Siblings? Never!

Co ten tu dělá?

Proč jste si všichni, nebo alespoň většina, mysleli, že se Chrisovi něco stalo? :D

Na sedačce seděl Dallas. Ano ten Dallas co se se mnou chtěl vyspat a ten, kterému už jsem párkrát nakopala prdel. Co si vůbec dovoluje sem chodit?

„Kim, tohle je pan Dallas, jeho žena a jejich syn Cameron." Představila je máma.

„Dobrý den," Usmála jsem se na pana Dallase a jeho ženu, „ještě něco potřebuješ?" Koukla jsem na mámu.

„Napadlo mě jestli by jsi s Cameronem nešla nahoru. Potřebovali by jsme něco vyřešit."

„Kde je Chris?"

„Ještě nepřijel." Řekla máma.

„Děláte si srandu? Jsem doma už hodinu!" Řekla jsem neklidným hlasem.

„Za chvíli se tu objeví." Usmála se máma.

„Jo jasně spíš si myslím, že se bojí jít domů." Koukla jsem na Dana.

„Proč by se měl bát?" Zeptal se pan Dallas.

„Pohádal jsem se s ním a asi se mě bojí." Zasmál se Daniel.

„Jenže ono to vůbec není vtipný." Otočila jsem se a šla k hlavním dveřím. Při tom jsem se snažila dovolat Chrisovi.

Píp...píp...píp...volaný...

„Jo je mi to jasný." Položila jsem hovor a chystala se otevřít dveře.

„Musí tu už být." Řekla jsem si pro sebe.

„Kim kam jdeš? Myslela jsem, že půjdeš s Cameronem nahoru." Zastavila mě máma

„S ním určitě." Protočila jsem očima.

„Kim..." Zakřičela na mě, ale to už jsem vycházela ven.

„Sázel jsem tak ještě minutu." Ozvalo se předemnou. Chris stál opřený o kapotu auta a koukal na mě.

„Sakra kde jsi? Proč nebereš mobil? Proč nejdeš domů? Je tam Dallas a máma ještě chtěla abych s ním šla nahoru." Sázela jsem jednu otázku po druhé.

„Bejt tebou bych přestal pokud nechceš abys odpovědi dostávala postupně." Uchechtl se.

„Tak? Odpovíš mi?"

„Spíš ty mě. Proč je u nás kurva Dallas?"

„Jo to se mě ptej. Sedí v obýváku s rodičema tak se za ním můžeš jít podívat." Falešně jsem se usmála.

„To si piš, že jdu." Řekl a šel ke dveřím a já hned za ním.

Vešli jsme do domu a šli do obýváku kde seděl Cameron a jeho rodiče společně s našima. Chris začal Camerona doslova probodávat pohledem.

Sakra to vypadá na boj. Ještě by to chtělo popcorn. Nad tou myšlenkou jsem se musela uchechtnout.

„Co ten tady dělá?" Řekl Chris se zatnutými pěstmi.

„Neměl bych se ptát spíš já co tady děláš?" Řekl s klidem Daniel.

„Jsem tvůj syn a máma chtěla aby ses o mě postaral a teď ty! Co tady dělá on?" Řekl a ukázal na Camerona.

„Pracuju s jeho otcem na jednom důležitém projektu tak jsem chtěl aby s námi povečeřeli."

„Děláš si ze mě prdel!" Zařval Chris, „Tenhle hajzl ti málem znásilnil dceru!"

„Netahej to sem." Špitla jsem.

„To sem teda budu tahat."

„Nemám dceru."

„Emily." Řekl Chris a koukl na mámu.

„Je to pravda?" Koukla na mě.

„Já..." Nemám slov. Asi tak bych to řekla.

„Řekni to, Kim." Zašeptal Chris.

„Jo je." Řekla jsem.

„To není pravda!" Vložil se do toho Cameron.

„Kvůli tobě jsem byla v ředitelně! Mohla jsem mít průser jen kvůli tomu, že se ti konečně někdo odhodlal nakopat prdel!" Zvýšila jsem na něj hlas.

„Ty mě?" Zasmál se, „Ne spíš já tady tvému „bratříčkovi" i když všichni ve škole ví, že spolu spíte."

„Nenuť mě udělat něco z čeho budeš mít akorát problémy." Řekla jsem s klidem v hlase.

„Jo a co? Políbit mi prdel? Neboj z toho průser mít nebudu." Mrkl na mě.

„Znáš Naomi Wright?"

„Nebavím se s chudákama."

„Ta holka dala na YouTube video kde je krásně vidět jak se tě snažím odstrčit, jak mě nechceš pustit a čirou náhodou je tam i to jak ti nakopu prdel." Vítězně jsem se usmála.

„No jasně. Tak žádný takový video tam není."

„To máš pravdu. Není, ale já byla rychlejší než ty. Mám to totiž stáhnuté." Tak a teď jsem vyhrála.

„Myslím, že tohle nikoho nezajímá."

„Jestli se do toho můžu vložit," Řekla paní Dallas „mě by to docela zajímalo."

„Mami, uvidíš tam jen jak jsem dal Moonovi přes držku." Uchechtl se Cameron.

„Ty hajzle." Vystřelil Chris, ale já ho stihla zarazit.

„Paní Dallas, šla by jste se mnou? Počítač mám nahoře." Zeptala jsem se.

„Samozřejmě." Vstala a následovala mě do pokoje.

Na notebooku jsem našla video a pustila jí ho.

„Posaďte se, prosím." Řekla jsem a ukázala na křeslo.

„Děkuju." Paní Dallas se posadila a já jí předala notebook. Spustila jsem play a video se začalo přehrávat. )

Když jsem uslyšela svůj vítězný proslov, otočila jsem se a přešla k paní Dallas.

„To...opravdu to byl můj syn?" Zeptala se překvapeně.

„Bohužel ano."

„Co ti to tam šeptal?"

„Co kdyby jsme si skočili na ty záchody? Minule jsme nemohli a..." Nedořekla jsem.

„Minule?"

„Už jednou mě chtěl zatáhnout na záchody."

„Proč si nešla za ředitelem?"

„Musela jsem tam jít tak i tak, ale bylo mi řečeno ať se to už neopakuje, že bych mohla dostat trest nebo být vyloučena."

„Trest? Za to, že ji se bránila?"

„Ano."

„Kdo je pan ředitel?" Zeptala se.

„Pan Doosen." Řekla jsem a ona ztuhla.

****
Pamatuje si někdo co se odehraje s panem Doosenem? Nebo kdo to vlastně je? Příbuzný Camerona nebo někdo jiný?

Tam ♥