She is different

Chapter 60

Když jsem přišel ke Katie ji vyzvednout tak mě Janie poslala pryč. Prý že chce být teď sama. Nevím co se jí stalo, ale rozhodně se o ní dost bojím. Tohle ještě nikdy neudělala. Docela by mě zajímalo co jí je. Možná je jen nemocná a nechce abych to od ní chytl. Nebo na mě prostě jen nemá náladu. Možná už jí to se mnou přestalo bavit. Možná už mě nechce. Ale to si určitě jen namlouvám. Možná se jen něco stalo a chce teď být se sestrou. Je pro to přeci logické vysvětlení ne? Ach jo kéž by se mi svěřovala. Teda to ona dělá, ale určitě mi neříká vše. Nejspíše mi ještě nevěří na tolik. No nevadí tak prostě strávím den se svou sestrou. Claire bude určitě ráda že se mnou bude moct zase na chvíli být. Teda ukamenuje mě za to, že jsem Katie nevzal s sebou, ale bude to muset přežít no. Vylezl jsem tady z auta a zamířil do domu a hned co Claireneho pokoje. No nebyla tady, ale co? Prostě zase sejdu dolu a snad bude někde poblíž. Docela mě překvapuje že tady není. Ona je vždy doma. Skoro nikdy nikam nejde, jen jestli nešla s nějakou kamarádkou ven. No v nejhorším někam vytáhnu Ryana. Sice nevím kam by jsme šli, ale nechce být celé odpoledne doma sám. Co bych asi tak měl dělat? Nudit se? To určitě. No ale ono mi asi nic jiného nezbyde. Ryan je vlastně dnes někdy pryč s rodinou takže asi zůstanu úplně sám no.

Katie

Když jsme se s Janie vrátili do našeho bytu tak jsem si hned zabrala koupelnu jelikož jsem se vážně chtěla umýt. A musím uznat, že díky Janie jsem vážně zapomněla na to co mi dnes doktor řekl a prostě už mě to teď tolik netrápí. Teda jako ani trápí, že možná nebudu mít nikdy děti, ale ještě to není potvrzené tak mám šanci, že se doktor jen spletl. On sám mi přeci říkal, že si tím není jistej a další testy to teprve potvrdí nebo vyvrátí. Já sama osobně se modlím aby mi ty výsledky až budu po tom vyšetření dopadly dobře. Já vím, že je spousta možností jak mít dítě, adopce, náhradní matka a tak, ale prostě bych nechtěla přijít o to kopání miminka v bříšku a o to jak bych pokaždé na ultrazvuku slyšela jeho srdíčko jak tluče.

Když jsem vylezla ze sprchy tak jsem napsala Justinovi jestli nechce přijet. Neodepsal mi tak nevím no. Možná ani nepřijede. Zatřepala jsem hlavou a vzala si obvaz a došla za Janie aby mi tu ruku znovu obmotala jelikož jsem se s tím nesprchovala samozřejmě. Asi o hodinu později se u našich dveří ozval zvonek. Nevěděli jsme kdo to je tak šla Janie otevřít raději ona. No ukázalo se, že přišel Justin. Hned ke mě došel a objal mě. Objala jsem ho nazpět a odtáhla se od něj. "Tak hrozně rád tě vidím." Usmál se na mě. "Viděl jsi mě přeci včera Jayi." Zasmála jsem se nad jeho roztomilým chováním. "To sice ano, ale i tak jsi mi hrozně chyběla." Políbil mě na čelo. "Ty mě přeci taky Justine." Políbila jsem ho na rty. Byl to rychlý a krátký polibek, ale i to stačilo aby se mi rozbušilo srdce.
"Pojď jdeme ke mě." Vzala jsem ho za ruku, ale on mě stáhl zpátky k sobě. "Co se ti stalo?" Zeptal se starostlivě. "Jen jsem se řízla to nic není zlato." Usmála jsem se na něj a dala mu rychlou pusu na tvář. "A teď už pojď."

Když konečně skončil film tak jsem se podívala na Justina. Spal a vypadal hrozně roztomile. Byl už večer a já ho nechtěla budit tak jsem ho nechala ležet u mě v posteli a já se k němu přitulila. Nechci aby ode mne dneska odešel. Chci aby dnes spal u mě. Teda vím že už jsme takhle jeden u druhého spaly, ale to on vždy spal na zemi takže tak. A navíc jsme k soně necítili to co teď a za to jsem já hrozně ráda. Tak moc ho miluju. Přikryla jsem nás dekou a zavrtala se k němu ma hrudník. Doufám jen že nebude moc překvapenej až se ráno vzbudíme. Mohl by to pro něj být trochu šok. On u nás vlastně asi ještě nespal. Nebo možná jo. Já vlastně už ani sama nevím. Vím že já u něj spala minimálně dvakrát. No prostě uvidíme ráno no.

Názor? Snad se líbí
Konečně jsem se dokázala odtrhnout ma chvíli od učení a napsat novou kapitolu. Doufám že ještě někdo vydržel čekat a tuto kapitolu i když je celkem o ničem no.

Love you
-Luch