With You Again

▷19◁

Byla jsem opřená o strom dost daleko od Justina, aby si mě nevšiml, ale také dost blízko na to, abych ho dostatečně viděla já.

Zíral na zprávu, která mu vehnala do těla strach, zmatenost a zrychlila mu tep. Zprávu, kterou jsem mu poslala já.

Nesnáším ho za to, co udělal. Za to, co udělal před čtyřmi lety a za to, co udělal dnes. Neměla bych na něj být naštvaná, protože se líbal se Sell, je to jeho věc s kým se kde ocucává a mě by to mělo být šumák, ale mě to jedno nebylo. Nevím proč, ale přišlo mi to, jako by mě podváděl a to spolu nic nemáme. Nesnáším za svoje pocity teď víc asi sebe než -...
Co to plácám, jeho nesnáším víc.

Když jsem asi před hodinou nebo dvěma utekla od školy, kde jsem vrazila Sally, běžela jsem do chaty. Nadávala jsem sobě, že jsem to na Justina hodila. Že jsem do něj utřela Salyinu krev. Jenomže...
Pak mi to docvaklo. Jako nějaká skládačka, jako puzzle to do sebe všechno zapadlo. Jako když zasadíte poslední puzzlík do výtvoru a teprve potom, si můžete prohlédnout závěrečný obrázek. A já ten poslední právě použila. Došlo mi to.
Jak jsem byla tak blbá?! Jak jsem mohla?! Jak jsem mu mohla podlehnout...

V tu chvíli, kdy jsem si to uvědomila, v tu chvíli nenávist a hněv skryl všechny mé dobré a pozitivní emoce. Všechny mé pěkné city to vyhodilo do povětří a jediné, co mě zajímalo bylo, aby měl strach, byl zmatený a nejistý ve svých vlastních myšlenkách. Aby se cítil stejně tak, jako jsem se cítila já.
Nejdřív on mě před čtyřmi lety...
Dnes já jemu...
Jak jsem řekla, před minulostí nikdo neuteče a on není výjimkou.

Bylo načase uskutečnit můj plán. To proč jsem tu. To proč se držím za vodou. To proč žiju. Uskutečnění mého plánu ztroskotalo ve chvíli, kdy jsem ho znovu viděla. Na streetu. Nesnáším se za ty dvě slova, která mi proudila hlavou, jako nějaká zaseklá gramofonová deska. Byly to ty nejkrásnější a zároveň nejnebezpečnější a nejničivější slova, co kdy lidská bytost vyslovila.
Dvě nádherná a přesto hrozná slova. "Miluju tě ".
To byl důvod, proč jsem ho na místě nezničila a nezadupala do země. Jenomže to býka hloupost. Bylo to jen krátké okouzlení, navazujíc platonickou láskou. Nic opravdového jsem k němu necítila.

Vytrhla jsem se ze svých myšlenek a vytáhla svůj mobil. Rozhodla jsem se ho trochu vystrašit. Mé tělo prahlo po tom, vidět jeho vystrašený výraz.
Poslala jsem mu esemesku

"Doufám, že se tvé matce nedělá špatně z krve.
-Loren"

Samozřejmě jsem se podepsala jako Loren. Chci, aby na mě sakra myslel. Ne na mě jako na Rose. Ale na mě, jako na svou minulost a zároveň nejčernější budoucnost. Na mě, jako na svou noční můru.

Zpráva mu ihned přišla a on si vytáhl z kapsy svůj IPhone. Spratek jeden! Já ho chci už od doby, než jsem šla do polepšovny. A on ho prostě má! Argh!
Mé naštvaní ale za chvíli předčila radost, která mne pohltila.
Byla jsem šťastná z jeho vyděšného výrazu. Přísahala bych, že můj mozek skákal vzrušením. A nebo možná taky tím, že je přehnaně hyperaktivní...
No, nic...

Mobil jsem zpátky schovala a vydala se směrem k Justinovi. Nevěděla jsem, co udělám nebo co mu řeknu. To ale bylo fuk. On by teď měl mluvit. Je zranitelný dost na to, vytáhnout z něj nějaké informace.
Mrzí ho to, co mi tenkrát udělal?
Proč to udělal?
Proč mě nepřišel navštívit?
Myslí někdy na toho prodavače?
Myslí někdy na mě?
Ví o tom ještě někdo?
A mám spoustu dalších otázek.

Rychlým krokem jsem se k němu čím dál tím víc přibližovala a v hlavě mi jako velká voda šplouchala jedna myšlenka přes druhou. Očima jsem visela na jeho poraženě sklopených očích a i přes ten strašný zmatek uvnitř mě, jsem pocítila radost. Celým mím tělem proudilo až moc energie a adrenalinu, nezvládnu to. Pane bože, ne! Já to nezvládnu! Srdce mi bilo tak silně, až jsem myslela, že mi vyskočí krkem. Už jsem byla skoro u něho, už jen jeden krok a...

Uhnula jsem. Zatočila jsem na stranu a utekla rychleji, než by si mě stačil všimnout.
Zabočila jsem za strom a opřela se o něj. Silně a zhluboka jsem vydechla. Spadl mi kámen ze srdce.
Byl to blbý nápad. Stačil krok a celý můj plán by byl v čoudu.

Co jsem si jako myslela?!
Že k němu napochoduju jako jemu známá Rose a najednou budu vědět o všem co se stalo před čtyřmi lety?!
Jen o chloupek jsem unikla mé hlouposti.

Wowowow! 😝
Fajn lidi! Zaspamovali jste mě ve zprávách, že chcete jako "danke" za 1k shlédnutí ASK! Okey, hokej! Máte ho mít, pište mi do komentářů a do zpráv otázky! Díky! 😂😂

-Cukr🍊uš