Nech mě!

15.8K 653 26
                                    

„Kim? Vsávej musíme do školy." Probudil mě Chris.

„Jo, jo už vstávám." Řekla jsem.

Chris šel k sobě, takže jsem vylezla z postele a šla do šatny vybrat nějaký outfit. Vzhledem k tomu, že pršelo, tak jsem si vzala rifle a tričko a conversky. Nic extra.

Vlasy jsem dala do drdolu a šla do koupelny. Provedla jsem ranní hygienu, v pokoji vzala tašku a šla dolů. Ani jsem se dneska nemalovala, proč taky, když stejně po škole jedeme za mámou do nemocnice.

„Tady máš tousty." Řekl Chris, když jsem přišla do kuchyně.

„Díky." Usmála jsem se a s toustama si sedla na barovou židli.

„Jsou v pořádku, oba. Táta by se měl dneska probudit a tvoje máma se prý přes noc zlepšila." Promluvil po minutách ticha a pohladil mě po ruce.

„Obejmeš mě, prosím?" Zeptala jsem se najednou.

Chris vstal a objal mě. Byla jsem ráda, že ho mám. Nevím co bych dělala kdyby se to stalo v Anglii.

„Pojď, musíme do školy." Řekl a šel ke dveřím.

Nastoupily jsme do auta a jely směr škola.

Ve škole

Sedla jsem si na místo vedle Mii a připravila matiku.

„Ahoj." Pozdravila mě Mia, když přišla.

„Ahoj." Řekla jsem tiše.

„Jsi ok?" Zeptala se.

„Jo, jsem ok."

„Kim to, že tě znám jen pár týdnu, neznamená, že nepoznám, že ti něco je. I Chris je divný, takže co se mezi vámi stalo?"

„Mezi námi nic. Spíš co?" Řekla jsem a při tom koukala do lavice.

„Kim?" Promluvila Mia.

„Rodiče měli autonehodu. Moje máma je v kómatu a Chrisův táta je úplně v pořádku." Řekla jsem a do očí se mi nahrnuly slzy.

„Kim, to je mi líto. Bude v pořádku, uvidíš." Usmála se na mě a objala.

Crrr....

„Dobrý den, sedněte si." Přišel do třídy učitel.

„Kimberly, jsi v pořádku?" Zeptal se, když si všiml, že mi po tváři teče slza.

„Ano teda...ne nejsem." Řekla jsem.

„Můžeš nám říct co se stalo?"

„Ne, ale potřebovala bych mluvit se svým bratrem." Řekla jsem.

„A tvůj bratr je?" Zeptal se.

„Christian Moon." Řekla a skoro všichni ze třídy zalapali po dechu.

„Tvůj bratr je Christian Moon?" Zasmál se učitel.

„Ano. Je to nějaký problém?" Zeptala jsem se.

„Tak Kimberly teď mě dobře poslouchej. To, že jsi se vyspala s Christianem a chceš znovu neznamená, že tě budu uvolňovat z hodiny. Myslel jsem, že se ti něco stalo, ale tedy slečně je jen smutno po Moonovi." Zasmál se znovu.

„Co s ním pořád všichni máte?" Zařvala jsem. Vzala jsem si věci a šla pryč ze třídy. Nebudu poslouchat blbý kecy o tom, že jsem se vyspala s Chrisem, když je to můj bratr. Nevlastní, ale co.

„Jo a ještě něco. Chtěla jsem mluvit s Chrisem proto, protože naši rodiče měli včera autonehodu a já mohla a pořád můžu přijít o mámu. Chtěla jsem jen vědět jak na tom jsou, protože se o ně bojím. Vy by jste se nebál, že přijdete o dalšího rodiče? Mám jen mámu. Chrisův táta je vlastně můj nevlastí táta a o tátu jsem přišla, když mi bylo čtrnáct. Seru vám to. Odcházím." Řekla jsem a s uslzenýma očima odešla ze třídy. Nezapomněla jsem  bouchnout dveřmi tak, že to museli slyšet až na Aljašce.

Siblings? Never!Kde žijí příběhy. Začni objevovat