𝐍𝐞𝐢𝐠𝐡𝐛𝐨𝐫'𝐬 𝐬𝐨𝐧 [DOKONČENO]

26. Kapitola

Písnička: Lean with Me
——————————————————
Kwan:
Jakmile jsem se dostal na nohy jak nejrychleji to šlo, podíval jsem se na Yen.

Vypadala, jakoby za chvíli měla omdlít.

Podívala se nejdřív na Abbie, pak až na mě. Byl jsem rad, že na tenhle úkol přistoupila. Přece jenom...co se během takových 15 minut může stát?

Sám jsem nevěděl, co tam těch patnáct minut budem dělat. Pochybuju, že by po mě v pokoji skočila a my bychom si to tam rozdali...ale stejně jsem se nemohl dočkat.

Yen se tedy zvedla a šla rovnou směrem ke schodů.

Ihned jsem jí následoval, ale najednou, když jsem se ocitl vedle Jacoba, všiml jsem si, jak má napjatý žíli a pozoruje Emily.

Chudinka, asi mu budu chybět...pomyslel jsem si.

Následova jsem tedy znova Yen a když jsme konečně přešli ke schodům, otočila se na mě.

,,Nechci s tebou spát." řekla rozklepaným hlasem.

Naprosto mě to vyvedlo z míry a nevěděl jsem co odpovědět.

,,Co? Počkej...a proč mi to říkáš?" zeptal jsem se a snažil se nabudit přátelský tón.

,,Jen...se trochu bojím."

,,Čeho jako?"

Yen skloňila hlavu a premýšlela, co mi na to má odpovědět, ačkoliv já to už dávno věděl.

,,Panna, co? Hele neboj, musela bys mi kejvnout, kdybych se s tebou chtěl vyspat. A navíc jsou o další činnosti, kromě sexu." řekl jsem, vzal ji za ruku a vedl ji nahoru.

,,Jo, třeba povídání." řekla udýchaně, jakmile jsme už stáli přede dveřmi jednoho z prázdných pokojů.

Jo, třeba povídání. To určitě.

Otevřel jsem dveře a nakoukl dovnitř. Pokoj byl prázdný, a tak jsem do něj vešel.

Jakmile do něj vkročila Yen, zavřel jsem je. Sedl jsem si na postel a pokynul k Yen, aby si sedla vedle mě.

,,Bůhví, kolik lidí na tý posteli už spalo." řekla lhostejně a sedla si na podlahu.

,,Víš, že existuje i sex na podlaze, ne?" zeptal jsem se a lehl jsem si na celou postel.

Yen se zasmála a zvedla se. Nejdřív jsem si myslel, že si půjde sednout ke mě, ale nakonec si jen lehla na postel naproti mě.

,,Jak dlouho už se znáš s Abbie?"

,,Jen pár dní."

,,Asi se do ni trochu zakoukal Jacob." řekl jsem a přešel k ní na postel. Odsunula se a sedla si na kraj postele, aby mi udělala místo.

,,Já Jacoba moc neznám, ale to, co se o něm říká...víš, nemyslím si, že by to byl ten správný člověk pro ni."

,,Asi náš pravdu. A co já?"

,,Co ty?"

,,Já jsem taky špatný adekvát pro dívky?" zeptal jsem se a posunul jsem se k ni blíž. Podívala se na mě a já si všiml, jak se ještě trochu odsunula.

,,To já nevím...nikdy jsem o tobě moc věcí neslyšela. Poznala jsem tě až díky Abbie a ostatním, se kterými jsem šla na ten minulý večírek." odpověděla a na chvíli se zamlkla.

,,Fajn, tak mi dej 10 otázek. To snad stačí, ne?"

,,Jo, tak dobře. Alespoň nám těch 15 minut uteče." řekla, už trochu klidňeji a sedla si tak, aby na mě viděla.

Nejdřív se začala ptát na základní otázky, které by skoro nikoho nezajímali.

Čekal jsem, že se bude ptát alespoň na něco, co je zajímavý. Třeba můj první sex, první pařba, nebo něco takového...

