𝐍𝐞𝐢𝐠𝐡𝐛𝐨𝐫'𝐬 𝐬𝐨𝐧 [DOKONČENO]

7.Kapitola

Písnička: Melanie Martinez-
Milk and Cookies
_____________________

,,Je to jen můj nový soused a jmenuje se Jacob. Nabídl se, že nás dneska odveze do školy." pokrčila jsem rameny a přešla ke své skříňce.

,,A co na něj říkáš?" opřela se o svá dvířka Emma a zasněně vzdychla.

Landon a Steven mezitím už šli do své třídy.

,,Je trochu drzý, ale neřekla bych, že je stejný jako Arthur."

,,No musím přiznat, že je neobyčejně hezký." přitakala Jasmin.

,,Ruce pryč, holka. Ty už máš Landona." Emma se vyzívavě podívala na Jasmin, která se hned poté začala mračit.

,,Vždyť vám to říkám pořád, mezi mnou a Landym nic není."

,,No, jsi jediná, která mu říká touhle přezdívkou. Navíc, nemůžeš odepřít to, že Landon rozhodně k tobě něco cítí. Vždyť se na tebe pořád dívá. Když někam jdeme, ihned se zeptá, jestli jdeš taky a aby toho nebylo málo, pořád za tebou chodí s nějakým učivem, který nechápe, přitom ve třídě v něm doslova exceluje." řekla jsem a namířila si to do své třídy.

,,Ugh, vy jste mi ale upřímné. No nic, tak se uvidíme na obědě."

,,Díkybohu, že ten Jacob je v naší třídě. Teda doufám." řekla Emma, když sledovala Jasmin, jak běží do své třídy.

,,Mě by to bylo asi jedno." Emma nad mou poznámkou protočila oči a šla si sednout ke svý lavici do třídy naproti mě.

Přišla naše učitelka na matiku, a já se všemožnými způsoby snažila dávat pozor.

Po pár hodinách jsem si to zamířila ke skříňkám pro učebnice na další předměty. Když se blížil oběd, třetáci i druháci se shromáždili v jídelně a já si nemohla nevšimnout, že po Jacobovi koukají i naše kuchařky.

Chci říct, samozřejmě, že jsem zaznamenala, jak je hezký, ale některé reakce na nového studenta mi přišli poněkud přehnané.

Jedna prvačka se prý málem rozbrečela štěstím na záchodech, protože se na ni Jacob údajně usmál.

Párkrát jsem se s ním minula pohledem, ale kdykoliv se to stalo, Arthur do něj drknul a tím si vydobyl jeho pozornost. Ne, že by mi to nějak zvlášť vadilo.

,,Zlatíčka moje, všichni koukejte poslouchat, nebo vám ten kompot vyleju na hlavu." Všichni jsme vzhlédli a tázavě se podívali na Emmu, která si to i se svoji extravagantní mluvou mířila k našemu stolu.

,,Brzy bude Halloween, a naše ředitelka mě pověřila, abych rozdala nějaké pitomé letáky ohledně nějaké matematické soutěže s touto tématikou, které se zase zúčastní nějaký šprt. Nic ve zlém, Abbie. No a já potřebuju pomoc. Takže jelikož všichni máme jednu hodinu pauzu, obejdete některé ročníky a pomůžete mi, dobře?" Řekla a my ostatní současně zavrtěli hlavou.

,,Zapomínáš na jedno slůvko, Em." sdělil jí Steven.

,,Ugh, tak fajn. Prosím?"

,,To je ono, tam mi dej nějaký štos těch papíru a já je rozdám." Emma nám postupně rozdala několik letáků a my jsme se ihned poté pustili konečně do jídla.

•

Hodiny se vlekli a já stihla už rozdat letáky dokonce i Arthurovi, který ho předemnou schválně vyhodil do koše a skoro celému prvnímu ročníku.

Jacob prý dostal jeden už od Emmy, ale přesto, když jsem ho uviděla, jak jde ke skřínkám, rozhodla jsem se, že s ním dám řeč. Navíc mi dneska připadal ještě víc napružený, než včera, tudíž jsem se rozhodla mu jít vstříc.

,,Ahoj Jacobe."

,,Ten divnej leták jsem už dostal tak třikrát od tvý otravný kámošky." řekl odtažitě a ani se na mě nepodíval.

,,Prosím?"

,,Slyšela si mě."

,,Nejsem tu pro to, abych ti vnucovala leták, chtěla jsem jen pozdravit." Jacob na chvíli vzhlédl a zakřenil se na mě.

,,Fajn."

,,Těžký den?" zeptala jsem se a mezitím jsem přemýšlela, proč jsem za ním vlastně přišla. Vždyť se zase choval jako drzý idiot, co jsem čekala?

,,Ne, jen na tebe nemám náladu."

,,Ani se nedivím, proč si tomu Arthurovi tak přirostl k srdci. Jste úplně stejný." Jacob naštvaně vzhlédl a já polkla.

,,Hele princezno, byl bych rád kdybys mě a lidi, s kterými se bavím radši nechala na pokoji a hleděla si svého." sykl a v očích se mu zračil hněv.

______________________
⭐️ Danielle ⭐️