She is different

Chapter 34

"Katie Jonesová kde si jako myslíš, že jsi?" Zařvala po mě moje vychovatelka. Jo vím, že večerka je v jedenáct, ale prostě jsem zapoměla na čas a vrátila se až v půl dvanácté. Jo mrzí mě to, ale už to nezměním. Bylo mi prostě s Mattem tak dobře, že jsem čas nehlídala. "Večer je v jedenáct!" Bouchla rukou do stolu a já až nadskočila. Vždy jsem se jí bála. Prostě mě děsí. "Nechte ji už být." Vlítla sem Janie. Usmála jsem se na ní. "Jdi." Mávla na mě rukou a já se vydala za svojí sestrou. Cítila jsem se hrozně. Nejenom z toho, že jsem přišla pozdě, ale hlavně z toho, že jsem ho nechala udělat to co mi udělal. Neměla jsem mu to dovolit. Vždyť ho ani nemiluju. Jo líbí se mi, ale nemiluju ani nemám nějak moc ráda. Nechci ho nějak zranit, ale beru ho jako kamaráda. Teda alespoň myslím. Stejně jako Justina.
Justin. Měla bych si s ním promluvit a omluvit se mu za to jak jsem na něj byla hnusná. Ale zasloužil si to. Choval se jako kretén. Vytáhla jsem mobil z kapsy a začala psát smsku Justinovi.

Me: Vyzvedneš mě ráno?

Justin: Promiň, ale ne. Jedu pryč.

Cože? Jak pryč? Doufám, že ne napořád. On je můj první kamarád za celý můj život a nesmí mě opustit. To ne.

Me: Kam pryč?

Justin: promiň, ale to ti říct nemůžu

Me: Neodjíždíš napořád, že ne?

Justin: To zatím nevím

Ne Justine to ne. Co mi to jen píšeš? Proč sakra nevíš jestli tak jedeš napořád. Já tě tady potřebuju. Pane bože. Hned ráno tam pojedu a doufám, že tu ještě bude jinak budu úplně v háji.
"Běž už spát Katie." Pobídla mě Janie a zhasla svojí noční lampičku. Odložila jsem mobil a lehla si také.

Celou noc jsem nemohla usnout. Spala jsem chvílema, ale každou chvíli jsem se budila. Bojím se, že nestihnu Justina zastavit než odjede. Musím to stihnou. Je zrovna půl šesté ráno a já už vstávám. Vzala jsem si oblečení co si dnes vezmu na sebe a vydala se do koupelny. Pustila jsem na sebe horkou vodu a pořádně se uvolnila. Musím se po tom včerejšku poradě umýt. Jsem celá od soli a už to pěkně začíná svědět. Nemám moc ráda sůl no.
Konečně pořádně vydrhnutá a s umytými vlasy jsem vylezla a zabalila se do ručníku. Ach jo. Vypadám hrozně. Pomyslela jsem si než jsem se úplně celá zakryla ručníkem. Viděla jsem svoje vlastní žebra. Jsem hrozně moc hubená, ale nejde s tím nic dělat. Asi je to z toho stresu, že tak hubnu, přestože jím pravidelně. Zakroutila jsem hlavou a oblékla se. Postavila jsem se před umyvadlo a vyčistila si zuby. Poté vzala svůj kartáč na vlasy a začala si je pročesávat. Jelikož v tomto zařízení neznají věc jako fén na vlasy musím si je vždy nechat uschnout přirozeně. Což mě většinu času dost štve.

Je přesně sedm třicet a já zvoním u Justina doma. V celém domě vypada, že je klid a to mě hrozně děsí. Auto tu sice má, ale to nic neznamená. Možná už je pryč a já tu jsem zbytečně. Pokud ano tak se z toho asi složím.
Konečně cvakli a otevřeli se dveře. Poskytl se mi pohled na strhaného Justina v teplákách a s rozcuchanýmy vlasy. "Ahoj." Pozdravila jsem ho. "Jsi v pořádku?" Zeptala jsem se ho hned poté.
"Ne. Můj otec zemřel." Zakryla jsem si rukou ústa. To je hrozné. "Justine to mě moc mrzí. Nevěděla jsem." Selhal mi hlas. Chtěla jsem ho obejmout, ale nenechal mě.
"Věděla by jsi to kdyby jsi se nezajímala jen o sebe a Matta zasranýho Davida!" Zařval po mě až jsem se trochu stáhla. "Neřvi mi na ségru!" Zavolala Janie z auta a já se musela zasmát.

"Měl autonehodu a na krvácení do mozku zemřel při převozu do nemocnice." Řekl zatímco mi ustupoval ze dveří a pouštěl mě dovnitř. "Opravdu mě to moc mrzí Justine." Posadila jsem se a podívala se na něj.
"Nedokážeš si ani představit jaký to je přijít o jednoho z rodičů. Je to jako by mi někdo vytrhl kus srdce." Jasně nevím jaké to je přijít o jednoho z rodičů jelikož já nemám ani jednoho.
"U tebe je to jiné. Ty ani jednoho neznáš jelikož tě odložili jako nějakého fracka zatímco já ho znám od mala." Po téhle větě jsem se zvedla a vydala se na odchod. To jsem se dočkala. Řeknu mu svoje tajemství a on mě bere jako odloženého fracka. Tohle nesnesu.
"Katie promiň nemyslel jsem to tak." Já ho ale neposlouchala a hnala si to ven. Je mi jedno co s ním bude.

Názor? Snad se líbí

Love you
-Lucy