Jak milovat Skota

24. kapitola

Omlouvám se, že kapitolka trvala tak dlouho, ale měla jsem absolutní blok a nemohla jsem se ho zbavit. Nyní to snad už bude v pohodě. Tak snad se vám kapitolka bude líbit, protože já jsem hlavně ráda, že už to šlo zase psát. Ian se zase ukáže jako mazaný chlapík, ale Alice se taky nedá zahanbit. Tak přeji pěkné počteníčko.

Ian se rozhodně nijak lehce nevzdal a po opileckém spánku ho napadl další geniální plán. Okamžitě se řítil za svým laidrem, aby se s ním o to podělil.

Jakmile ho objevil venku cvičit muže, zavolal na něj tak, aby ho snad nemohl přeslechnout: „Laidře!!! Potřebuji se s tebou poradit!"

Fergus uhnul před Brianem, se kterým cvičil a mrskl pohledem k ohradě, o kterou se opíral jeho přítel. Za co bože za co?, povzdechl si v duchu, když dal mladíkovi pohov a s mečem na rameni se vydal blíž k nesnázím.

„Rychleji to už nešlo, viď, Fergusi?" otázal se Ian, ale když si všiml, jak se laidr zachmuřil dodal: „No, to je jedno. Vymyslel jsem, jak se z toho dostat, příteli!"

Fergus se opřel o dřevo a s pozvednutým obočím se otázal: „A jak, Iane? To by mě opravdu zajímalo vzhledem, že si mi usnul v posteli..."

„Co sem pleteš postel?" nechápal Ian.

„Usnul si mi v ní!" odsekl.

„A co vždyť odpoledne nikdo nespí, tak se snad nemusíš tak rozčilovat, že jsem tam trochu nabíral síly!" odvětil naprosto bez starostí a vůbec si nevšímal, jak jeho laidrovi cukala žíla na čele. Byl k tomu naprosto slepý.

„Jistě, máš snad svoji postel, tak by ses mohl příště uvelebit tam."

„Jestli ti o to tak jde, laidře, klidně, ale stejně nechápu, jak postel souvisí s mým problémem," vrtal do toho Ian dál.

Fergus zamyšleně potěžkal meč v rukou a zamyslel se, jestli by hodně bolelo, kdyby zbraní přítele bouchl do hlavy, aby se vzpamatoval.

„Hodně by to bolelo, můj pane," ozval se za ním vzápětí pobavený hlas, až se Fergus ohromeně otočil a uviděl tam stát Gruaga, kterému vědoucně zářily oči.

„Myslíte,? Já si naopak myslím, že by to potřeboval," prohodil laidr, když Ian pořád dokola opakoval: „Postel? Postel? V tom je tajemství mé záchrany?"

Gruag se opřel o hůl a prohodil vesele: „Jen, co bude v manželském svazku bude z něj šťastný muž, laidře. Stačí ho jen trochu popostrčit."

„Možná do tamtoho hnoje, nemyslíte?" odvětil Fergus a bylo to snad poprvé v historii celého klanu, kdy se starcem žertoval.

Gruag zabrousil pohledem na dané místo a prohodil: „Velmi dobrý výběr, pane! Jste moudrý muž!"

Načež se s úsměvem vzdálil.

„Tak, co si myslel tou postelí?" zeptal se Ian zoufale a bouchl ho do ramene.

V ten moment musel laidr odhodit meč hodně daleko, aby jím svůj úmysl nesplnil.

„Prosím tě, ty si měl plán, tak mi ho řekni, Iane, a přestaň se zajímat o postel," odsekl rozčíleně.

Přičemž si všiml, jak se Brian hnal, aby to byl on, kdo zvedne laidrovi meč. Povzdechl si a zadíval se na přítele. Ian ho vzrušeně chytil za košili, až sebou muž trhl a vrhl na něj nechápavý pohled.

„Najdu Alici jiného ženicha a pak zruší sázku," vyhrkl vítězně a vrhl na přítele pohled plný nekonečného nadšení.

Fergus to však s ním zrovna moc nesdílel.