Byla jsem normální holka, která měla úžasný kamarády. Stačil jeden okamžik a najednou jsem byla holka, která nežije v Anglii, ale v Austrálii. Jak to dopadne? Ještě ke všemu, když mám mít nevlastního bratra? Všechno tohle se dozvíš pouze tady. Klikn...
Po měsíci Chrise pustili domů. Byla jsem hrozně ráda, že už se nehádáme a všechno je mezi námi opět v pohodě. Byla středa a pro mě to znamenalo jedno. Musela jsem se vrátit do reality, takže zase škola. Za ty dva měsíce jsem byla ve škole asi 3krát, jenže moje psychika to nezvládala a tak jsem vždy po druhé, třetí hodině ze školy odešla.
Budík. Tenhle zvuk jsem neslyšela dlouho a ne nechyběl mi. I přes, že se mi z postele nechtělo, vylezla jsem a přešla do koupelny, kde jsem se zkulturnila a v šatně vybrala oblečení. Bylo pod mrakem a nejspíš mělo každou chvíli pršet, takže jsem se rozhodla pro šedé džíny, tričko s pikachuem, šedé vants, batoh vants a sluneční brýle, které zabraňují tomu aby mi kdokoli viděl do očí.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Ještě před tím než jsem šla dolů, jsem se koukla na Chrise. Spal jak miminko, ale vážně.
„Dobré ráno." Pozdravila jsem mámu, která v kuchyni připravovala snídani.
„Dobré, tady máš jogurt s ovocem." Usmála se na ně a dala mi misku, ve které byla moje snídaně. Snědla jsem jí, misku dala do myčky a vzala tašku do školy.
„Ahoj." Zavolala jsem na mámu.
„Ahoj a hezký den."
Šla jsem do garáže, kde se nacházel můj miláček. Jo, už jsem si konečně udělala řidičák, takže jsem nemusela jezdit na černo nebo pořád s Chrisem. Vyjela jsem a sešlápla plyn. Tohle autíčko mělo teda pořádný výkon. Když jsem parkovala, všechny pohledy byly na mně. Ani se nedivím, když totiž přijedete s nejnovějším modelem BMW tak co jiného čekat.
Vystoupila jsem a hned se ke mně řítila malá zrzka.
„Kim." Přiběhla ke mně a vrhla se mi kolem krku.
„Taky tě ráda vidím, Mio." Zasmála jsem se.
„Tak co? Co Chris? Jak mu je? Pamatuje si všechno? A co ty? Jak si na tom?"
„Mio," Zasmála jsem se, „neboj všechno ti řeknu, ale pojď alespoň do třídy kde si můžeme sednout." Vzala jsem ji kolem ramen a společně jsme se vydaly do třídy. Mezitím mi Mia říkala nějaký novinky co se staly a nebo co probíráme.
„Tak?" Sedla si a koukala na mě.
„Chris je v pohodě, už mu je líp a pamatuje si skoro všechno."
„Skoro?"
„Nepamatuje si třeba nějaké vzpomínky, ale doktor říkal, že do 14ti dnů by si měl vzpomenout." Usmála jsem se.
„Tak to je super!"
„Ale, ale kdo pak se nám to rozhodl se tu ukázat." Ozvalo se za mnou. Ten hlas jsem poznala okamžitě.
„Ale, ale není to náš Dallas, který si nechal 2krát za sebou nakopat prdel od holky?" Uchechtla jsem se.
„Co ten tvůj děvkař? Už tě ojel?"
„A co ty tvoje děvky, počkej, ty vlastně žádný nemáš." Třídou se ozval smích a Dallas se nasral.
„Držte huby!" Zařval, „Tohle ti nedaruju." Odešel ze třídy a poté jsme se všichni začali smát.
**** Už se nemůžu dočkat víkendu a toho jak se konečně vyspím! :D
