𝐍𝐞𝐢𝐠𝐡𝐛𝐨𝐫'𝐬 𝐬𝐨𝐧 [DOKONČENO]

10. Kapitola

Písnička: Habits of my heart
________________

,,Ab, si v pohodě? Snad ti ta moje dobrá zpráva nevyrazila dech." slyšela jsem Jasmin, jenže jsem stále nemohla od Jacob odtrhnout oči.

Jasmin mezitím drkla do Emy a starostlivě se na mě podívala.

Ta jen pokrčila rameny a řekla: ,,Asi si konečně uvědomila, že ta dobrá zpráva stojí za hovno." Jasmin ji obdařila kyselým pohledem.

Ema se narovnala jako by jí její názor na její poznámku vůbec nezajímal a otočila se ke mě.

,,Víš Abbie, být tebou tak si zajdu domů a přemýšlím nad tím, co děláš se svým životem, protože mě velice ničí sledovat tě, jak nemůžeš odtrhnout svoje obrovské oči od toho krasavce tak vzadu." řekla kousavě a já se na ni podívala.

Jasmin otevřela dokořán pusu a rychlostí blesku se otočila na onoho kluka.

,,Ona má alespoň tu výhodu, že je to její soused." řekla posmutněle a koukla na Emu, která zrovna probodávala Arthura pohledem.

,,Jacob mi před dvouma týdnama řekl, že nechce, abych se s ním bavila a ať si hledím svého." řekla jsem stroze a sledovala užaslé pohledy mých kamarádek.

,,Páni, no tak alespoň víme, proč se kamarádí s Arthurem." Em se na mě usmála a napila se ze šálku kafe od Jasmin.

,,Zajímalo by mě, kdo je ten třetí kluk." řekla jsem.

,,Není to jedno? Asi jen další kámoš."

,,No, jde tu o jednu věc. Už se mi párkrát stalo, že jsem slyšela Jacoba s někým mluvit o tom, že musí někomu vrátit hodně peněz. A je zvláštní, že o tom mluvil ne jenom s jedním člověkem, ale s Arthurem, Tylerem, a očividně i s tímhle klukem, jak tak na ně koukám. Podívejte, vždyť Arthur vypadá otřesně a Jacob unaveně, a jako místo setkání si vybrali kavárnu, což mi na Arthura moc nesedí."

,,S tím souhlasím." přidala se Jasmin.

,,Hele stejně to není naše věc. Buď ráda, že už se s ním nemusíš bavit." Emma se znovu napila z cizího hrníčku, ale to už ji Jasmin plácla přes prsty.

Chvíli jsme si ještě povídali o různých testech a filmech, co mají brzo vyjít. Poté jsme už zaplatili a chystali se odejít.

,,Příště půjdeme na tacos nebo do sushi restaurace, protože drahý espressa mě už nudí." Postežovala si Emma a otevřela nám dveře.

Na moment jsem na sobě ucítila něčí pohled, a když jsem se otočila, znovu jsem se setkala s pohledem Jacoba. Uhla jsem hlavou a nechala ho být. Emma měla pravdu, nemělo cenu se zajímat o jeho tajemství.

Večer jsem znovu udělala desert pro Molly a Nicka, protože dostali dobrý známky, a pak jsem se učila v pokoji na budoucí testy.

Najednou jsem znovu uslyšela to známé zvučné 'hej' ozývající se zvenčí. Okamžitě jsem svůj pohled přesunula k oknu, a měla jsem pravdu.

Naproti se o svůj parapet natahovat Jacob a klepal mi na sklo. Chtělo se mi protočit očima, ale zároveň jsem byla zvědavá, co zajímavého mi chce říct tentokrát.

,,Myslela jsem, že ty si chtěl, abychom se nebavili." řekla jsem kousavě, když jsem otevřela své okno.

,,Fajn, beru to zpět. Jen jsem měl v tu chvíli nějaké starosti, a na chvíli mi přišlo, že možná víš o co jde, tak jsem tě chtěl mít pro jistotu co nejdál od sebe. Chci si jen pokecat." sdělil mi Jacob, a já chvíli přemýšlela, jestli tohle byla opravdu omluva, nebo se mi to jen zdálo.

,,Dobře...ale kdybys sis o těch problémech chtěl s někým promluvit, tak nejsem jedna z těch lidí, co by tvoje starosti hned vykládala kolemjdoucím. "

,,Tím si nemůžu být jistý."

,,Chápu. No a jaký je to vlastně v Anglii?"

,,Lepší." Odfrkl si Jacob, ale když uviděl můj pohled, snažil se to rozvést.

,,Je to tam fajn, protože tam mám svoji partu a cítím se tam víc přirozeně."

,,A proč si sem jel jenom na půl roku? Není to zbytečné, když se ti víc líbí někde jinde? To tě rodiče museli dost přemlouvat."

,,Ne, chtěl jsem sám. Musel jsem si tu...něco vyřešit. To je stejně jedno. Koukám, že ty tu máš taky svoji partu." Jacob si z kapsy vytáhl cigaretu a zapálil si.

,,Jo, to mám. Hele...kdo byl ten třetí kluk, co s vámi byl v té kavárně?" zvědavě jsem si ho prohlédla.

,,Známý."

,,Myslela jsem si, že tu kromě Arthura nikoho neznáš. Navíc jsem toho kluka poblíž Arthura nebo ve škole nikdy neviděla."

,,Řekl jsem, že je to jedno. Vidíš? To je přesně to, co mě na tobě štve. Vždycky mám poblíž tebe pocit, jakoby ses mi chtěla dostat pod kůži." Jacob teď vypadal při nejmenším velmi naštvaně, a nedokouřenou cigaretu zahodil.

,,Jen jsem se zeptala. Přestaň si tolik fandit, zase tolik mě tvůj život nezajímá, hošánku. Příště by ses taky mohl chovat lépe k lidem, co tě chtějí alespoň trochu poznat." Odvětila jsem a přísně si ho prohlédla.

Na tohle už ale Jacob neodpověděl.

Místo toho na mě jen nečinně koukal, poté zavřel hlasitě okno, zatáhl závěsy, a nechal mě samotnou nakloněnou přes svůj parapet.

________________
⭐️ Danielle ⭐️