7.

2K 106 3
                                    

Vstala jsem z postele a vydala se dolů, do kuchyně. Justin nikde nebyl, což je jenom dobře, protože by mě zastavil dřív, než bych se stihla vůbec napít. Šla jsem do skřínky, kde jsem minule našla flašku vodky. Tentokrát tam taky byla. Vzala jsem si jí a vydala se potichu nahoru po schodech, aby mě náhodou neslyšel Justin. Otevřela jsem za sebou dveře, a když jsem vešla do pokoje, tak je za sebou zase zavřela. Opřela jsem se o dveře a sklouzla po nich dolů. Otevřela jsem flašku a napila se z ní. Začali mi téct slzy. Všechno proč tohle dělám je kvůli něho. Kdyby nebylo jeho, tak tady nesedím a určitě bych nepila.

Ráno jsem se probudila na to, že se mnou někdo třese.

„Vstávej!“ Pomalu jsem otevřela oči a uviděla Justina. Hnusně jsem se na něj podívala a otočila se na bok. A zavřela oči. Znovu se mnou začal třást.

„Co je?!“ zvýšila jsem hlas a vražedně se na něj dívala.

„Ty jsi zase pila?!“ ukázal na láhev, kterou má v ruce.

„To je snad moje věc.“ dívala jsem se na něj a čekala, že odejde.

„Právěže to není tvoje věc! Jsi v mém domě, takže se podle toho budeš chovat!“

„Nejsi můj otec.“

„To sice nejsem, ale klidně mu můžu zavolat.“

„A co mu řekneš?! Že jsi mě nedokázal uhlídat a že jsem se opila? Znovu?!“ zdůraznila jsem to znovu. Otevřel pusu a chtěl něco říct, ale pak jí zase zavřel. Sedl si na postel, na které stále ležím.

„Nechápu, proč jsi za mnou vlastně přišel.“ sedla jsem si a podívala se na něho.

„Dlouho jsi nevycházela z pokoje. Bylo mi to divné.“ řekl jednoduše a vstal z postele. Otevřel dveře, a když jimi prošel, zavřel je za sebou.

Lehla jsem si a snažila se usnout, ale už to nešlo. Nebylo mi zrovna nejlépe. Hlava mě bolí tak strašně, že si připadám, že mi brzo vybuchne.

Vzala jsem si deník a začala psát.

Znovu jsem se opila. Je mi to úplně jedno. Možná, že ještě nemůžu pít, ale každý se opije dříve. Justin mi vyhrožoval, že prý zavolá tátovi. Je mi to úplně jedno, i kdyby mu zavolal. Ale vím, že to neudělá, protože se o mě má starat a táta by to vyčetl mu. Já bych měla maximálně zaracha, ale po 2 hodinách by mi ho zase zrušil. Jako vždycky.

Justin se v poslední době chová jinak. Tedy od tebe doby, co se s ním rozešla Selena.Je na mě milý. Poprvé za 5 let. Nevím, co s ním je, ale líbí se mi to. Možná, že rodiče nakonec budou moct zůstat celou dobu na dovolené. I když je na mě milý nevím, jestli bych to tady zvládla.

Schovala jsem deník a pokusila se postavit. Když jsem vstala, tak se mi zatočila hlava, ale po chvilce to přestalo. Pomalým krokem jsem došla do kuchyně a vzala si prášek, protože ta bolest hlavy je neskutečná. Prášek jsem zapila vodou a zase došla do svého pokoje.

Vzala jsem si mobil ze stolu a napsala SMS.

Pro Grace: Nepodnikneme zítra něco? Po chvilce čekání mi přišla odpověď.

Od Grace: Jasně. Slyšela jsem, že Jessica pořádá párty.Jdeme tam? Moje odpověď byla jasná.

Pro Grace: Ano. Stavím se pro tebe. V kolik? Odeslala jsem svojí odpověď a čekala na tu její.

Od Grace: Kolem 7 bud u mě. Dále jsem jí už neodpověděla. Mobil jsem položila na stůl a lehla si na postel. Hlavu jsem položila na polštář. Oči se mi pomalu zavíraly a já po chvilce usnula.

Část je o ničem a krátká. Doufám, že se vám to bude líbit, protože podle mě je to absolutně o ničem.

Pro další část min. 5 vote, 30 reads a 2 komentáře. Všechny komentáře potěší. 

A ještě vám chci poděkovat za to, že komentujete. 

Dear Diary.Kde žijí příběhy. Začni objevovat