TO BE CONTINUED 1-2.Díl

23.Kapitola-💫💨

|Než začnete číst,pamatujte si,že když bude u textu tohle :💫💨 je to určitá vzpomínka z předešlých kapitol,ale jak ji ta dotyčná osoba (neřeknu vám kdo) viděla doopravdy - to jen abyste v tom neměli potom zmatek a můžete si k té části kapitoly pustit i hudbu💛|

Vešla jsem do toho pokoje a přešla k posteli.

V ruce jsem držela sedacku,kde spaly Skylar a Hope. Položila jsem je a sedla si na jeho postel.

,,Shawne.." Začala jsem. ,,Ani nevím,co říct" Vydechla jsem a sklopila hlavu.

,,Držela jsem se své naděje,věřila jsem,ale...co když se už neprobudíš? Kolik casu,čekáním na tebe ztratím? Místo toho,můžu být šťastná s někým jiným...." Zlomil se mi hlas. ,,Chci aby naše děti,měli otce. Vím,že bys to pochopil a sám bys tohle nejspíš chtěl. Bude to těžk..-" Najednou začala Skylar brečet.

Přešla jsem hned k ní a utěšila ji. Po chviličce zase spala. Za což jsem byla ráda.

Vzala jsem si mobil a šla na toalety. Napadlo mě,že bychom mohli zajít s Rae a Camem na oběd.

Vytočila jsem číslo na Cama a čekala až to zvedne.

,,Came?" Začala jsem.

,,Ahoj,potřebuješ něco?" Zeptal se.

,,No,chci se zeptat,jestli bys s Rae mohl přijít k nemocnici. Chtěla bych s vámi něco probrat a pozvat vás na oběd. Pak pojedeme společně domů,jsem tu autem a s holkama" Dořekla jsem.

,,Jo,super. Tak já to řeknu Rae a v kolik asi tak bychom tam měli být?"

,,No,tak za deset minut..." Odpověděla jsem.

,,Dobře,měj se"

Rozloučili jsme se a já se vracela zpátky.

Když jsem vešla do jeho pokoje,měl na stolku růží,ale ta nebyla ode mě.

Cizí osoby sem nepouští a kdyby tu byla jeho rodina nebo kamarády,tak bych je potkala... Nechápala jsem to.

Všimla jsem si,že jsem nechala otevřené dveře,tak jsem je šla zavřít a moje srdce mi málem vyskočilo z hrudníku.

,,Alice?" Podívala jsem se na ni.

,,Je ahoj,já jdu zrovna domů. Měj se" Řekla,zatímco si nasadila svou černou čepici.

Zavřela jsem dveře a zhluboka se nadechla. Ta holka mi přišla něčím hrozně povědomá a neměla jsem z ní vůbec dobrý pocit.

Přešla jsem k Shawnymu.

,,Už půjdu. Rozhodla jsem se a dnes to oznamím Camovi a Rachel" Řekla jsem a stiskla mu ruku.

,,Moje láska k tobě,však nekončí. Navždy tě budu milovat. Moje srdce patří jenom tobě Shawne..." Vydechla jsem a sehla se k němu. Položila jsem svou dlaň na jeho tvář a políbila ho.

V tom momentu mi stekla slza po tváři,protože jsem si uvědomila,jak dlouho jsem necítila jeho rty na těch mých a vzpomněla jsem si na náš první polibek.

,,Miluju... strašně moc tě miluju" Začala jsem brečet a objala ho.

,,Ja ani nevím,co už chci. Před chvílí jsem byla rozhodnutá,jít dál a teď jsem zase zmatená protože tě nechci opustit,nechci jít dál. Chci tebe" Plakala jsem a ještě naposledy se k němu sklonila pro polibek,než odejdu.

Když jsem to udělala,cítila jsem,jako by...mi polibek opětoval. Skákala bych tu radosti,ale vím,jak to dopadlo minule. Určitě se mi to jen zdálo a tím,jsem si potvrdila i to,že už nejspíš blázním...