TO BE CONTINUED 1-2.Díl

16.Kapitola-Jako dřív

,,Alexi?!" Spadla mi brada. ,,Pane bože!" Vykulila jsem oči a pozorovala ho se stejným výrazem,jako on mě.

,,Ty..t-ty jsi.." Zíral na mé břicho a nedokázal se vymáčknout.

,,Jo!" Řekla jsem šťastně a hned ho objala.

,,Moc si mi chyběl!" Řekla jsem,když jsem se odtáhla.

,,Ani si nedokážeš představit,jak jste chyběli vy mě!" Odpověděl.

Šli jsme si spolu sednout.

,,Musíš,mi všechno říct" Řekla jsem.

,,Nápodobně" Chytl mě za ruku a podíval se mi do očí.

,,Takže...jak sis už mohl všimnout,jsem těhotná. Se Shawnem budeme mít dvojčata" Usmála jsem se.

,,Páni,já nemám slov. Spíš bych čekal,že Rachel bude ta,která bude mít z nás nejdříve dítě" Uchechtl se.

,,Nó,ani já jsem to nečekala..." Mykla jsem rameny.

,,A jak se vlastně má?" Zeptal se.

,,Rae? Dobře. Ve škole jí to jde a s Camem je šťastná" Odpověděla jsem s úsměvem na tváři.

,,To jsem rád..." Řekl upřímně.

,,A co ty?" Pobídla jsem ho. ,,Jak se máš ty?"

,,Škola je v pohodě a taky...našel jsem si přítelkyni" Uculil se.

,,A jaká je" Řekla jsem nadšeně.

,,Je úžasná!" Odpověděl. ,,Ještě nikdy jsem se tak necítil,jako s ní.." Usmál se.

,,Aw...Alexi,ani nevíš,jakou mám za tebe radost!" Zmáčkla jsem mu ruku.

,,Ale chybíte mi" Sklopil hlavu.

,,Nám se taky po tobě stýská,jsi náš nejlepší kamarád..." Vzdychla jsem.

,,Musíme si zase vyrazit. Všichni!" Řekl vážně.

,,To ano!" Kývala jsem hlavou.

,,A kde máš vlastně Shawna? Je tu taky? Dlouho jsem ho neviděl.." Rozhlížel se kolem sebe.

,,Nó...on je ten důvod,proč jsem tady" Odpověděla jsem.

,,Jak to myslíš? Já myslel,že seš tady kvůli těhotenství,nebo něco s tím.." Uchechtl se.

,,To né. Shawn...on je.." Odmlčela jsem se. ,,Je v kómatu. Nevím,kdy se z toho vzbudí. Může to být teď,nebo za měsíc...nebo taky za rok" Mykla jsem rameny.

,,Cože? Chloé...to mě moc mrzí. Co se stalo?" Řekl šokovaně.

,,Měli jsme autonehodu" Šeptla jsem.

,,Ohh,pojď sem..." Otevřel svou náruč.

Já se zvedla a šla si sednout na jeho klín do objetí.

,,Je to těžký. Zvlášť,když jsem těhotná.." Řekla jsem.

,,Neboj se,už si toho tolik v životě zvládla. Neznám silnějšího člověka,než jsi ty. Shawn se probudí. Zázraky se dějí,když to člověk nejméně čeká. Jen tomu věř. Všechno bude dobrý..." Pohladil mě po zádech.

,,Děkuju" Zakývala jsem hlavou. ,,A proč,si tady ty??" Vyhrkla jsem.

,,Moje babička... je na tom špatně" Odpověděl.

,,To je mi líto" Řekla jsem upřímně.

Povídali jsme si,zavzpomínali na staré časy,až jsme úplně zapomněli na čas.

,,Chceš se podívat na Shawna?" Zeptala jsem se ho.

,,Jo,samozřejmě" Souhlasil a já ho zavedla do pokoje,kde Shawn leží.

,,Páni..." Vydechl a přešel k nemocničnímu lůžku.

Najednou se otevřeli dveře,ve kterých byl Cameron a Rae.

,,Chloé,proč s-.." Zarazila se,když spatřila Alexe.

,,Alexi?..." Vydechla a přešla blíž.

,,Rae..." Uculil se.

Rachel k němu v rychlosti přešla a objala ho.

,,Chyběl si mi" Odtáhla se.

,,Ty mě víc" Uchechtl se a přitáhl si ji zpátky k sobě.

Cameron stál mezi dveřmi a v tichosti je pozoroval.

,,Came?" Promluvila jsem směrem k němu. ,,Jakto,že jste tady?" Zeptala jsem se ho.

,,Protože jsme přišli domů a tys tam nebyla. Víš,jak jsme se báli? Takže nás napadlo,se jít podívat sem a seš tady...takže,půjdeme zase domů a ty půjdeš s námi. Nemůžeš se namáhat,jsi těhotná" Řekla Rae místo Cama,když se odtáhla od Alexe.

,,Jo,přesně tak" Odpověděl Cameron.

To be continued...

~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
Tak? Co si o dnešní kapitole myslíte?💛