Dear Diary.

2 - 8.

Samantha

Se slzami v očích jsem se zavřela do svého pokoje. Lehla jsem si na postel a brečela. Skoro jsem se dusila pláčem, ale nešlo to zastavit. Ta bolest, kterou jsem způsobila  nám oběma je tak silná. Ublížila jsem nám. Zničila jsem náš vztah. Zničila jsem všechno, co mezi námi bylo. Prostě všechno. Jak jsem to mohla všechno zničit? Vztah na který jsem čekala tak dlouho? Věřila jsem mu a pak to všechno zmizelo. Přestala jsem mu věřit, i když nevím proč. Možná, že kvůli tomu, že mě nenáviděl a předtím jsem na to nemyslela.

Podívala jsem se na svůj mobil, protože mi přišla SMS. Utřela jsem si slzy, abych něco viděla. Otevřela jsem SMS a začala si jít číst.

Od Jack: Ahoj. Doufám, že tě neruším. Napadlo mě, jestli bys někam nezašla, když to včera úplně nevyšlo?

Pro Jack: Promin, ale necítím se na to někam jít. Rychle jsem mu odepsala.

Od Jack: Co se stalo? Něco s Justinem? Odepsal mi po pár minutách.

Pro Jack: Ne...Vlastně ano. Rozešli jsme se. Odepsala jsem a znovu začala brečet.

Od Jack: Tak to je mi líto. Je něco, co bych mohl udělat? Můžu přijít a být s tebou. Třeba na to zapomeneš.Usmála jsem se nad jeho odpovědí.

Je to skvělý kamarád. Vždycky mi pomohl. Vždycky tu pro mě je.

Pro Jack: Dobře. Budu tě čekat.Odepsala jsem a mobil položila na stůl. Lehla si a čekala, až přijde Jack. Po 10 minutách jsem slyšela zvonek. Vstala jsem z postele a pomalu došla dolů, abych mu mohla otevřít. Když jsem mu otevřela, tak se na mě usmál. Odstoupila jsem tak, aby mohl projít.

“Ty teda vypadáš.” zhodnotil můj dnešní vzhled.

“Ty teda umíš holce polichotit.” zasmál se a já se lehce pousmála.

“Vidíš? Usmíváš se.” řekl a objal mě. “Tak co chceš dělat? Film a zmrzlina?” přikývla jsem a šli jsem si sednout do obýváku.

“Jdu pro tu zmrzlinu.” řekla jsem a šla do kuchyně. Vytáhla zmrzlinu a 2 lžičky. Když jsem došla do obýváku, Jack zapínal nějaký film. Sedla jsem si vedle něho. Zapnul film a začali jsme jíst zmrzlinu.

***

Po 2 hodinách film konečně skončil. Ano konečně. Celou dobu jsem myslela jenom na Justina. A ted na něho myslím znovu. Zblázním se bez něho. Proč jsem byla tak blbá? Proč jsem potřebovala tu blbou pauzu, která všechno zničila?!

“Zase na něho myslíš?” podíval se na mě smutně Jack.

“Ne.” zalhala jsem a pokusila se o úsměv.

“Víš, že poznám, když mi lžeš. A víš, že nenávidím tvůj falešný úsměv. Přece se takhle nebudeš chovat kvůli jednoho kluka, který ti za to ani nestojí.”

“A co když jo? Co když je to právě on? Osoba se kterou jsem měla strávit celý svůj život. Místo toho jsem chtěla nějakou blbou pauzu, která všechno zničila! Celý náš vztah! Chápeš?!” nemohla jsem dál mluvit, protože by se můj hlas zlomil. Slzy stékaly po mé tváři a nešlo to zastavit.  Rychle mě objal a snažil se mě utěšit.

“Bude to v pořádku, uvidíš.” šeptal nějaké slova, ale moc jsem mu nerozuměla. Slyšela jsem jenom svoje vzlyky.

Justin

Jsem bez ní zatím snad hodinu, ale už je to k nevydržení. Nevydržím bez ní navždy. Musím jí mít u sebe, ale ona mě očividně nechce. Nebudu bojovat o někoho, kdo o to nestojí. Slzy mi tekly po tváři.

“Justine, co se stalo?” otočil jsem se a uviděl tam Freda. Rychle jsem si utřel slzy, aby je neviděl.

“Co by se mělo stát?” napil jsem se vodky a pořád se na něho díval. Přišel ke mě a láhev mi opatrně vzal.

“Piješ. Víš, že bys neměl.”

“Nehraj si na mou mámu, protože určitě nejsi moje máma. Mýlím se snad?”

“Ne, ale jsem tvůj kamarád. Takže mi řekni, co se  stalo.”

“Sam se stala. Rozešli jsme se a už o ní nemíním bojovat.” řekl jsem a pokusil se Fredovi vzít láhev, ale beznadějně. Nepodařilo se mi to.

“Proč?! Musíš o ní bojovat!” zařval po mě.

“Chápeš, že o tu mrchu nebudu už bojovat?!” překvapivě se na mě podíval.

Co jsem to právě řekl?

Část nebyla 4 dny, což je dlouho. Vím, že v poslední době vůbec nepřídávám, ale nějak nemám chut. Snad to chápete.

Pro další část min. 15 votes, 70 reads a 5 komentářů. Strašně děkuji za 8 komentářu na minulé části.

Vaše pocity z části? :O