𝐍𝐞𝐢𝐠𝐡𝐛𝐨𝐫'𝐬 𝐬𝐨𝐧 [DOKONČENO]

24. Kapitola

Písnička: Taste
——————————————————
Tyler:

Lucy vapadala, že je zrovna opilá, ale já věděl svoje.

Nechápu, proč si každá holka mysli, že když ze sebe bude dělat tu největší ožralou děvku, tak dostane kluka do postele.

To je směšné.

Podíval jsem se na Emmu.

Znažila se vypadat, jakože je jí to jedno, ale jakmile se otočila na stranu, všiml jsem si, jak zatíná čelist.

Vytrhl jsem se Lucy, která ihned ožila, a její opilý chování záhadně zmizelo.

,,Kde máš Samanthu?" zeptal jsem se, s prosbou v hlase, aby pochopila, že ji tady fakt nechci.

,,Nevím, není to jedno?" odpověděla a snažila se mě chytit za ruku, abych si s ni šel zatancovat.

Jak jsem si mohl myslet, že by zrovna Lucy nějaké mé signály pochopila?

Sice byla krásná (a obdařená) ale už odjakživa jsem ji viděl jen jako poskoka Sam a Emily.

Chtěl jsem ji říct, že se mi fakt nechce, ale najednou jsem viděl, jak se někdo dotkl její ruky, kterou mě držela.

Byla to Emma.

,,Zlato, nevidíš, že jsme si tady před chvíli povídali? Jdi si pro jednou sbalit někoho jiného, ano?"

Lucy trhla pohledem k Em a chtěla ji na to něco říct, ale v tu chvíli se zarazila.

Em svým postojem připomínala něco jako Emily a Sam, někoho, na kterého by si nikdo nechtěl otevírat hubu.

Neměl jsem na to co říct, protože jsem v sobě zadržoval smích.

Lucy teda konečně vzala svým pět švestek a odešla.

-
Jacob:

- Jízda autem -

Všichni jsme byly ticho. Abbie seděla v zádu s Brandonem a já měl pořad sto chuti se na ně koukat ve zpětném zrcátku.

Abbie si toho po chvíli všimla a rozhodla se, že zahájí konverzaci.

,,Tak co těšíš se, Jacobe?"

Znělo to spis ironicky, než seriózně, a tak jsem se rozhodl mlčet.

,,Jacobe, neslyšels?" zeptal se Brandon přátelským hlasem. Všiml jsem si, že už tolik nechraptí.

Přestal snad kouřit?

Stiskl jsem volant o něco pevněji, a moje nálada začala být horší a horší.

,,Já ano, protože na rozdíl od tebe, Abbie, mám na sobě něco, včem nevypadám jak panic." řekl jsem ale začal jsem toho litovat.

Abbie na mě koukla do zpětného zrcátka a v tu chvíli mi o došlo..

A sakra. Trefa do černého.

Mělo mě napadnout hned, že Abbie s nikým ještě nespala

,,Nemysl-" ,,Zastav, stejně už jsme tady." řekla a hned potom vystoupila z auta.

Všiml jsem si, jak na nás Tyler chvíli kouká, pak přesunul svůj pohled na Em.

Abbie se připojila k Yen a Kwan ke mě rychle přišel.

,,Sejdem se jako parta u stolu, jo?" řekl.

Jako parta jsme se tam vždycky scházeli. Já, Sam a Emily, Kwan a nějací další kluci. Ostatní většinou tancovali, nebo šli dávno na do jednoho z pokojů.

Tentokrat jsem ale věděl, že tam bude chtít i Yen.

Brandon zmizel hned, jakmile jsme vyšli z auta.

Popošel jsem nenapadne k Yen a zašeptal ji: ,,Prijď hned je stolu, budeme tam na tebe čekat. Jo a...zkus sebou vzít i Abbie."

Prikyvla, ale moc přesvědčivě to nevypadalo.

Šli jsme tedy všichni dovnitř a já neztrácel čas a už jsem si ti mířil ke stolu.

Brzy přišel i Kwan, a ostatní.
Představil mi asi další 2 kluky.

Zed a Louis.

No...stejně si je nezapamatuju.

,,Ehm...tak jsme tady?" Uslyšel jsem po nějaké době za sebou Abbie.

Jakmile jsem se ale otočil, uviděla mě a zamračila se.

Společně s Yen si sedli vedle Kwana, naproti mě.

Emily můj pohled na Abbie zaregistrovala, a taky toho hned využila.

,,Abbie a Yen, nechcete si s nama zahrát flašku, aby tady nebyla taková nuda?" zeptala se a chtěla nabídnout Ab kelímek s vodkou, ale ta to s poděkováním odmítla.

Bylo vidět, jak ze hry není nadšena, ale jelikož na ne všichni upírali oči, a ty dva kreténi ( už ani nevím jména)
se jim pochechtavali, tak obě prikyvli.

A to byli ono. Tohle dělat neměli.

Protože ačkoliv tohle byla jenom hra. Někdo jako Abbie, na ně nemohla být zvyklá..