TO BE CONTINUED 1-2.Díl

25.Kapitola-Sladké lži

,,Vážně?" Vykulil jsem oči.

,,Ano,jsme spolu už dva roky. Je mi líto,že si na to nepamatuješ..." Řekla a sklopila hlavu.

,,Nebuď smutná,doktor říkal,že si na to můžu vzpomenout" Odpověděl jsem.

,,Jo,tak snad to bude brzy" Usmála se.

,,Máme spolu nějaké fotky?" Zeptal jsem se.

,,Jo,počkej" Vzala si do ruky a poté mi ukázala fotku,která mi byla docela povědomá.

,,Tam jsem se fotil s....fanoušky" Usmál jsem se,protože jsem si vzpomněl.

,,Jo ehm...mám tu i tenhle naramek,krery si mi dal k narozeninám" Natáhla ke mě ruku a ukázala mi náramek,kde bylo písmeno S.

Ten náramek mi byl taky velmi povědomí.

,,Dobře,takže...je to divný,protože si tě vůbec nepamatuju,ale podle toho všeho... ti věřím,že jsi má holka" Uchechtl jsem se.

,,Víš co jsem od tebe dlouho neslyšela?" Řekla tiše a nahla se ke mě.

,,Ne,co?" Zeptal jsem se.

,,Miluju tě" Řekla těsně před mými rty.

Byl jsem až v šoku.

Políbila mě a já...jí to oplatil.

***

,,Konec návštěv" Oznámila nám sestřička,když mi přinášela večeři.

,,Mě se ještě nechce" Zakňourala.

,,Uvidíme se zítra" Řekl jsem.

,,Tak dobře,budu tady co nejdřív to půjde" Usmála se a nahla se ke mě pro pusu.

,,Už vážně musíte odejít" Řekla sestřička a Alice odešla. Před tím,mi ještě stihla zamávat a na sestřičku,stojící zády...ukázat prostředníček.

Ta večeře,byla vážně příšerná,ale co jsem mohl čekat,že?

Dojedl jsem a šel odnést tác.

Když jsem s vracel zpátky do pokoje,sestřička mě zastavila.

,,Pane Mendesi...nechci se nějak plést do vašeho osobního života. To bych si nedovolila..." Položila si ruce na hruď a pokračovala. ,,Ale,kdo je ta holka?" Svraštila obočí.

,,To je moje přítelkyně" Odpověděl jsem.

,,Od kdy?" Nazdvihla jedno obočí.

,,No...už dlouho jsme spolu" Mykl jsem rameny. Teda aspoň,podle toho co mi řekla Alice.

,,Já myslela,že...." Zastavila se a chytla se za bradu,jako by přemýšlela.

,,Já to nechápu" dodala.

Vždycky jsem se snažil být k lidem milý,ale nemám rád,když někdo cizí řeší můj osobní život...

,,Nechte to být. Nechápu,proč se o to vůbec zajímáte..." Řekl jsem a odešel zpátky do pokoje.

Lehl jsem si a přemýšlel.

Přemýšlel jsem o Alici. Nevím, přišel jsem si strašně divně ohledně toho,že je to moje holka.

Chci říct,jo je pěkná a docela i milá,ale co se znám...tohle není můj typ holky.

***

,,Dobré ráno" Přišla do pokoje sestra.

,,Dobré" sedl jsem si.

,,Máte tu snídani. V klidu si ji snězte. Za chvíli přijde doktor. Chce se na vás podívat a něco s vámi probrat" Usmála se a chtěla odejít,ale těsně před tím se zastavila a otočila se zpátky ke mě.