Když se na mě ten večer, co se vrátily od notáře, usmála hrozně jsem jí chtěl políbit. Už dlouho pozoruji ty změny. Už to není jako dřív. Jako na začátku. Posunulo se to a já jsem hrozně rád. Hodně se změnila. I já se změnil. Oba jsme byli úplně jiní, ale to je jedno. Teď bych se měl věnovat své mladší sestře Claire. Ano vím, že je jí šestnáct, ale pamatujete co jsem o ní říkal že? Mamka zemřela, táta zemřel, moje matka a Jasper ji nemají rádi takže jí zbývám jen já. Chtěl bych pro ní lepší život. Toto si nezasloužila. "Země volá Justina." Zamávala mi Claire rukou před obličejem. podívala jsem se na ní a všiml si, že za ní někdo stojí. Když jsem se podíval pořádně všiml jsem si Katie. Vypadala úplně jinak. Její vlasy už nebyly černé. U hlavy byly hnědé a zbytek blond a stažené do vysokého culíku a oči měla zakryté brýlemi. Díval jsem se na ní překvapeně jelikož jsem jí tady nečekal a ještě víc překvapenej jsem byl jak se změnila.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
"Co na to říkáš? Alex je dobrá co?" Jo Alex je fakt dobrá, že tohle všechno zvládla. Úplně ji změnila. "Páni, vypadáš krásně." Ona se začervena a sundala si brýle z očí. "No nic Claire, já půjdu. Ráda jsem tě viděla. Ahoj Justine." Usmála se na mě a vydala se na odchod. Koukal jsem na ní dokud nezmizela za rohem. "Nekoukej na ní tak Justine. Stejně nebude tvoje." Zasmála se a sedla si ke mě. Mě už to tak vtipné nepřišlo jelikož vím, že to je pravda. No už jsem s tím smířen.
"Co si dáte slečno?" Došel k nám číšník a donesl nám dva jídelní lístky. "Prosím colu." Mladík si to zapsal. "Ještě vodu pane?" Zeptal se a já slušně odpověděl. "Vrátím se z chvíli." A odešel. Claire se pročítala jídelním lístkem a já měl vybráno hned. Nemají tady nic zajímavého tak jsem si dal jen pizzu hawai. Říkejte si co chcete, ale ananas na pizze miluju. Když nám číšník přinesl pití tak jsme si objednali. Claire si dala nějaký sálat s názvem, který asi nevyslovím. "Proč jsme vlastně tady Justine?" Zeptala se nervózně. Sepl jsem si ruce položil je na stůl. "Od tátovy smrti jsme spolu nikde nebyl a mě to chybí. Chci i s tebou alespoň jeden den v týdnu zajít na oběd nebo večeři. Můžeš to pro mě udělat? Můžeme jeden den mít pro sebe jako sourozenci?" Ona jen přikývla a to nám zrovna přinesli jídlo. Popřáli jsme si dobrou chuť a během jídla mlčeli. Začali jsme si povídat zase až po obědě.
"Tak co teda říkáš na Katie? Velká změna co?" Usmála se a zakousla se do rtu. Ta má něco za lubem. "Jako je to fakt obrovská změna. Jak se ti povedlo ji přesvědčit?" Zeptal jsem se zase já. "To ne já. Ona přišla za mnou s tím, že chce pomoct změnit styl. Teda dnes jsme stihly jen vlasy, ale zbytek pořád čeká. Nejdřív jsem nevěděla co tou pomocí myslí, ale když mi hodila na stůl měšec s penězma a řekla, že chce pomoct změnit tak jsem věděla kam přesně ji vzít. Alex umí vážně zázraky." S tím jsem musel souhlasit. Alex je prostě dokonalá. Ne nebojte nic s ní nemám. Je totiž lesba a navíc je dost stará na mě. Byla to kamarádka našeho táty a Clairiny mámy. Je to kadeřnice a umí to fakt dobře. Vždyť jste viděli sami ne?
"Říkala, že se chtěla změnit kvůli někomu. Neřekla komu, ale musí ho mít fakt ráda když změní i svoji image. Řekla mi, že doufá, že tou změnou bude někdo velice potěšen a dokázal s ní být. Prý měla pocit, že ji ta černá spíš táhne ke dnu než aby jí pomáhala. Myslím, že je zamilovaná do někoho." Usměje se na mě. Kvůli mě se určitě neměnila. Nikdy mi nedala ani náznak toho, že by mě měl ráda víc než jako kamaráda. Možná se mění kvůli Danielovi nebo Mattovi. Ano pro mě bude Matt vždy sráč, ale to nezabrání tomu aby ho měla třeba Katie ráda no. "Řekla bych, že to je kvůli tobě." Usměje se záludně. "Kvůli mě určitě ne. Spiš kvůli Danielovi nebo tak. Já a Katie jsme jen kamarádi." Hodila na mě pohled jako. "Jasně ty lháři a napila se své už čtvrté coly. "Jenže její změna ještě není zdaleka u konce. Vlasy jsme dnes zvládly, ale zbytek nás ještě čeká.
Vím, že je kapitola docela pozdě, ale tohle je už druhá verze. První se mi smazala a já jsem vyloženě nasraná, protože měla přes 1000 slov a už jsem ji znovu nedokázala celou rozepsat. No i přes to doufám, že se bude líbit.
