestli tam bude déle, jak týden tak se z toho zblázním. Potřebuji jí u sebe mít. Potřebuji vědět, že je v pořádku. Ničí mi, že tady musím být sám. Nechápu, proč se tam vracela. Sama mi říkala, že to tam nenávidí.

***

“Za chvilku začínáme!” řekl někdo za štábu. Jsem tak nervózní. Bude se mě určitě ptát na Sam. Vůbec nevím, co jí řeknu, protože nevím, jak to mezi námi je.

“Jedeme za 5, 4, 3, 2, 1.” řekl někdo a Ellen už byla připravená. Já jsem čekal v zákulisí, až mě zavolá.

“Vítám vás v Ellen Show!” pozdravila je Ellen a všichni začali tleskat.

“Dneska je tady se mnou Justin Bieber! Pojď mezi nás!” šel jsem za ní a snažil se celou dobu usmívat. Objali jsme se a posadili se.

“Ahoj, Justine. Jak se máš?”

“Ahoj. Fajn.” Doufám, že už to brzo skončí, protože se z toho jinak zblázním.

“Dobře.” řekl a pokračovala dále. “Měl si rok pauzu. Odpočinul sis?”

“Ano. Myslím si, že mi to hodně prospělo.”

“Vypadáš skvěle.”

“Děkuji.”

“Chystáš v tomhle roce něco nového?”

“Určitě. Všichni na to čekali celý rok, takže je nesmím zklamat.”

“Myslíš, že na tebe Beliebers počkali celý rok?”

“Praví Beliebers určitě ano. Jsem šťastný člověk, když mám tak skvělé fanoušky.”

Ellen se nadechla a dále se mě vyptávala. “Paparazzi zachytil Sam, jak jde od tebe i s kufrem pryč. Rozešli jste se?” Ellen a všichni diváci se na mě upřeně dívali.

“Ne.” nadechl jsem se a pokračoval. “Máme teď problémy. Tak jsme se rozhodli, že bude lepší, když si dáme na chvilku pauzu.”

“Problémy? Hádáte se?”

“Bohužel ano.” řekl jsem smutně a čekal na další otázku.

“Určitě se to spraví.” usmála se na mě. “Děkuji, že jsi přišel.” rozloučili jsme se spolu a já mohl konečně vypadnout. Když jsem šel zákulisím, tak jsem do někoho vrazil. Zvedl jsem hlavu a uviděl Selenu. Chtěla mě obejmout, ale uhnul jsem jí.

“Ahoj.” pozdravila mě s úsměvem na rtech.

“Ahoj.” chtěl jsem odejít, ale zase začala mluvit.

“Napadlo mě, jestli bys nechtěla někam jít.” podíval jsem se na ní, jestli to myslí vážně. A tipuji, že vážně myslí.

“Nemám čas.” řekl jsem hnusně.

“Myslela jsem, že když jste si teď dali pauze, že.“ nedořekla to, protože jsem jí skočil do řeči.

“Že co? Že se k tobě vrátím?! My se nerozešli!” zařval jsem po ní. “Já jí miluji!”

“Byly doby, když si to říkal mě.”

“Přesně! Byly!” otočil jsem se a odešel, protože bych jinak dal facku a to doopravdy nechci.

“Co se stalo?” zeptal se mě Scooter, když jsem k němu došel.

“Potkal jsem Selenu.” zamrmlal jsem a pomalu odcházel pryč.”

“Vážně?” řekl to, tak šťastně, že jsem měl chuť mu dát facku. Myslím to vážně. Raduje se z toho, jako malé dítě z hračky.

“Bohužel.”

“Proč bohužel?” nechápavě se mě zeptal.

“Měl bych být šťastný, že jsem potkal svoji bývalou?”

“Vždyť je to Selena.”

“Nezapomínej, že jsem s tvojí dcerou.” zastavil jsem se a otočil se na něho. “Hele o to ti vůbec jde? Já a Sam jsme pořád spolu. Nerozešli jsme se spolu!” mluvil jsem více nahlas než jsem chtěl.

“Uklidni se, Justine. O nic mi nejde. Jsem jenom šťastný, že jsi potkal Selenu. Může třeba někam zajít nebo tak, ne?”

“Nemůžeme! To ses s ní domluvil? Protože mi řekla to samé!” nečekal jsem na jeho odpověď a šel pryč. Nastoupil jsem do auta a rychle odjel domů.

Scooter  mě tak naštval. Místo toho, aby byl rád, že jsme se, se Sam přestali hádat, tak je ještě vlastně naštvaný. Celou dobu mi říkal, že už mu to leze na nervy, ty naše hádky. Když jsem se do ní zamiloval, tak si taky stěžuje. Nevím, jak se mu mám zavděčit. Už na něho, ale kašlu. Budu se Sam, ať se mu to líbí nebo ne. Se Selenou už nechci mít nic společného. Nikdy. Je to uzavřená kapitola mého života. Je to můj život, tak nechápu proč se mi do něho furt Scooter sere. Nejsem ani jeho syn.

Vystoupil jsem z auta a šel domů. Lehl jsem si na postel a myslel na Sam.

Na její rty.

Na její oči.

Na její smích.

Na její úsměv.

Na to, jak se červenala, když jsem jí řekl, že je nádherná.

Na to, jak nenáviděla, když jsem jí začal lechtat.

Na to, jak vždycky, když mě viděla, tak se usmála.

Na to, jak jsme spolu usínali.

Na to, jak jsme se drželi za ruce.

Na to, jak jsme se líbali.

Na to, jak byla šťastná.

Na to, jak jsme byli většinu času zavření u mě doma. Jenom proto, abychom mohli být spolu. Sami. Aby nás nikdo nerušil.

Na to, jak mí říkala, jak mě miluje a jak jsem to říkal já jí. 

Pro další část min. 6 vote, 60 reads a 4 komentáře. 

btw. Je 1.část z Just One Night? Přečtěte si :)