TO BE CONTINUED 1-2.Díl

7.Kapitola-Chyběl jsi mi

Pohled-Shawna

Přišel jsem brzo ráno domů s tím,že ještě zastihnu Chloé. Jenže,tu nebyla a neměla tu ani auto.

Na mou zprávu ani neodpověděla. Všechno jsem zkazil! Měl jsem na sebe takový vztek! Vzal jsem si klíče od svého Jeapu,zavřel dveře a jel do květinářství.

V květinářství jsem koupil,to co jsem chtěl a protože jsem měl ještě spoustu času,zajel jsem do obchodu pro něco na večer.

V obchodě mě zastavilo několik fanynek. Se všemi jsem se samozřejmě odfotil,popovídal a šel najít Chloeino oblíbené víno. Poté jsem si to zamířil ke sladkýmu a koupil všechno možný.

Dnes má Chloé šest hodin. Zbývala mi ještě hodina. Zastavil jsem se ve Starbuck a koupil ji Strawberries & creme frappuccino. To má nejradši.

Díky té frontě ve Starbucks,uběhl čas o dost lehčeji a já proto nemusel čekat a mohl jet rovnou ke škole.

Když jsem tam dojel,vystoupil jsem z auta a snažil se mezi všemi těmi lidmi,najít mojí princeznu.

Nejdříve jsem si všiml dlouhé brunetky,Lihan a vedle ní hned Rae. Obě se usmívaly,ale když mě viděly hned zvažněly.

,,Ahoj,Shawne" Přešla ke mě Rae. Obejmul jsem ji a poté hned i Lihan.

,,Co tu děláš?" Zeptala se,Rachel.

,,Co myslíš? Čekám na,Chloé" Odpověděl jsem.

,,Aha..." Kývala hlavou. 

,,Kde vlastně je?" Zeptal jsem se.

,,Musela ještě do ředitelny' Řekla Lihan. Vykulil jsem oči.

,,Chloé? A do ředitelny'?" Rozesmál jsem se.

,,Jo,potřebovala si něco vyřídit" Odpověděla Rae.

,,Co vyřídit?" Založil jsem si ruce.

,,Nevím" Mykla rameny. ,,My už půjdeme,musíme se ještě učit, Shawne" Dodala.

,,Mějte se.." Řekl jsem,ale poté jsem si něco uvědomil.

,,Počkejte!" Vyhrkl jsem. Obě se na mě otočily.

,,Nevíte,co je s Chloé? Poslední dobou je nějaká...divná" Řekl jsem.

,,Eh...nevím,zkus se zeptat ji" Odpověděla,Rae.

,,Nejsi dobrý lhář" Uchechtl jsem se. ,,Jste nejlepší kamarádky,říkáte si všechno. Vážně...úplně všechno. Vím, že něco víš a mě to opravdu ničí,že ji nemůžu pomoct s tím,co jí trápí. Prosím,Rachel.." Vyšpulil jsem rty.

,,Shawne,ráda bych,ale do toho mi opravdu nic není. Je to osobní a pouze na ni,jestli ti to řekne. Ahoj" Odpověděla a šla pryč. Budu muset doufát,že mi to řekne sama a brzo.

Podíval jsem se ke vchodu a uviděl ji. Konečně! Šel jsem k autu a vytáhl ty květiny. Když jsem se otočil,byla už skoro u mě.

Nevím proč,ale byl jsem nervózní...i přesto,jsem se však snažil usmívat.

,,Shawne?" Svraštila obočí,když přišla ke mě. ,,Co tu děláš?" Divila se.

,,Chtěl jsem ti udělat radost a omluvit se za ten včerejšek..." Řekl jsem.

,,Ty jsou pro mě?" Ukázala na květiny,které jsem držel v ruce.

,,Ano" Usmál jsem se a podal ji je.

,,Růže se slunečnicemi. Moje nejoblíbenější" Usmála se.

,,Já vím" Usmál jsem se a chytl ji za ruku.

,,Moc mě to mrzí,omlouvám se" Řekl jsem vážně.

,,Nemusíš se omlouvat. Já tě chápu" Řekla a položila svou dlaň na mou tvář.

Byl jsem překvapený...

,,Vážně?" Zeptal jsem se.

,,Vážně...a moc jsi mi chyběl" Sklopila hlavu.

Svou ruku jsem přesunul na její záda a přitáhl si ji blíž. Opřel jsem se o kapotu auta a nadzvyhl ji rukou bradu.

,,Ani nevíš,jak moc si chyběla ty,mě" Zašeptal jsem těsně u jejich rtů a následně je spojil. Když jsme se od sebe odtáhli,otevřel jsem ji dveře od mého auta.

,,Počkej! Já úplně zapomněla,že tu mám svoje auto" Řekla.

,,To nevadí,zítra s ním pojedeš ze školy domu" Usmál jsem se.

,,A co do školy? To mám jít pěšky?" Uchechtla se.

,,Já tě odvezu" Odpověděl jsem.

,,Jak? Zítra nám odpadla první hodina. V tu dobu jezdíš do studia" Řekla.

,,Zítra do studia nejedu" Vysvětlil jsem.

,,Jakto?" Zeptala se mě.

,,Protože to,co bych tam měl dělat,jsem už začal. Tím pádem mám víc času a ten chci strávit jenom s tebou" Řekl jsem.

,,Miluju tě" Zašeptala.

,,Já tebe taky" Dál jsem ji pusu a sedl si na místo řidiče.

,,Ty jsi mi koupil Starbucks?" Vypiskla.

,,Jo" Uchechtl jsem se,nad její reakcí.

,,Ty přesně víš,co chci. Ve škole jsem na něj dostala obrovskou chuť. Děkuju!" Řekla a napila se.

,,Dobře dobře,ale dychej" Rozesmál jsem se,když to do sebe nasávala bez toho, aniž by popadla dech.

,,Ale mě to tak chutná" Zněla jako dítě.

,,A na mě chuť nemáš, hm?" Položil jsem svou ruku na její stehno a zmáčkl ho. To způsobilo to,že se trochu zadusila.

,,Shawne,ne v autě!" Řekla rázně.

,,No ták,baby..." Stisk jsem zdvojnásobil.

,,Já vystoupím,Mendesi" Řekla vážně a já radši položil své ruce na volant,protože jsem přesvědčený o tom,že je schopná to udělat.

To be continued...