With You Again

▷4◁

Fakt nevím, co jsem si myslela, že tu bude.

Že tady už nebudou na zdech vyvěšené naše společné fotky?
Že už na stole nebude špinavý talíř, z kterého jsme jedli?
Vypadá to jako by odtud někdo před chvílí odešel.
A přitom tu nejspíš nikdo nebyl tři roky.

Došla jsem ke gauči a zpod něho vytáhla dřevěnou krabici polepnou fotkami a obrázkami. Klekla jsem si k ní a přejela prsty po víku.
Otevřela jsem ji a v tom okamžiku se na mě navalilo mnoho vzpomínek.
Měla jsem tam hodně věcí a na každou jsem nerada vzpomínala.

CD- Justin a já jsme spolu chodívali na street dance. Tohle byla písnička na náš "duet".
DIARY- Můj deníček. Psala jsem tam skoro všechno.
POLŠTÁŘ- Dostala jsem ho od Justina k Valentýnu, byl ve tvaru srdce. Do té doby než mě nechal, jsem si tak nějak myslela, že mezi námi něco je. Potom, jediné co mezi námi bylo, byli mříže v polepšovně.
TAŠKA -...To je ono. Ta taška. Vzala jsem si ji a podívala se dovnitř. Potěšilo mě, že tam ty peníze pořád jsou. Nevím, kam by se jinak mohly podít, ale přece jen jsem tu nebyla přes tři roky.

Vysypala jsem balíčky bankovek. Každý balíček obsahoval deset tisíc dolarů a dohromady tam měli být sto tisíc. Takže by jich tam mělo být dohromady deset.
Spočítala jsem je...
"Jeden,
   Dva,
   Tři,
   Čtyři,
   Pět,
   Šest,
    ...
Kde jsou ostatní?! ", vykřikla jsem.

Spočítala jsem to znovu, ale byl TK stejný závěr.

Bylo tam jen šest balíčků!
Někdo tu byl! Někdo je vzal!
...
Justin! Nikdo jiný neví, kde je klíč a kde vůbec tahle chata je!
Já... Já... Zabiju ho!
Ukradl 40 000 $!

Oplatím mu to. Všechno.
Nechala jsem to být s tím, že si to s ním vyřeším potom, i když to ve mně vřelo.

Sedla jsem si s krabicí na gauč a začala se jí probírat. Vzala jsem si do ruky můj deník.

3.5. 2014

Byla jsem poprvé u Sally doma. Hodně se s ní teď bavím, je úžasná. Častokrát mě rozesměje, i když si myslím, že to nejde. Bydlí na Wallerstreet 274 takže to je blízko školy, mého domu i street dancu.
...

Dál už jsem nečetla. Chci jí vidět. Chci vidět Sally. Tolik mi chybí.
A navíc...
By mohla něco vědět o Justinovi.

Ona to ví, ví všechno. Že jsem ho nezabila já, ale Justin. Posílala jsem jí z polepšovny dopisy.
Vlastně... Celou dobu jsem počítala s tím, že je Justin pořád tady, ale co když ne?
Co když se třeba odstěhoval?
Musím se jí na to zeptat.
Jdu za ní.
...
Za deset minut, už jsem stála před její villou. Zaklepala jsem na dveře.
Po chvíli otevřela Sally v celé své kráse.

"Ahoj Sally... ", zašeptala jsem.

Zatvářil se zmateně.

"Ehm... Promiňte, hledáte někoho? A jak znáte mé jméno? Tohle bude nějaký omyl.", zamračila se.

Nepoznala mě.
Ani se není čemu divit.
Kdybych se potkala před třemi lety, taky bych se nepoznala.
Obarvila jsem si vlasy a nechala si je narůst.
Hodně jsem vyrostla a fyzicky vyspěla.

"Jsem Loren...", usmála jsem se.

Zarazila se a pak si odkašlala

"Promiňte, já vás opravdu neznám. Můžu vám s něčím pomoct?", zavrtěla hlavou.

"Loren Beatris Rosegoldová. Přišla jsem tě navštívit.", připomněla jsem se jí.

V očích jí zajiskřilo. Pozorně si mě prohlédla.

"Loren?!", vyjekla.

"Ne, fakt?!", zasmála jsem se

Sally mi skočila okolo krku, až jsem zavrávorala. Zamrazilo mě. Nebyla jsem zvyklá na lidský dotyk a malinko mi to vadilo.

"Co tu děláš?
Jak jsi se měla?
Kdy jsi si nechala udělat ty vlasy?
O kolik jsi vyrostla?
Proč jsi přišla až teď?", zasypala mě otázkami.

Zamrkala jsem.

"Eh... Taky tě ráda vidím. ", usmála jsem se.

Sally mě vtáhla dovnitř a po schodech mě strčila do jejího pokoje.
Sedla jsem si na postel.

"Jak se cítíš? ", přikročila ke mě.

Nadzvedla jsem obočí. Jak to myslí?

"Konečně venku? ", pokračovala.

"Jo... ", vydechla jsem s úlevou.

"Sall, přišla jsem i za tebou, ale ne jen tak... Potřebuju něco vědět. ", řekla jsem na rovinu.

"Tak povídej! ", přeskočila ke mě na postel s přehnanou energií.

"No... Musím... Chtěla bych, vlastně... Potřebuju vědět něco... O Justinovi.", vyskoukala jsem se sebe.

Zarazila se a v očích jí zablýsklo. Tak zvláštně. Výhružně.
Co to má znamenat?