37. Kapitola

4.5K 184 28
                                    

Písnička: Pablo
—————————————————
6:12- Pondělí

,,Můžete už někdo proboha vypnout ten zasranej budík?" Slyšela jsem Em, ještě předtím, než stihla svoji hlavu zabořit do polštáře tak, aby se bouchla do rámu postele. Samozřejmě to vedlo ještě k dalším nadávkám.

Budík nakonec vypla Jasmin, za co ji musím udělit cenu statečnosti, jelikož to zvládla se zavřenýma očima.

Oblékla jsem se, a přešla rychle k zrcadlu, abych si upravila vlasy. Přes noc mi hrozně zkudrnatěli, ani nevím, jak se to stalo.

Sice ano, měla jsem přírodně kudrnaté vlasy po mamce, která měla vlasy světle hnědé, zatímco zbytek rodiny je měl černé a rovné po tátovi, ale dneska jsem je neměla jen kudrnaté...byly zacuchané do sebe tak, že ani můj hřeben to nemohl napravit.

,,Pěkný háro, Ab. Uděláš mi ho taky?" zeptala se Em, která seděla na své posteli ve spodním prádle a koukala do blba.

,,Pokusím se." odpověděla jsem a vlasy si zkusila rozčesat. Vůbec to nešlo. Nevím, co jsem ksakru v noci dělala, ale tohle bylo moc. Vlasy jsem si tedy dala do culíku, a nechala to bejt.

Jakmile jsme byly všechny připraveny jít do školy, zavibroval mi telefon.

Na moment jsme se s Em a Jasmin na sebe podívali.

Oddychla jsem si, když jsem na displeji neviděla zprávu od Arthura, ale od Landona.

,,Uf, to je Landon. Píše, že se omlouvá, za včerejšek, protože neměl čas. A ať kdyžtak napíšem, jestli budeme chtít volat."

,,Dneska bychom mohli." řekla Jasmina vzala si tašku.

,,Ale teď už pojďme, musíme jít pěšky, a to je venku pořádná zima, tak ať to máme za sebou." řekla Em, podala mi moji tašku a vyrazila ven z pokoje.

Cestou jsme minuli pár kluků, někteří jsem potkala na party, ale ani jeden z nich naštěstí nebyl Arthur. Někteří na nás divné koukali, zřejmě ještě všichni kluci na tyhle koleji nebyly informováni, že tady nějaký holky bydlej, a nebo tomu jen nevěřili.

Vyšly jsme z budovy a já ihned poznala Brandonovo auto. Trochu jsem přidala do kroku, abychom se náhodou s ním nepotkali.

Když jsme přišli do školy, rozloučila jsem se s holkama, protože jsme měli každá trochu jiný rozvrh, z důvodu volitelných předmětů.

Když nad tím tak přemýšlím, vlastně tahle škola, až na toho ředitele, který si plete klučičí a holčicí kolej, je vlastně dobrá.

V Americe jsem chodila do školy, která byla typická střední, co se týče učiva, nebylo tam nic neobvyklého.

Tady jsme měli, hned jak jsme podali přihlášku, možnost si vybrat předměty, které by nás opravdu zajímali.
(například místo dějepisu jste si vybrali základy psychologie a biologii)

Já měla matiku na své střední 5x týdne, teď ji mám 8x. Základy psychologie a biologii mám taky navíc.

Na hodně hodin sedím s Yen, především na matice, ale v některých předmětech si musím holt sednout k někomu s volným místem.

𝐍𝐞𝐢𝐠𝐡𝐛𝐨𝐫'𝐬 𝐬𝐨𝐧  [DOKONČENO]Kde žijí příběhy. Začni objevovat