Siblings? Never!

Ex

„Tak Ryane řekni nám něco o sobě." Vyzval ho ředitel.

„Nemám co, pokud o mě chcete něco vědět, zajděte si za jednou osobou, ta vám všechno řekne" Odpověděl drze a kouknul směrem na nás. Mia se divně ošila a sklopila pohled.

„Vážně ti nic není? Chováš se divně." Zeptala jsem se znovu.

„Ne, jsem v pohodě."

„Sedni si třeba...támhle za dívky." Řekl ředitel a ukázal na místo za námi.

„Dohajzlu." Zaklela Mia.

„Vše mi potom řekneš, platí?" Zeptala jsem se jí a ona jen kývla na souhlas.

„Tak začneme hodinu." Prohlásil učitel a začal.

Když hodina skončila zatáhla jsem Miu do chodeb kudy nikdo nechodí a koukala na ní.

„Tak mluv." Vybídla jsem jí.

„Je to můj bývalý přítel." Řekla a sklopila pohled.

„Dál?" Zeptala jsem se.

„Co by mělo být dál?"

„Kdyby to byl jen tvůj bejvalej nezačala by ses klepat jak ratlík, když si ho viděla."

„Možná se něco stalo." Řekla bez emocí.

„Mio?"

„Tak jo." Řekla a začala.

„To mu nedaruju." Řekla jsem naštvaně, když jsem si vyslechla vše co mi Mia řekla.

„Kim, už je to vyřešený." Namítla.

„Sakra to na dnešním světě neexistují kluci, kteří se umí k holce chovat alespoň trochu slušně?" Řekla jsem a vydala se pryč, respektive jsem chtěla jít za tím kreténem a něco hezkého mu povědět, jenže to by mě nemohl zastavit Chris.

„Hej, Kim, kam se tak řítíš?" Zastavil mě.

„Zabít jednoho idiota." Řekla jsem a chystala se odejít, ale Chris mě chytl za ruku a přitáhl zpět.

„Kim." Přiběhla Mia.

„Jdu ho zabít, Mio." Řekla jsem naštvaně.

„Tak jo, Kim uklidni se, ano." Stoupl si předemne abych mu koukala do očí.

„Do tohohle se, prosím, nepleť." Řekla jsem, ale hned pokračovala, tentokrát na Miu, „Už jsem přišla na to proč máš na břiše, zádech a spoustu dalších místech jizvy, proč se bojíš chodit sama, bojíš se, pořád se bojíš, že tě najde a on tě najednou našel. Nedaruju to tomu hajzlovi! On ublížil tobě a teď je na čase aby někdo ublížil jemu, aby si protrpěl to co ty! Mio, pochop, že já ho odteď nesnáším a nedokážu s ním být v jedný místnosti!"

„A co já? Myslíš, že mi to bylo příjemný? Neřeš moji minulost umím si jí vyřešit sama!" Zakřičela a já si až teď všimla slz v jejích očích.

„Promiň." Řekla jsem a rychle utekla pryč. Doběhla jsem k jezírku u školy, sedla si na lavičku. No jsem nevěděla co budu teď dělat. Prostě jsem seděla a pak vytáhla mobil.

Kim: Potřebovala bych si s někým promluvit.

Napsala jsem mu a doufala, že odpoví a hele, najednou jsem měla odpověď.

Kevin: Vždy tu pro tebe budu.

****
Kim a Kevin jsou usmířený nebo se to v další kapitole zvrtne? :o

Tam ♥