She is different

Chapter 59

"Slečna Jonesová." Zavolala sestřička a já vešla do ordinace doktora Malla. "Posaďte se." Pobídl mě doktor a já si sedla naproti němu. "Co by jste potřebovala?" Zeptal se zatímco si něco zapisoval něco do počítače. "No víte našla jsem si přítele. Sice s ním ještě nehodlám spát, ale víte no. Chtěla bych být připravená až to jednou přijde." Řekla jsem a musel být rudá jako rajče jak jsem se styděla. "Dobře tak si jděte támhle za plentu a svlékněte se do půl těla abych vás mohl prohlédnout." Přikývla jsem a odešla za bílou stěnu.

"Tak co pane doktore?" Zeptala jsem se když jsem ze sebe otírala gel a oblékla se. "No prášky vás samozřejmě předepíši, ale něco se mi nezdá." Najednou jsem zpozorněla. "Co se děje doktore?" Zeptala jsem se a sedla si zpátky na židli. "Sestra vám teď odebere krev a já vám vypíšu žádanku na podrobnější vyšetření. Možná to nic není, ale nechci něco zanedbat. Je tu možnost, že nikdy nebudete moct mít děti." Teď jsem úplně zkameněla. Nikdy nebudu mít děti? To snad ne. "ale nebojte není to jisté. Možná jsem se spletl. Vše budeme mít jisté až po vyšetření." Podal mi žádanku a sestra mi zatím odebrala krev. "Tak uvidíme se za měsíc." Přikývla jsem a ještě si od něj vzala recept na prášky.

Došla jsem domů a hned si zalezla do svého pokoje a nechala slzy aby se spustili ven. "CO se stalo sis?" Zeptala se mě Janie, která zrovna vešla ke mě do pokoje. "Něco s Justinem?" Zakroutila jsem hlavou a podala jí žádanku na vyšetření. "Jsi těhoná?" Znovu jsem zakroutila hlavou. "Tak co se děje? Na co je ta žádanka?" Zněla opravdu vyděšeně. "Byla jsem u doktora a ten mi řekl, že je tu možnost, že nikdy nebudu mít děti. Já vím na děti jsem ještě mladá, ale já děti chci až budu starší. A tohle je prostě hrozný problém. Kdo kdy bude chtít ženu co nemůže mít vlastní děti?" Řekla jsem jí vše. jen jí. Nikdo jiný to nebude vědět dokud to nebude potvrzené na sto procent. Jo bude pro mě těžké chovat se jakoby nic, ale budu to muset zvládnout. Už jenom kvůli tomu aby ho to netrápilo. Zaklepala jsem hlavou a setřela si slzy. Musím se upravit než přijde Justin. Nechci by mě viděl jak jsem brečela. Pak by se ptal co se stalo a já bych byla nucená mu to říct.

"Justin ještě nepřišel?" Zeptala jsem se o hodinu později. "Přišel, ale poslala jsem ho pryč. Dneska si užijeme den jen pro sebe. Nebudeš se trápit tím co ti řekl doktor, nebudeš myslet na to co teď dělá Justin. Budeš si užívat jen se mnou. Tak šup šup odcházíme." Hnala mě ke dveřím. Rychle jsem se obula a vyšla k výtahu. "Kam vůbec jdeme?" Zeptala jsem se a zadělala si vlasy do drdolu. "To teprve uvidíš." Nasedli jsme do auta a Janie se rozjela. Jeli jsme celou dobu po silnici, ale pak zabočila na lesní cestu a já fakt nevěděla vco od toho čekat.

Janie zastavila u nějakého jezera, které vypadalo úplně dokonale. "Já ale nemám plavky." Poznamenala jsem. "Já taky ne a kdo to řeší." Zasmála se a vystoupila z auta. Vylezla jsem taky. Janie už se svlékala a já na ní jen civěla. "Ds spodního prádla. No tak jsme holky a navíc sestry." Povzdechla jsem si a svlékla se také. "Tak pojď jdeme." Chytla mě z ruku a vedla mě do vody. "Neboj je to bezpečné, jen občas nějaký kámen tak dávej pozor kam šlapeš jo? A nebudeme nikam skákat." Oh tak to jsem ráda. Hned co jsem ponořila nohu do vody jsem vyjekla. Voda byla ledová, ale v tomto vedru to šlo.

"Tak co jak si to užíváš?" Zasmála jsem se a vyjekla když jsem při plavaní a o něco zavadila. Vyndala jsem ruku z vody a tekla mi krev. "Ukaž." Podala jsem ruku Janie a ta se mi podívala na ruku. "To nic není. Za chvilku to bude dobré." Usmála jsem se a přikývla. "Ale už stejně půjdeme jelikož máš úplně fialové rty." Přikývla jsem znovu a plavala zpátky ke břehu.

Názor? Snad se líbí

Love you

-Lucy