„Páni, Tiffany," Koukla jsem na ní, „moc ráda tě, zase, vidím." Ironicky jsem se na ní usmála.
„Proč si objímala mého přítele?"
„Tvého co?" Vykulila jsem oči a koukla na Kevina, který se na mě omluvně díval.
„Kevin, je můj miláček, jestli to nevíš, tak od něj laskavě dej ty svoje pracky pryč!" Vyštěkla na mě.
„Teda, to je mi, ale novinka. Tak si to tady užijte." Řekla jsem a připravila se k odchodu.
„Kim já..." Zadržel mě Kevin.
„Nic říkat nemusíš, jen mě to zaskočilo, nic víc. Jako tvoje nejlepší kamarádka ti to samozřejmě přeju." Usmála jsem se na něj, „promiň už, už půjdu. Nechám Vás o samotě." Řekla jsem a odešla.
„Kim! Kim, stůj! Prosím!" Volal za mnou Kevin, ale já ho úplně ignorovala.
„Co to bude?" Zeptal se mě kluk u baru.
„Jacka, dvojitýho." Odpověděla jsem mu.
Začala jsem do sebe lít Jacky, Jägry (Jägermeister) a další chlast. Po chvilí už jsem byla úplně nasračky, ale bylo mi to jedno. Pokračovala jsem jako kdyby mi nebylo vůbec blbě.
„Kim co tady vyvádíš?" Přišel ke mně Kenny.
„Kenny, tak ráda tě vidím." Postavila jsem se, ale nohy mě zradily a já spadla přesně do jeho náruče.
„Máš dost!" Řekl.
„Néééé, já chci ještě pít, neboj znám svoji hranici." Mrkla jsem na něj.
„Ne Kim, jdeme!" Řekl a chytl mě za ruku.
„Nikam nejdu!"
„Fajn, když nikam nejdeš vyřešíme to jinak." Řekl a přehodil si mě přes rameno.
„Okamžitě mě dej na zem!" Začala jsem mu bušit do zad.
„Ani mě nehne." Řekl a šel ke dveřím.
Po chvíli bojování jsem se vzdala, zůstala viset na jeho rameni.
„Víš, že z tohohle pohledu máš celkem hezký zadek." Zasmála jsem se.
„Díky."
Došly jsme ke mně, Kenny našel klíče, které si vzal z mé tašky a odemkl. Donesl mě do pokoje a položil na postel.
„Donesu ti prášek." Řekl.
„Na co prášek?"
„Ráno mi budeš děkovat. Holka budeš mít slušnou opici."
„Já žádnou opičku, ale nechytla." Řekla jsem smutně.
„Však jí chytneš pokud si nevezmeš prášek." Zasmál se.
„Tak v tom případě prášek nechci." Zkřížila jsem ruce na hrudi.
„Tak v tom případě," Zopakoval po mně, „ti donesu bonbonek na to abys tu opičku chytla rychleji, co ty na to?" Zasmál se.
„Jooo." Zakřičela jsem.
Bonbon, který mi Kenny dal jsem zapila – prý aby se rychleji dostal tak kam potřebuje a měl rychlejší účinky – a po chvilí jsem odpadla do postele a usla.
***
Vystřelila jsem do sedu, když se ozvala rána. Hlava mě zabolela, ale na naštěstí moc.
„Páni, myslela bych si, že budu mít větší kocovinu, ale já skoro žádnou nemám." Řekla jsem si.
Vstala jsem pomalu z postele a došla dolů, kde jsem uviděla spadený obraz a dva debily co leží jeden na gauči a druhý vedle na zemi.
„To si ze mě děláte prdel?" Řekla jsem, ale oni nic. Už nereagovali.
Došla jsem k spadenému obrazu a zjistila něco co mě totálně odrovnalo.
Můj obraz, který jsem malovala před třemi lety byl zničený. Uprostřed byla díra, která se táhla až dolů. Ani jsem si nevšimla, že ho máma nevzala. Nevěděla jsem, že tu zůstal. Asi si říkáte, že je to pěkná blbost koukat na nějaký obraz, ale pro mě byl ten obraz všechno. Namalovala jsem ho, když jsem přišla o tátu, je tam vlk co brečí a v jeho velké slze je další vlk, který hledá své přátelé. Ani nevím, proč jsem to takhle ztvárnila, ale v tu chvilí mi připadalo, že jsem vyjádřila vše co jsem cítila.
Byl zarámovaný, aby se mu nemohlo nic stát, ale stačí dva debilové a obraz je v háji. Uklidila jsem střepy a obraz si odnesla nahoru. Sedla jsem si na postel a koukala na roztržený obraz, byl na plátně a tím pádem se dokázal lehce poškodit. Mrzelo mě to a ukáplo mi pár slz. Nechtěla jsem brečet v pokoji, potřebovala jsem na vzduch. Oblékla jsem se a vyrazila. Nejprve jsem nevěděla kam půjdu, ale to se během vteřiny změnilo. Moje nohy mířily přesně tam, kam jsem chtěla. Byla jsem tam asi za 10 minut. Stála jsem a koukala na tu bránu předemnou. Vzala jsem za klidu a i s vrzáním brány jsem jí otevřela. Šla jsem známou trasou, kterou znám nazpaměť, koukala jsem se okolo a přemýšlela co všechno se tu změnilo. V té jedné vteřině jsem poznala co se změnilo. Nemohla jsem tomu uvěřit. Proč mi to někdo neřekl? Proč se tohle stalo? Kdo to udělal?
****
Při opravování tehle kapitoly jsem opravdu umírala smíchy. Co se asi stalo a kam vlastně Kim šla?Tam ♥
ČTEŠ
Siblings? Never!
RomanceByla jsem normální holka, která měla úžasný kamarády. Stačil jeden okamžik a najednou jsem byla holka, která nežije v Anglii, ale v Austrálii. Jak to dopadne? Ještě ke všemu, když mám mít nevlastního bratra? Všechno tohle se dozvíš pouze tady. Klikn...