𝐍𝐞𝐢𝐠𝐡𝐛𝐨𝐫'𝐬 𝐬𝐨𝐧 [DOKONČENO]

25. Kapitola

Písnička: Trust me
________________________

Pořád Jacob:

Kwane, sežeň nějakou prázdnou flašku, ať můžem začít." pobídla ho Samantha.

Po chvíli jsem viděl, jak se k nám přidává Lucy. Vypadala hodně podrážděně, a když viděla Yen a Abbie vedle sebe, zamračila se ještě o to víc.

Ti dva kluci se koukali oba do mobilu, a pokud jsem správně pochopil...tak si zrovna prohlíželi Instagrami Sam a Lucy, přičemž se oba pochechtávali a něco si šeptali.

Oba byli stejného věku jako já, ale přesto se chovali dětinsky a naprosto nevhodně.

Bylo zvláštní, že jsme se tu u stolu nikdy nesešli jako celá klučičí parta.

Většinou ve škole a mimo ni jsme byla vyhlášená parta, která se od sebe nehla ani na krok. Jakmile ale přišel nějakej večírek, tak já s Kwanem jsme vždy byly spolu u stolu, pili jsme, někdy si někdo z nás vzal holku nahoru do pokoje a pak se zase vrátil.

Jace byl ten, kdo většinou tancoval a často, když jsem na křesle otočil hlavu, tak jsem ho viděl na tanečním parkeťe s nějakou holkou.

Tyler se hned jako první zřídil, jelikož byl docela dost velký milovník alkoholu. Přesto jsem ho ale nikdy neviděl zvracet, a vždycky když se ráno probudil...pamatoval si vše. Nezapomněl ani na jediný detail, co se stalo minulou noc.

Brandona jsem často viděl, jak posedává na židli u baru. Jednou za čas si tam povídal s nějakou pěknou holkou, ale nikdy jsem ho nezastihl, jak tančí a nebo děla něco jiného, než, že kouří.

Poslední dobou jsem si ale všiml, že už tak často nekouří.

Kwan mezitím šel najít nějakou prázdnou flašku, a já se podíval na Abbie.

Seběhlo se to tak rychle. Pořád tomu ještě nemůžu uvěřit.

Často myslím na to, jak jsem ještě chodil na její školu a bavil se tam s Arthurem.

Byl to docela fajn kámoš, ale docela namyšlený...

Když jsem byl poprvé na ty večeři, nevěděl jsem, že naši sousedi mají dceru.

Abbie byla na pohled obyčejná. Moc mě upřímně nezaujala.

Jen ty oči...zbožňuju se na ně koukat.

Chtěla zjistit, co jsem před ni zkrýval, ale tohle nebyla nějaká honba za pokladem. Kdyby zjistila o co jde, už by se na mě nikdy nedívali tak jako dřív.

Když se to dozvěděla Emily, brala to jako samozřejmost. Vlastně ji to bylo jedno.

Ale Abbie není taková. Věděl jsem, že ji záleží na tom, co se se mnou děje...jen mě štvalo, že jsem se ji nelíbil.

Když mě jednou načapala s Emily v pokoji, tak jsem doufal, že ji to alespoň trochu zamrzí.

Jenže ona jen odvrátila pohled, jakoby ji to bylo jedno.

A pak...když jsem ji chtěl políbit...tak se  nenechala. Nechtěla to.

Přesně v tu chvíli, kdy jsem o tomhle okamžiku přemýšlel...se Abbie podívala na mě.

Rychle jsem odvrátil pohled a v tu chvíli přišel Kwan s flaškou.

Emily si ji od něj vzala a nahla se, aby mohla flašku položit do středu podlahy, kde jsme seděli.

Stejně bylo zvláštní, že jsme vždy říkali, jak se sejdeme u stolu, ale flašku jsme stejně hráli na podlaze.

Začalo to docela v pohodě. Nejdřív padl úkol na jednoho z těch kluků, a já jsem si alespoň připomněl, že se jmenuje Zed.

Potom přišla řada na Lucy, která měla za úkol dát francouzáka Louisovi.

Někteří lidi se k nám během hry přidali, ale ti si dali jenom pravdu, takže nuda.

Potom přišla řada na Emily a já jsem měl zadávat.

,,Pravdu nebo úkol?" zeptal jsem se s nezájmem v hlase. Dost dobře jsem věděl co si vybere. Emily byla holka, co měla velmi v lásce pozornost, a nebránila se pro ni udělat cokoliv.

,,Samozřejmě úkol. Nejsem srab." odpověděla a významně se na všechny podívala, jakoby jsme ji snad za tuhle volbu měli zatleskat.

Nevěděl jsem, co ji dát, protože jsme tu hru hráli už tolikrát. Jenže Emily to nikdy neomrzelo.

Najednou se ke mě přiblížil Zed a něco mi začal šeptat do ucha.

,,Ať si sundá to triko. Vsadím se, že má průhlednou podprsenku." zašeptal a společně s Louisem se zachychotali.

Zakroutil jsem nad tím očima.

,,Fajn...sujdej si triko." řekl jsem a na moment jsem cítil, jak mě Abbie propaluje pohledem.

Když jsem se ale na ni podíval, tak si povídala s Yen.

Emily si velmi ochotně sundala tričko. Koukala přitom na mě, což bylo dost divný.

Zed měl pravdu.

Měla růžově průhlednou podprsenku, pod které bylo vidět vše.

Vůbec mě ten výhled nezaujmul, protože jsem její prsa viděl už mnohokrát.

Poté se flaška znovu otočila a padla řada na Yen.

Emily si pousmála s zeptala se: ,,Tak či to bude?"

,,Ehm...já nevím..tak asi prav-"

,,Zlato, jestli nechceš být nudná, tak si být tebou vyberu úkol...a navíc, já nekoušu." řekla přátelsky Emily, ale viděl jsem na ni, jak je ji to vlastně jedno.

Abbie se na ni zamračila a chtěla jí na to něco říct, ale potom ji Yen přerušila.

,,Tak tedy úkol."

Emily se déle rozmýšlela. Po nějaké době začali být všichni napjatý, co ji dá za úkol.

I já jsem byl docela zvědavej...

,,Už vím. Musíš jít nahoru. Do jednoho z volných pokojů. A počkat tam 15 minut.."

,,Dobře." oddychla si Yen.

,,Počkej, nedomluvila jsem. Půjdeš tam s Kwanem."

V tu chvíli se Kwan vymrtštil z podlahy jak nejrychleji to šlo.

Yen celá zčervenala a podívala se na Abbie. Ta si taky docela oddychla...a ostatní jen lhostejně koukali, protože čekali od Emily něco peprnějšího.

Já ale dost věděl, o co ji jde.

Chce, aby Abbie tady zůstala sama.

Jenže jak se ti ještě vyvine, ti jsem nevěděl.

—————————
Omlouvám se za větší pauzu. Příští kapitola bude z pohledu Kwana. 💕