Siblings? Never!

Vážně?

S Káčkama jsme se dohodli, že se zítra ve 2pm (2 odpoledne) potkáme u Billa a rozebereme jak to bude až odjedu.

Čekala mě noc s Chrisem v jednom pokoji. Přemýšlela jsem, že napíšu Kevinovi a zeptám se ho co má dneska večer v plánu, že bych u něj přespala, ale pak jsem si uvědomila, že ho vážně pořád nějak otravuju a tak jsem to nechala být.

„Mami?"

„Kim, broučku, copak?" Ptala se máma.

„Nemůže spát Chris tady, v obýváku?" Zeptala jsem se.

„Ne, Kim tvůj pokoj je dostatečně velký a rozhodně nenecháme hosta spát na gauči!" Řekla.

„Fajn, alespoň jsem to zkusila." Otočila jsem se a šla zpět do pokoje.

Kel: Kočko?

Kim: Hmm, copak?

Kel: Nějaká otrávená, ne? To je z toho, že ti píšu?

Kim: Ne to v žádném případě, ale dneska se mnou v pokoji bude spát Chris! 😑

Kel: Mám volnou postel a Kat tady stejně chtěla přespat, takže přespávačka?

Kim: Miluju Tě. Jsem tam do půl hodiny. ❤️

Rychle jsem si zabalila co bylo nutně a pak to šla oznámit mamce, která s tím nesouhlasila, ale nakonec jsem si přesvědčila.

„Kam jdeš?" Narazila jsem na Chrise v předsíni.

„Ke kamarádce." Řekla jsem bezvýznamně a odešla.

Když jsem došla Kelly společně s Kat už na mě čekaly s filmem Nerve, hra o život. Boží film.

„Tak jdem spát a žádný chrápání." Zavtipkovala Kat.

Crrr

„Vypněte to někdo!" Zakňourala Kel.

„Musíme vstávat holky. Hola, hola, škola, bohužel, volá." Řekla jsem.

„Mám koupelnu." Řekla rychle Kat a běžela i s oblečením, které ani nevím kdy pobrala, do koupelny.

„Tak to se asi dneska neumyjeme." Zasmála se Kelly a já se k ní přidala.

Škola

„Hele a v kolik odlítáte?" Zeptal se mě Kenny ve škole.

„Jo to taky nevím, ale myslím, že někdy odpoledne." Pokrčila jsem rameny.

Povídala jsem si s Kennym a Kylem, ano i tito kluci patří do mé druhé rodiny stejně jako Kelly s Kat a samozřejmě i Kevin, ale to Vám určitě už došlo, a dám Vám radu. Nikdy se neponořujte do konverzace tolik, protože pak skončíte hlavou dolů a zadkem nahoru.

„Kevine, já ti říkám okamžitě mě pusť." Křičela jsem, smála se a nadávala zároveň.

„Milá Kim, pokud sis nevšimla už zvonila a ty ještě nejsi ve třidě, takže tě tam musím donést." Zasmál se Kevin.

„Bylo to teprve první zvonění, to jen oznamuje, že za deset minut začne hodina."

„No vidíš, za deset minut. S tvým hlemýždím krokem by jsme se tam dostali tak deset minut po zvonění." Zavtipkoval.

„Haha, velice vtipný." Řekla jsem ironicky.

„Jsme tady." Řekl a konečně mě položil na zem.

„No hurá. Už jsem se nemohla koukat na ten tvůj zadek." Řekla jsem a mile se usmála, „Tak se uvidíme po škole."

Už to vypadalo na super den kdyby mi máma nenapsala jednu blbou větu.

Po škole tě vyzvedne Chris, jedeme s Danem na jednání ohledně našich zavazadel, prosím nepozabíjejte se. I ❤️ U, mom.

„Doháje!" Kopla jsem do dveří. Nesnáším ho. 

****
Mám moc důležitou otázku.
Chcete v kapitolách zase obrázky, teda spíše jen outfity? Můžete psát do komentářů. ☺

Tam ♥