𝐍𝐞𝐢𝐠𝐡𝐛𝐨𝐫'𝐬 𝐬𝐨𝐧 [DOKONČENO]

1. Kapitola

Písnička: Batman
________________________

Zrovna jsem se chystala jít na snídani, ale moje sestra Molly mi zatarasila cestu. ,,Abbie, máš na starosti okno v obýváku. Za pět minut buď na stráži a kdyby se něco dělo, okamžitě se ozvi."

Vrazila mi do ruky dalekohled a vysílačku a odešla zpátky do svého pokoje. ,,Achjo..." povzdychla jsem si. Tohle už dělá od doby, kdy k nám dorazili první sousedi.

Vždycky jsme je stalkovali na každém rohu, dokud nás to nepřestalo nudit. Já jsem měla za úkol si všechno zapisovat s Nickem (bráškou), který byl v té době ještě mrně, tudíž toho moc nenapsal.

Nejvíc do toho ale byla zažraná Molly. Chtěla vědět každý detail a když jsme jí řekli, že už nás to nebaví, mohla se kvůli tomu zbláznit.

Tentokrát měli přijet nějací známí od táty. Aspoň říkal něco ve smyslu, že už se neviděli dobrých několik let. Těšila jsem se, táta říkal, že mají i děti takže by se tu Molly s Nickem tolik nenudili. A ano, já bych měla pokoj.

Dalekohled jsem si pověsila na krk a vysílačku strčila do kapsy.
Nejdřív jsme si myslela, že bych ty věci prostě odložila na stůl a nechala je tam, přece jenom Molly ví, že na tohle už jsme už trošku starý. Jí bude 12 a mně už bylo 17.

Vzhledem k tomu, že máme všechna okna dokořán tak jsem zaslechla přijíždějíci auto, u kterého už hned čekal můj táta.

Najednou se schodů seběhla Molly a vrhla se mi kolem krku.

,,Hele řeknu ti, ten jejich syn není fakt špatnej."

,,Hm." Já na to.

,,Jak "Hm"?! Je fakt pěknej, ale co to tu říkám, vždyť tebe to stejně vůbec nezajímá, že jo?"

,,Vždyť víš, že ja na tohle nejsem. Teď když dovolíš, ráda bych si udělala čaj a šla si do pokoje číst." Usmála jsem se a obešla ji. Úsměv mi oplatila ale hned pak běžela zpátky do svého pokoje.

Po pár minutách ze dveří vyšel táta a za nim jeho známí.

,,Jé Abbie, jsem moc rád, že už si vzhůru. Tohle je můj přítel Henry Prescott. Bude to náš nový soused."

Obrátila jsem se na vysokého muže se širokým úsměvem. ,,Dobrý den, Henry. Moc ráda vás poznávám. Jsem Abbie."

,,Já vás taky moc rád poznávám. Moje žena měla ještě něco v práci tak dorazí o pár hodin později se svým autem. No a my s Jacobem musíme vyndat kufry z auta."

Táta souhlasně přikývl a společně s Henrym opustili dům.

Ten kluk Jacob už musel být dávno doma, protože jsem ho už v autě neviděla.

Ještě chvíli jsem se koukala ze dveří, a čekala, jestli jejich syn nevyjde, a já budu mít příležitost si ho prohlédnout.

Vstupní dveře se ale ani trochu nepohnuly.

Šla jsem tedy ještě zpátky do svého pokoje a otevřela si na větračku okno.

Vzala jsem si do ruky mobil, a chtěla napsat mému kamarádovi Stevenovi, abych ho informovala o novém sousedovi, jelikož Steven bydlel nedaleko mého domu.

Jenže když už jsem měla na obrazovce naši konverzaci, něco mě vyrušilo.

Z okna se zničehonic ozvalo zvučné 'hej' a já sebou překvapeně trhla.

Nejdřív můj pohled probodl dveře, jestli tam někdo náhodou nestojí, ale když se ozval stejný zvuk po druhé, byla jsem si jistá, že se to ozývá z okna.

Přešla jsem k němu, a střetla se z unavenýma očima mladíka.

Měl okno hned naproti mému, a nakláněl se přes parapet.

Svůj pohled jsem mu dále nevěnovala a radši si ho prohlédla.

Moc hezky na mě nezapůsobil. Celý hrudník a většinu obou paží mu zakrývali tetování. V jeho levém obočí byl kroužek, a ještě k tomu měl zarudlý oči (pochybuju, že od pláče).

,,Čau, hele nemáš zapalovač?'' Zeptal se a zvědavě si mě prohlížel.

Úplně mě ta otázka zaskočila, a aniž bych si toho všimla, instiktivně jsem vzala do ruky můj zapalovač na svíčky, a podala mu ho.

Vytáhl z kapsy krabičku cigaret, a z té si jednu z nich zapálil. Když vydechl kouř, vypadal už trochu víc uvolněný.

,,Díky. Jsem Jacob..a ty Abbie, že?'' chtěl nahodit konverzaci, ale jeho pohled prozrazoval, že si přeje, abych už odešla a nechala ho samotného.

,,Jo, přesně tak. Ten zapalovač mi kdyžtak vrátíš potom.'' Řekla jsem a své okno před nim zavřela.

Zřejmě ho to zaskočilo, ale mě to v tu chvíli bylo naprosto jedno.

_____________________
⭐️ Danielle ⭐️