TO BE CONTINUED 1-2.Díl

47.Kapitola-Song pro Chloe

Doma jsem vše Camovi a Rae řekla.

,,Takže,co teď?" Zeptal se mě.

,,Chci jít dál." Odpověděla jsem stručně.

,,Jak to myslíš?" Podívala se na mě Rachel.

,,Já chci,aby se moje dcery měly dobře. Jsem znechucená lidmi a už nikomu nevěřím. Mým dcerám už nikdo neublíží o to se postarám. Chtěla jsem zpátky Shawna,snažila jsem se a stále ho miluju,ale už je mi to všechno jedno. Tohle bylo přes čáru. Ať si dělaji s Alicí co chtějí,já chci jít dál a to myslím vážně...zařídila jsem si své vlastní bydlení a to v Arizoně" Dořekla jsem a sledovala jejich reakce.

,,Cože? Arizona?" Vykulil na mě Cam oči.

,,A co my?" Přidala se Rachel.

,,Budeme si volat." Mykla jsem rameny.

,,To nás tady jen tak necháš?" Nazdvihl obočí.

,,Huh? Came...jsme dospěli. Měli byste být rádi,můžete tu spolu bydlet a mít konečně svoje soukromí." Odpověděla jsem.

,,Ale bude se nám po tobě stýskat. I po malých..." Sklopil hlavu.

,,Mě po vás taky. Já jen...potřebuju od všeho pauzu. Chci začít zase od znovu. Samozřejmě,že za vámi budu jezdit." Řekla jsem.

,,Já tě chápu." Přešla ke mě Rae a já ji objala.

Rachel mě vždycky chápala,proto byla má nejlepší kamarádka.

,,A kdy tam hodláš jít?" Zeptal se mě.

,,Zítra." Řekla jsem tiše.

,,Už?" Vykulil na mě opět své oči.

,,Jo. Chtěla bych co nejrychleji to půjde." Sklopila jsem hlavu.

,,Pojď sem.." Zašeptal a přitáhl si mě do objetí.

***

Ráno jsem vstala,sbalila si všechny věci i pro holky a čekala až pro nás přijede auto.

,,A proč zrovna do Phoenixu?" Zeptal se Cameron.

,,Protože Alexovi rodiče tam byli nedávno kvůli práci a moc se jim tam líbilo,takže si tam koupili dům a Alex už nechtěl být věčně doma sám,takže prodali vilu a z těch peněz tam koupili i byt pro Alexe,ve kterým chce abych bydlela s ním." Mykla jsem rameny.

,,Alex?" Nazdvihla Rachel obočí.

,,No..." Kývla jsem na souhlas.

,,Třeba z vás bude něco víc." Zahihňala se.

,,Rae,to se nikdy nestane." Mrkla jsem.

Uslyšela jsem zatroubení auta.

,,Už je tady." Řekla jsem nadšeně a zároveň smutně.

,,Tak...na sebe a na holky dávej pozor a volej nám." Řekl Cameron a objal mě.

,,Budeš mi neskutečně moc chybět." Rozbrečela se Rachel.

,,Vy mě taky." Rozbrečela jsem se i já.

,,Nesnáším loučení." Protočila jsem očima a uchechtla se.

,,Tak jo,tak už běž... ať nečeká moc dlouho." Řekl Cameron a odvrátil pohled. V očích měl slzy...

Přešla jsem k němu a objala ho tak pevně,jak nejvíc to šlo.

,,Hej,umačkáš mě." Rozesmál se a my s ním.

,,Tak dobře...tak já už jdu." Usmála jsem se na ně a vzala si holky.