She is different

Chapter 61

"Zlato vstáváme." Začala jsem Justina hladil po tváři. Já už jsem vzhůru hodinu, stihla jsem se umýt i nasnídat a on si pořád ještě vyspává. To je tedy úroveň toto. No kdo sakra spí takhle dlouho? "Justine." Zkusila jsem to ještě jednou. Zase nic. Sehnula jsem se tedy k němu a políbila ho. Na to mě hned chytl okolo pasu a stáhl na sebe. Zasmála jsem se. "Jsi celou dobu vzhůru že?" Zeptala jsem se i když jsem odpověď věděla. Samozřejmě, že byl vzhůru. Vždy mě totiž něčím překvapí. "Co chceš dnes dělat princezno?" Zeptal se když jsem si lehla vedle něho. On mi prsty projel mé ještě mokré vlasy.
"To vůbec netuším. Něco zábavného." Zaculila jsem se. "Tak co kdyby jsme šli na pouť. Zrovna předevčírem přijela tak se můžeme pobavit tam." Přikývla jsem. On vždy vymyslí nějaký program. Je prostě dokonalej. "Miluju tě." A když jsem ho chtěla políbit tak mu příšerně zakručelo v břiše. "Jo tak ty máš asi velkej hlad co?" Zasmála jsem se a posadila se. Justin se hned také posadil. "No co naposledy jsem jedl včera večer." Pokrčil nevinně rameny. To je můj malý nenažránek no. Vždyť on ji každou chvíli. Zajímalo by mě kam to všechno dává. Vždyť se mu to všechno tam vejít nemůže a navíc je tak hubenej oproti mě.
"Zlato už zase stojíš u toho zrcadla a říkáš si, že jsi tlustá?" Nadzvedl Justin obočí když se na mé podíval. "Ne." Zalhala jsem a šla od zrcadla dál.
"Kolikrát ti mám ještě říct, že nejsi tlustá co? Máš přesně míry jaké bys měla mít." Políbil mě na čelo. "No jo jenže ty toho sníš tolik a nic nepřibereš. Já mám po jednom obědu kilo nahoře." Zamračila jsem se.
"Pokud se děsíš tohodle tak tě budu milovat i když budeš tlouštík, který ty rozhodně nejsi." Našpulila jsem pusu a vydala se pryč z pokoje. Prý tlouštík. Kdo by asi tak mohl milovat tlouštíka? Nikdo pokud je mi dobře známo.

Když jsme dorazili na pouť tak bylo něco málo po dvanácté hodině. No Justin prostě moc dlouho jedl, pak se musul osprchovat a všechny ty jeho klučičí věci. Vystoupila jsem z auta a vydala se ruku v ruce s Justinem k hlavnímu vstupu. Procházeli jsme kolem různých atrakcí, které byly pro děti. Viděli jsme skákací hrad, malé ruské kole, řetízkový kolotoč, který jsem mimochodem jako malá přímo zbožňovala, houpačky, mašinku a dokonce i poníky, kterých jsem se nehorázně bála. Konečně jsme došli k atrakcím pro dospělé, kde se pohybovalo hodně mladých ve věku mezi 14 a 16 lety. Víc bych jim netypovala. Justin se mě ptal kam chci jít jako první, ale to já opravdu nevěděla. Od dětství kdy jsme sem chodili ještě s vychovatelkama a dalšíma dětma jsem tady nebyla. Vím jen co dělají ty dětské atrakce, ale toto? Vůbec nevím co od toho čekat. Něco nejspíše zkusím, jen hlavně aby tam se mnou byl Justin. Bez něj ma nic nevlezu. Nakonec mě dotáhl k atrakci eXtreme. Je to taková velká jakoby houpačka pro šestnáct lidí, která lítá opravdu hodně. Jestli tohle přežiju tak to bude zázrak. Justin si musel všimnout jak nervózní jsem a objal mě. Ještě jsme stáli a čekali než nás tam pustí tak mě obejmout mohl. "Neboj budu t celou dobu s tebou a bude tě držet za ruku a nepustím tě dokud odtud neslezeme dobře?" Přikývla jsem mu na hrudi a trochu se uklidnila. S Justinem tak klidně půjde, třeba se nakonec bát nebudu a bude to zábavné, jenže to si zrovna nemyslím. Určitě budu vyšilovat.

"Neboj, neboj už jsme pryč." Objímal mě Justin jelikož se celé moje tělo třáslo. Bylo to ještě horší než jsem si myslela. "Už tam nikdy nejdu." Zaskřehotala jsem jak mě hlasivky byly vykřičené. "Dobře. Teď vyber ty kam půjdeme." A já přesně věděla kam chci. Jen jedna atrakce byla tam bych šla nejraději. "Tak pojď za mnou."

Dovedla jsem Justina k ruskému kolu a usmála se na něj. Justin se moc nadšeně netvářil, ale nakonec se tam docela těšil. Posadili jsme se do kabinky a čekali až nastoupí všichni aby se to mohlo rozjet. "No není to tu nahoře romantické." Nadhodila jsem jakoby nic. Justin se na mě nádherné usmál. "Jo máš pravdu. Je to tu dokonale." Naklonil se ke mě a dlouze mě políbil. K polibku jsem se přidala a nechala se jeho polibky unášet. Kdyby jsme byli někde, kde nemůže vypadnout tak se mu posadím na klín. Tady to ale nechci riskovat. Přeci jen ty kabinky nejsou tak stabilní. "OH kéž bychom byli doma a ne tady." Zašeptal Jay když se odtáhl od mých rtů. Zasmála jsem se a položila si hlavu na jeho rameno a užívala si výlet.

Než jsme odjeli domů tak mi Justin ještě vystřelil růži a nějak když jsem byla pro pití tak sehnal plyšového jednorožce. Jak sakra můžu vědět, že je miluju? Nikdo to neví, dokonce asi Janie. Byla jsem z něho tak nadšená a dokonce mi ani nevadilo že je růžovej. "Je úplně dokonalej Justine." Pochválila jsem ho a nastoupila do auta. Dnešní den jsem si opravdu užila i když začal tak hrozně s tím příšerným eXtremem.

Tak pro sto letech zase nová kapitola. Doufám, že tu ještě někdo zůstal a stále čeká na další kapitolky.

Snad se líbí

Love you
-Lucy