TO BE CONTINUED 1-2.Díl

5.Kapitola-Bojis se?

Vzbudila jsem se uprostřed noci,měla jsem sucho v krku. Šla jsem se napít do kuchyně. Byla strašná tma a já​ nechtěla vzbudit kluci,takže jsem musela jít hodně opatrně abych do něčeho nenarazila. To bych ale nebyla já,jenže to nebylo něco,ale někdo. Narazila jsem do vysokého kluka s hnědými vlasy. Leknutím jsem upadla na zem. Shawn mi pobaveně podal ruku,aby mi pomohl postavit se.

,,Jakto,že nespíš"? Šeptla jsem směrem k němu. ,,Jen jsem se šel napít,proč nespíš ty"? ,,Ten samí případ" usmála jsem se.

Do sklenice jsem si nalila vodu kterou jsem do samého dna vypila. Venku se zrovna rozpršelo. Přešla jsem k oknu.
,,Miluju déšť". Řekla jsem a cítila za sebou Shawna. ,,Já taky" šeptl mi do ucha,což mi způsobilo husí kůži po celým těle. Byl tak blízko. Jediným pohybem si mě otočil směrem k němu,tak abych se mu dívala do očí. Přibližoval se a já to opět chtěla. Ochutnat jeho plné polštářky.  Když už chyběl kousíček,udeřil hrom a já s sebou leknutím škubla. To Shawna rozesmálo. ,,Co"? Nadzvyhla jsem obočí. Zrovna udeřil další hrom a já se opět lekla. ,,Bojíš se bouřky"? Zeptal se. ,,N-ne? Proč bych měla"? ,,Tak dobrou". Mávl rukou,a chtěl odejít.
,,P-počkej"! ,,Hm"? Nadzvyhl obočí.
,,No...já vlastně...možná že..prostě...".
,,Bojíš se viď". Přistoupil blíž ke mě. ,,No...jo". Cítila jsem se trapně.
,,Já vím" usmál se. ,,Co"? Nechápavě jsem se na něj podívala.
,,Hned jsem to poznal,že se bojíš. Proto jsem naschvál udělal,že už jdu".
,,Proč"? Zamracila jsem se.
,,Chtěl jsem vědět co budeš dělat,když tě tu nechám samou". Uchechtl se.
,,Aha,fakt dobrý". Řekla jsem sarkasticky.  ,,Nechceš si jít lehnout ke mě"? Cože? On se mě zeptal,jestli s ním chci ležet v jedné posteli?
,,Já nevím Shawne...".
,,Tak se rozhodni,vypadá to,že ta bouřka jen tak nepřestane". Založil si ruce na hrudi. ,,Asi máš pravdu".

Šli jsme k němu do pokoje. Lehl si a já tam stála. Nevím proč,ale bylo mi dost trapně. Asi protože tahle situace trapná je. Jsem jak dítě. Všeho se bojím.

,,Lehnes si ke mě? Nebo hodlaš spát ve stoji"? Začal se smát.
Přistoupila jsem k jeho posteli a lehla si. Otočila jsem se na bok. Hned jsem na svém boku pod dekou cítila jeho ruku. Ještě že je tma,určitě jsem celá rudá. Tu ruku jsem mu tam nechala,to mu asi dalo nějaký ,,signál" že mi to nevadí a natiskl se ke mě. Úplně.
Poté jsem usnula.

Ráno když jsem se vzbudila Shawn ještě spal. Byl docela roztomilý. Snažila jsem se co nejtišeji vstát z postele tak,abych ho nevzbudila,ale jeho svalnatá ruka objimala můj pas.
Pomalu jsem se jí snažila z mého pasu sundat. Když se mi to podařilo chtěla jsem si sednout,ale jeho ruka mě zatáhla zpět. V tom momentu jsem se lekla. ,,Kam jdeš" řekl se stále zavřenými víčky. ,,Vzbudila jsem tě"? . ,,Ne,byl jsem vzhůru dřív než ty" uchechtl se a konečně otevřel jeho oči. ,,To jo". Smála jsem se. Jsem si zcela jistá,že jsem byla vzhůru dřív než on. ,,Nevěříš mi"? ,,Ne,tys spal,zatímco já se snažila sundat tu tvou velkou ruku z mého těla". ,,Velkou"? Smál se. Tentokrát jsem musela i já.
,,Tak já jdu" Snažila jsem se vstát,ale opět mě jeho ruka svalila na postel. Už po druhý. ,,Shawne,můžeš s tím prosím přestat"?! ,,S čím"? Řekl klidně. S čím? Dělá si ze mě srandu?
Sedla jsem si na něho a začala mu rozcuchavat jeho vlasy. On mě hned na to začal lechtat. Takže teď jsem byla já,pod ním.

,,Přestaň! To nemůžeš"! Snažila jsem se nadechnout. ,,Ale můžu". pokračoval. ,,To není fér,máš o hodně větší sílu než já! Přestaň! S-shawne stop"! 

Po chvíli mučení přestal.
Tentokrát mě už konečně nechal vstát.
Šla jsem do kuchyně. Co bych si mohla udělat k snídani? Po chvíli přemýšlení mě napadlo udělat lívance,které strašně moc miluju. Udělám jich víc aby měli i kluci.

Pořád jsem myslela na Rae,dost mi chybí. Je to moje nejlepší kamarádka.
Teda byla...
Nechapu to,vždyť mezi mnou a Shawnem nic není. Dobře přiznávám,párkrát jsme se málem políbili a to nehorší,já jsem to chtěla. Ale to přece nic neznamená. Nemiluju ho. Jen mi teď,když ho znám líp,přijde víc...jako fajn kluk. Toť vše.
Zkusím ji zavolat.