Siblings? Never!

Odpusť mi, prosím.

O tři týdny později

Chrise se mi povedlo ignorovat, i když řeknu Vám bylo to sakra těžký. Pořád za mnou chodil a omlouval se mi, říkal mi jak moc mě miluje a bla bla bla. Prostě lži.

„Kim, kdy hodláš přijet?" Zeptala se mě máma a přitom smutně pozorovala jak balím věci do Anglie. Ano, opět utíkám od problémů.

„Já nevím. Možná tam už zůstanu." Řekla jsem potichu.

„Vždyť ještě studuješ a...."

„A taky už jsem dospělá!" Otočila jsem se na ní, „Už jsem dospělá a navíc školu si můžu dodělat i tam. Ředitelovi Henxovi to určitě vadit nebude. Pochop, že už nejsem malá holka."

„Pro mě vždycky budeš." Řekla a odešla.

To jsem přehnala, ale od doby co jsme se s Chrisem pohádali jsem hnusná na celé mé okolí, krom Mii. Na tu se snažím být hodná, protože ta to má těžší než já.

Crrr...

„Jo?" Zvedla jsem mobil.

„Drž už hubu. Jak vidíš tak tě tvoje kamarádka zradila a teď si zase moje!" Zařval někdo.

„Mio?" Řekla jsem.

„Ona mě nezradila!" Zakřičela Mia.

„Tak proč tady teď není a místo toho si letí do Londýna?" Ryan! Sakra.

„Má svoje vlastní problémy!"

Vypla jsem si mikrofon aby mě nebylo slyšet a běžela za Chrisem.

„Chrisi!" Zakřičela jsem a vběhla do jeho pokoje. Prázdno.

„Chrisi!" Zakřičela jsem znovu „Sakra kde jsi?!"

Běžela jsem do koupelny, dolů do kuchyně, obýváku, proběhla jsem celý dům, ale Chrise nikde nenašla.

„Doprdele, Christiane, kde jsi?" Zařvala jsem na celý dům.

„Vidíš jí taky snad někde?" Zasmál se Ryan z mobilu.

„Chrisi!" Zakřičela jsem znovu a se slzami v očích. Vážně jsem se bála o Miu.

„Co je?" Ozvalo se od hlavních dveří.

„Chrisi, potřebuju najít Miin mobil, prosím." Přiběhla jsem k němu celá zhroucená.

„Proč?"

„Poslouchej." Dala jsem mu mobil do ruky a čekala.

„Jsi jen děvka a vždycky budeš."

„Co se s tebou stalo?" Zeptala se ho Mia.

„Vlastně jsem byl takový vždycky, ale pak jsem se kvůli tobě pokusil změnit a vidíš jak to dopadlo."

„Ryane, co chceš udělat?" Zeptala se ho Mia vyděšeně.

„Tvoje kamarádka tě nezachrání."

„To bolí, přestaň, prosím." Křičela Mia.

„Chrisi, udělej něco, prosím." Řekla jsem zoufale.

„Ty zavolej policii a já se jdu pokusit vystopovat její mobil." Řekl, dal mi svůj mobil a běžel odešel nahoru.

Vytočila jsem číslo na policii a čekala až to někdo zvedne.

„Policie Randwick, co potřebujete?"

„Moje kamarádka byla unesená. Vím kým, ale nevím kde se nachází, z ničeho nic mi zavolala a od té doby jí mám na drátě a jsou slyšet rozhovory mezí ní a Ryanem Grimmeim a teď je slyšet hlavně křik, prosím¨, potřebuju pomoc."

„Dobře hlavně v klidu, kde jste?"

„Doma."

„Adresa, hned u Vás budeme."

Nadiktovala jsem adresu a čekala. Chris byl u sebe a snažil se najít Mii mobil, já seděla dole a čekala na policii. Mia teď někde trpěla. Už jsem to nevydržela a prostě se rozbrečela.

„Mám jí!" Zakřičel Chris.

Vystřelila jsem za ním do pokoje a málem se přerazila na schodech.

„Kde je?" Zeptala jsem se.

„Pojď, jedem tam, vím kde to je." Neodpověděl mi otázku a hned jsme šli ven.

„Co policie?"

„Potkáme je cestou." A opravdu. Za chvíli jsme jeli my a za námi policejní auto. Jeli jsme k nějaké opuštěné továrně. Zastavili jsme a bylo nám řečeno, že máme počkat v autu.

„Kim, já...moc se ti omlouvám." Promluvil Chris.

„Děkuju, že si jí našel." Usmála jsem se na něj.

„Odpustíš mi to?"

„To nevím, ale teď je pro mě Mia důležitější, promiň." Seděli jsme v autě a pak....

****
Co se stalo? Hádejte v komentářích.

Tam ♥