Siblings? Never!

SPECIAL!!

SPECIAL!

Probudili mě hlasy, které šly zezdola.

„Dane, já ti říkám, že jsem ty dveře zamykala." Uslyšela jsem mamku.

„Kdyby si je zamykala nebyly by odemčený."

„Chrisi, vstávej." Pokusila jsem se vzbudit Chrise.

„Hmm...co je?" Řekl otráveně.

„Zapomněly jsme zamknout dveře." Řekla jsem a on se rychle posadil.

„Doprdele." Řekl a dopadl zpět na polštář.

„Dane, nic se neztratilo, všechno je na svým místě, zas tak moc se toho nestalo." Slyšela jsem mámu.

„Sice se nic nestalo, ale mohlo." Řekl zvýšeným hlasem Daniel.

„Musíme dolů." Vylezla jsem z postele a z kufru si vyndala oblečení. Tričko a kraťasy odpovídaly přesně počasí, které bylo.

Chris se oblékl a hned po tom jsme se vydali ke schodům a poslouchali co se bude dít dál.

„Kde jsou? Vždyť před chvíli se tady hádali." Promluvila jsem potichu.

„Nevím, ale pokud si to dobře pamatuju do práce by měli jít až tak za hodinu."

Chvilí jsme poslouchali a poté uslyšeli smích.

„Dane nechceš si to nechat na horu?" Slyšela jsem mámu. S Chrisem nám hned došlo co myslela.

„Běž do pokoje." Zašeptal Chris. Rychle, ale potichu jsme se přemístili do pokoje a čekali.

„Děláš si prdel? Oni spolu chtějí spát?" Řekla jsem.

Chris jako by mě nevnímal. Něco ťukal do mobil a pak ho přiložil k uchu.

„Co děláš?" Zeptala jsem se ho, ale on si přiložil prst na pusu a naznačil mi ať jsem zticha.

Zezdola se ozve vyzvánění, ale nikdo to nebral.

„Sakra." Řekl Chris.

„Zkus to znovu." Usmála jsem se na něj. Tentokrát jsem vzala i svůj mobil a zkusila vytočit mámu.

„Nic." Řekl Chris.

Píp...píp...píp...volaný účastník....

„Taky to nebere." Pokrčila jsem rameny.

„Mám nápad." Řekl Chris.

„Jaký?"

„Počkej tady." Řekl a odešel pryč z pokoje.

Čekala jsem minutu, dvě, tři, až po pěti minutách přišel Chris a řekl: „Pojď uděláme jim malé překvápko." Zasmál se.

„Co chceš..." Nemohla jsem dopovědět, protože mi Chris přiložil prst na rty a zašeptal až jsem ticho.

Sešli jsme schody a vydali se ven zadním vchodem.

„Nechápu proč jsme nemohli jít předem." Řekla jsem, když jsme byli venku.

„Nemluv tak nahlas." Řekl Chris.

„Připadá mi to jako by jsme šli vyloupit banku." Zasmála jsem se.

„Přímo nad námi mají naši rodiče ložnici." Ukázal nahoru nad nás.

„Takže teď půjdeme pryč z našeho pozemku, potom půjdeme do města se projít, zajdeme někam na snídani no a tak za tři hodiny se vrátíme." Řekl a otevřel branku, kterou jsme prošli a ocitli se na ulici.