31. Kapitola

5.3K 216 14
                                    

Písnička: Falling Down
——————————————————
Tohle bude zakončující kapitola večírku, takže se připravte na HODNĚ pohledů..💜
A ještě jedna věc. Pár lidí se mě ptalo kdy bude další díl. Kapitoly vydávám každý týden do neděle 💜

-

Tyler:

Nemůžu uvěřit, že jsem skoro celý večer strávil s Emmou.

Jelikož většina lidí už odcházela, ať už domů nebo do jednoho z pokojů tady, tak jsme se rozhodli, že bychom už mohli jít taky.

Myslel jsem ale do těch pokojů, jenže potom se Em zarazila, a řekla, že by radši chtěla jít na kolej.

Přišlo mi to absurdní, a tak jsem argumentoval tak, že tu má přece ještě kamarádky, který by tu třeba rádi přespali. ,,To ano, ale můžu jim přece poslat zprávu. Abbie ani ostatní se zlobit nebudou. Navíc si zase nemyslím, že tady přespí úplně všichni." Odpověděla mi na to Em.

Svraštil jsem obočí, a přemýšlel jsem, jak ji přinutit, aby tady zůstala.

Je mi jasné, že kdybychom šli na kolej, stejně by mě nenechala jít s ní do jejího pokoje.

Určitě by se semnou jen rozloučila a zabouchla dveřmi.

A co bych pak dělal já? Byl by to první večer, kdy jsem neulovil žádnou holku, což fakt nechci.

Jenže Emma je fakt oříšek."  ,,A to chceš jít už teď?" ,,Ano." Řekla a už vytahovala telefon, aby mohla napsat zprávu Ab. Po chvíli šmátrání v kabelce už bylo vidět, že je nervózní.

Podívala se na mě a vzdychla. 

,,Ztratila jsem tady někde mobil, musím ho najít. Půjdeš se mnou?" Jo! Díky bohu, že ho ztratila. Kývnul jsem na znamení, že ji samozřejmě pomůžu.





Kwan:

Šel jsem znovu do stejného pokoje, kde už na mě čekala Yen.

Ačkoliv se to snažila zakrýt viděl jsem, jak se usmívá. Vypadala tak roztomile. Nervózně si hladila svoje paže a uhlazovala šaty.

Potlačil jsem nutkání, za ní ihned dojít, a ty šaty z ní svléknout.

Místo toho jsem k ní pomalým krokem došel a pohladil jí po tváři. Nemohl jsem jinak, taky jsem se usmál.

Ani jeden jsme to vlastně nevyslovili, ale já si myslím, že ačkoliv ta pusa byla jen ze začátku cvičná pro Yen, tak i přesto spolu chodíme.

Oba jsme se rozhodli, že už půjdeme spát, takže Yen napsala ostatním kamarádkám, že zůstane tady.

Já se rozhodl si jít ještě pro nějaké pití, takže jsem Yen řekl, ať si už lehne a já za ni pak přijdu.

Nesměla přikývla a já ihned potom opustil pokoj. Když jsem ale vyšel z pokoje, potkal jsem Samanthu.

Měla nemotorně pomačkané šaty, a její rudá rtěnka se nějakým kouzlem vypařila. Ačkoliv jsem ani nechtěl, ze zvyku jsem se na ni usmál.

Samantha sice neměla mezi chlapy dobrou pověst, ale zato když mě jeden týpek nebo holka srali, dokázala jim ze života náhle vytvořit peklo. I když to ona nikdy nepřiznala, tohle byla jedna z mála věcí, ve které se Sam projevila mnohokrát chytře. 

Samantha si můj úsměv vyložila jako pokyn, aby ke mně co nejrychleji přišla. ,,Ahoj Kwane, užíváš si?" řekla přiopilecky Sam a položila mi ruku na paži.

𝐍𝐞𝐢𝐠𝐡𝐛𝐨𝐫'𝐬 𝐬𝐨𝐧  [DOKONČENO]Kde žijí příběhy. Začni objevovat