She is different

Chapter 5

"Co to bylo brácho?" Zeptal se se smíchem Jasper když jsem k němu došel. "Spolužačka." Odpověděl jsem jednoduše s pokrčil rameny. "Líbí se ti?" Zeptal se s nadzvednutým obočím. "Jo je hezká." Řekl jsem s úsměvem. Je nádherná i když chodí celá v černém a snaží si lidi děsit. Mě neděsí. Mě fascinuje. Nikdy jsem nikoho jako je ona nepotkal. "Že by jsi si konečně našel holku?" Zadm se a poplácal mě po ramenou. "Jo to asi ne." Řekl jsem jednodušše. "Proč ne? Vždyť se ti líbí tak do toho jdi." Otočil jsem se na něj a pohledem se ho ptal jestli to myslí vážně. "Tohle není holka, která by s někým chodila. Odhání od sebe lidi. Vždyť jsi ji viděl. Jenže nejhorší je, že černé oči jsou jen čočky." Řekl jsem a on jen chápavě přikývl. Ostatní si toho možná nevšimli, ale já ano. Jde to hodně blbě poznat, ale já si toho všiml. Jejích odrostlých hnědých vlasů. Barví si je aby byla taková jaká je. Určitě by byla krásná kdyby si nechala své oči i vlasy.

***

Dojel jsem před školu a vystoupil. Popadl jsem svůj batoh a zamkl auto. Vydal jsem se do budovy a rovnou si to zamířil ke své skříňce. Naťukal jsem kód a otevřel ji. Ze skříňky jsem si vyndal učebnici angličtiny a skříňku zase zavřel. Zkontroloval jsem si a vydal se do třídy. Sedl jsem si na svoje obvyklé místo vedle Katie, která tady ještě nebyla. Docela by mě zajímalo jestli dnes přijde. Přeci jen včera chyběla a já ji viděl v centru, takže by bylo od ní bylou hloupé aby nepřišla. Zrovna jsem si chtěl vyndat telefon když zasedla do lavice vedle mě. Sám pro sebe jsem se usmál. "Ahoj." Promluvila najednou což jsem vůbec nečekal a zarazil se v pohybu. Překvapeně jsem se na ní otočil. "No co?" Zeptala se a dokonce se mi zdálo, že si i usmála, ale to asi těžko.

"Mohla bych dneska přijít na doučování?" Přišla ke mě ke skříňce a promluvila. Přivřel jsem dvířka a podíval se na ní. "Jasně. Chceš jít k tobě?" Zeptal jsem se, ale ona najednou zbledla. "Ne ke mě ne. Vy- rodiče nemají rádi když si někoho vidím domů." Řekla rychle a začala uhýbat očima. "Dobře tak na mě po škole počkej u auta. Jen doufám, že neutečeš jako minule." Ona jen zavrtěla hlavou a odešla. Zasmál jsem se a vydal se na biologii.

Došel jsem k autu a docela mě překvapilo že tam Katie čekala. Myslel jsem si, že uteče jako minule. Přijde mi že se jen bojí kontaktu s lidmi. Jenže proč? Vždyť má určitě rodiče, kteří ji mají rádi tak se nemusí bát. Možná mají doma nějaký problém, který se snaží schovat pod tuto masku. Nechce být už znovu zraněná? Opravdu by mě zajímal její život. Jednou mi bude věřit. Doufám. Tak moc bych chtěl zjistit co se uvnitř ní odehrává. S čím tak moc zápasí? Proč se snaží od sebe lidi odhánět? Proč na mě každý kouká jen proto, že se s ní bavím? To se jí všichni bojí? Vždyť není děsivá. Nevěřím báchorkám jako, že někoho zabila, nebo že je ve vězení a chodí sem pod ochranou policie. Je to prostě obyčejná holka jako všechny ostatní.

Love you
-Lucy