Jenže ona se často ptala na rodinu a přátelé a vždy chtěla to téma rozvést.

Neříkám, že mě to nebavilo si s ní povídat, jelikož každou odpovědí byla ještě zvědavější, a vypadalo to, že ji to hodně zajímá...

...ale já už přestávál být nažhavenej. Taky jsem začal být čím dál tím víc strizlivej.

Když už se blížila k poslední otázce, přerušil jsem ji.

,,Proč tě zajímá něco takového? To chceš promarnit tenhle jedinečnej čas ptaním se na moji rodinu a přátelé?" řekl jsem a nudou jsem se přetočil na na břicho.

Pak mě něco napadlo.

,,Tak já se teď na něco zeptám tebe." řekl jsem a zase si sedl. Yen vypadala nervózně, ale zároveň zvědavě.

,,Tak, kolikrát už ses s klukem líbala?" začal jsem pozvolna.

,,Ehm...já...no...ano. Líbala jsem se už s klukem." řekla a svým výrazem se mi snažila naznačit, že mluví pravdu.

,,Já se ptal ale na něco jiného. Kolikrát?"

,,To je pěkně blbá otázka. Moje byly lepší." řekla klepajícím se hlasem.

,,Nelíbala, co?" zeptal jsem se.

Yen se na mě podívala, a ve tváři jsem poznal, jak ji to naštvalo.

,,Podle mě tu už jsme patnáct minut." řekla a chtěla se zvednout, jenže jsem ji ještě v tu chvíli stihl chytit za ruku a přitáhnout si ji k sobě.

,,Možná bych ti...mohl pomoct." zašeptal jsem.

Rukou jsem ji jemně chytil za zápěstí, a přitáhnul si ji ještě blíž.

,,To nejde...já taková nejsem Kwane." zašeptala mi do ucha znovu klepajícím se hlasem. Poté svoji ruku vyprostila z mého sevření.

,,Jen jednu pusu, prosím." odpověděl jsem údýchaným hlasem a znovu chtěl nahmátnout její ruku.

V tu chvíli jsem si uvědomil, jak moc toužím po tom, aby mi řekla ano. Dnešek byla jediná šance...a Yen byla taky jenom jedna.

Snažil jsem se změřit její reakci, pomalu jsem sklonil hlavu a sledoval, jak se její měkké rty pootevřeli. Při pohledu na její záblesk jazyka se mi do žil vlil adrenalin.

Poté se to stalo.

Yen přikývla na znamení tichého svolení a poté zavřela oči.

Nadechl jsem se, jelikož ve mě začala pomalu vzrůstat nervozita, a políbil ji.

Chutnala něžně a sladce a její vzdychání, když jsem se svými rty dotýká těch jejich, ve mě vyvolávalo závislost.

Rukama mě svírala pevně za zápěstí a přitahovala si mě blíž.

Svýma neklidnýma rukama jsem se snažil nahmatat její pas.

Políbil jsem koukty jejího úsměvu, olízl její horní ret a jemně stiskl spodní.

Její odpověď mě ale překvapila.

Začala mi polibky vracet s mnohem větší vášni a její ruce, které ze začátku putovali po mém krku, se mi najednou dostali pod tričko.

,,Sakra..Yen.." šeptal jsem mezi vzdechy a chytnul ji ještě pevněji za pas.

Potřeboval jsem víc. Potřeboval jsem ji.

Jazykem jsem nahmatal otvor mezi rty a beze slov jsem se dožadoval toho, po čem jsem toužil.

Odpověděla mi mrštným ale přesto nesmělým pohybem jazyka.

Naprosto jsem se ztratil ve své vlastní vášni, která kupodivu byla jiná, než u většiny jiných holek.

Líbilo se mi, že jsem byl pro Yen ten první. Sakra, vždyť pro to její tělo ji muselo chtít mnohem víc kluků, tak proč jsem ten první zrovna já.

Jak dlouho potrvá, než začne litovat, že jsem to byl já?

Řeknu vám to asi takhle:

Vsadím se, že jsme těch patnáct minut překročili...ale pro mě, to byly ty neužasnější minuty v životě.