Jak milovat Skota

23. kapitola

Nadešel čas další kapitolky a v minulé jsme zjistili, že náš Skot přece jenom ví, že má v těle nějaké srdce. Jak sladké!! :3 A v dnešní kapitole se dozvíme, jak Ian reaguje na to, že by si měl brát Alici a  jak si to užívá Alice. Taková oddechová kapitolka.

„Posloucháš mě, Fergusi???" zeptal se už asi po desátý Ian laidra, když spolu další den seděli v síni.

Fergus svíral korbel a pohledem sledoval svou paní, která něco řešila s Alicí a Janet.

„Fergusi?" ozval se Ian znovu, načež do něj prudce bouchnul.

Druhý muž po něm vrhl rozmrzelým pohledem.

„Iane, nemůžeš mě nechat klidně dopít?" otázal se otráveně.

Ian nedbal na jeho rozladění a prohodil: „Konečně se mi věnuješ, příteli, je opravdu úžasné, že sis uvědomil city, které chováš ke své paní, ale nemusel si to udělat zrovna včera. Nebo si mi to mohl aspoň říct předem, když jsem ti tak pomáhal.."

„Bylo to rozhodnutí v jedné chvíli, neplánoval jsem to, Iane," přerušil ho a s úsměvem se zase podíval na Lilianu.

Ta si jeho pohledu všimla a věnovala mu sladký úsměv, až mu srdce poskočilo. To už se mu před očima objevila ruka. Rozčíleně zamrkal a znovu zrak vrátil k Ianovi.

„Jsem opravdu velmi rád, že se mi tak věnuješ, laidře. Já tu trpím a mého nejlepšího přítele to vůbec nezajímá," prohodil Ian káravě.

Laidr si povzdechl a znovu si loknul.

„Tak se konečně dostaň k věci," zabrumlal smrtelně vážně.

„Vždyť to se snažím celou dobu, kdyby sis přestal všímat své ženy, stačil by jeden moment, víc bych po tobě ani snad nemohl žádat, laidře. Vsadil jsem se s Alicí a jen kvůli tobě, příteli, jsem prohrál."

„Tak si prohrál a co s tím, Iane?" otázal se nechápavě Fergus.

Ian se chytil za hlavu a zadíval se na něj jako by se zbláznil.

„Chápu chápu neznáš stále tak úplně situaci, jinak by ses rozhodně netvářil tak klidně, můj pane. Tak já ti to prozradím. Vsadili jsme se o to, že když prohraju, což jsem neměl v úmyslu, kdyby se ti náhle nedostalo božího vzkazu, ani by se to nestalo, že si no... vezmu Alici," mlel jedno slovo přes druhé.

Fergus překvapeně zvedl obočí a teprve nyní se na přítele pořádně podíval.

„Ty ses vsadil, že si ji vezmeš?" vypískl ohromeně.

Ian k němu okamžitě přiskočil a zacpal mu ústa, snad aby ty osudná slova nikdo jiný neslyšel, což působilo dost komicky. Když mu téměř seděl na klíně a laidr se kuckal smíchy. Liliana po nich vrhla zmateným pohledem, ale manžel na ni jen mávl.

„Pššt. Nemusíš to tu tak vyřvávat, Fergusi. Vsadil jsem se o to jen proto, že jsem ti věřil, že zatím ani nevíš, co to láska je. Copak jsem mohl vědět, že ses bouchl do hlavy a prozřel si? Jednoduše a jasně...Můžeš za to ty, laidře!" obvinil ho rázně a upil ze svého korbelu piva nejspíš, aby se uklidnil.

„Já? K čertu, Iane, muselo být jasné, že někdy to už vypluje na povrch."

„Někdy, to je to správné slovo, můj pane. Takže, co s tím hodláš udělat?" odsekl Ian klidně.

Fergus se rázem přestal smát a zadíval se na něj zděšeně.

„Já? Snad ty! Ty si to slíbil," odvětil rozkazovačně.