Zlomené srdce

11.8K 507 24
                                    

Po dvou hodinách jsem přišla domů. S holkama jsme prošly snad všechny obchody. Kat miluje nákupy, já a Kel se většinou přizpůsobíme a jdeme s ní. Když jsem přišla domů, nějak jsem nebrala ohled na kluky. Klíče jsem hodila na poličku, boty dala zpět do botníku a šla nahoru. Trošku jsem bouchla dveřmi do pokoje, ale s klukama to asi nic neudělalo. Napsala jsem mámě a nakonec jsme si zavolaly.

„Zlatíčko, tak co jak pak se máte?" Zeptala se.

„Dobrý mami. Co vy? Jak to bez nás zvládáte?"

„Přežíváme." Zasmála se, „V kolik jste přišli?"

„Já nevím, ale kluci asi čtyři hodinky zpátky."

„Jak jako, že nevíš a jací kluci?" Začala vyšilovat.

„Mami klid." Zasmála jsem se „Někdo z party mě dovedl domů, jen nevím v kolik a kluci jako Chris a ten jeho kámoš."

„Jak se jmenuje?"

„Kdo?"

„Ten jeho kámoš?"

„Ehm... uhm." Nemohla jsem jí říct, že je to Josh, „Nevím. Ještě jsem se s ním neseznámila." Zalhala jsem.

„Dobře. Zlatíčko musím končit. Dan potřebuje s něčím pomoc."

„Jo, jo tak pa." Řekla jsem a zavěsila.

Přemýšlela jsem co budu dělat. Nevěděla jsem komu z party poděkovat. Napsala jsem Kevovi, Kennymu i Kylemu.

Kim: Musím s Vámi mluvit!

Kenny: Copak se děje?

Kim: To teď neřeš. Přijďte k Louisovi za deset minut.

Kyle: Teď jsem vstal.

Kevin: Promiň, ale nemůžu.

Kim: Kyle, za tři minuty jsi ready.
           Kevine, proč nemůžeš?

Kevin: Nejsem doma a k Louisovi je to odsud tak dvě hodiny.

Kim: Kde jsi?

Kevin: To je jedno. Jen Vám říkám, že nepřijdu.

Kevin se pak odpojil a už s námi nekomunikoval. Vyrazila jsem k Louisovi a pak jen čekala na kluky.

„Kim." Ozvalo se za mnou.

„Kenny." Vstala jsem a obejmula ho.

„Tak co potřebuješ?" Zeptal se.

„Dvě věci."

„Povídej."

„Počkáme na Kyle, měl by tu být každou..."

„Tak jsem tu." Skočil mi do řeči Kyle.

„Dobře. Takže mám otázku." Řekla jsem a koukla na ně.

„Ptej se." Řekli oba naráz.

„Kdo mě včera doprovodil domů?"

„Jo tak v tom já nejedu." Řekl Kyle a koukl na Kennyho.

„Kenny?"

„Kdyby jsi se viděla," Zasmál se, „nebo spíš slyšela? Hmm, myslím, že oboje. Řekl jsem ti, že ti donesu prášek aby jsi neměla ráno opici a ty já žádnou opičku nechytla." Chytl výtlem smíchu a Kyle se k němu přidal.

„Ne, prosím řekni, že jsem nic takového neřekla." Koukala jsem na něj se smíchem.

„Řekla."

„Fajn, tak jo, to mi stačí a teď druhá otázka." Sklopila jsem pohled a začala se koukat do stolu „Co je s Kevinem?"

„Víš on, za tu dobu co jsi byla pryč, začali  jsme se hádat." Začal Kenny

„Jak hádat?" Vylítlo ze mě.

„Kevin s námi nechtěl chodit ven a cítil se trapně, když jsme šly někam ven." Pokračoval Kyle.

„Proč se cítil trapně?"

„Já měl Kelly, Kyle Kat. On neměl nikoho, připadal si sám. Pak si přivedl Tiffany." Odfrkl si Kenny.

„Kdo je Tiffany?" Zeptala jsem se.

„Holka kvůli, který ses včera totálně ožrala." Uchechtl se Kyle.

Začala jsem si vzpomínat a pak mi to došlo. Tiffany, moje nepřítelkyně!

„Děláš si ze mě prdel? Kevin chodí s tou krávou!" Vykřikla jsem a lidi v kavárně se na nás otočili.

„Bohužel nedělám." Koukl do stolu Kyle.

Vstala jsem od stolu, popadla svoje kafe a odešla. Tohle si chlapeček ještě vypije. Cestou domů jsem kafe vypila a kelímek vyhodila. Když jsem přišla domů, práskla jsem dveřmi a v tu chvilí jsem si to uvědomila. Můj nejlepší kamarád mě nejspíš brzo zahodí a radši si bude s tou svojí Barbie. Sjela jsem po dveřích a začala si vzpomínat co se vlastně včera stalo.

„Proč si objímala mého přítele?"

„Tvého co?" Vykulila jsem oči a koukla na Kevina, který se na mě omluvně díval.

„Kevin, je můj miláček, jestli to nevíš, tak od něj laskavě dej ty svoje pracky pryč!" Vyštěkla na mě.

Slzy se mi spustily sami a já jen seděla opřená o dveře s koleny tisknoucími k sobě ještě blíž.

„Kim?"

Zvedla jsem hlavu a uviděla Joshe.

„Už je stejný jako ty." Řekla jsem a myslela tím Keva, ale on zřejmě nepochopí.

„Chová se jako ty, chce nás nejspíš opustit a za to všechno může ta kráva."

„Kim o kom to mluvíš?" Zeptal se.

„O mým nejlepším kamarádovi."

„Kevin nikdy nebude jako já, já debil jsem tě nazval děvkou, i když ji nejsi, pohádal jsem se s tebou, Kevinem, Kylem a vlastně všemi."

„Stačí aby mě nazval děvkou a bude jako ty. Pohádal se s Kylem, Kelly, Kat dokonce i s Kylem. Vždyť Kyle je jako jeho brácha. Myslím, že KÁČKA se pomalu rozpadají a tobě se plní to co jsi chtěl. Chtěl jsi abychom se pohádali a ono se to vážně stalo, gratuluju ti." Vstala jsem a prošla kolem něj, nezapomněla jsem přidat nenávistný pohled a poté zmizela v pokoji.

Kim: Jestli ti na mě záleží, odepiš.

To co jsem pak uviděla mě dostalo. Zobrazeno. Žádná odpověď. Žádná omluva. Žádné vysvětlení. Já začala znovu brečet. Udělala jsem přesně to, co jsem udělala, když umřel táta. Vzala jsem papír a začala kreslit. Nevěděla jsem co, ale věděla jsem, že to jediný mi teď mohlo pomoc. To jediný mi teď mohlo zachránit moje zlomené srdce.

****
Vždycky když jsem nadně kreslím. Má to někdo taky tak?

Tam ♥

Siblings? Never!Kde žijí příběhy. Začni objevovat