𝐍𝐞𝐢𝐠𝐡𝐛𝐨𝐫'𝐬 𝐬𝐨𝐧 [DOKONČENO]

33. Kapitola

Písnička: Beautiful Girls
—————————————————-
Jen takový malý dodatek, abych vás informovala, kdy budou vycházet kapitoly. Kapitoly vycházejí každý týden po jedné, snažím se to stihnout vždycky do neděle ❤️

Abbie:

Ráno jsem se probudila za pomocí budíku. Protočila jsem nad tím oči, a chystala se nahnout na onen budík.

Svoji ruku jsem sundala z Brandona. Pamatuji si, že mi večer přišlo hezké, že jsem vedle něho mohla být a dotýkat se ho. Jenže teď jsem měla pocit, že mi srdce vyskočí z hrudi.

Vůbec nic jsem nechápala.

Co mě to sakra napadlo. To mi ani trochu nepřišlo ujeté, se líbat s Jacobem a pak se večer otírat o Brandona? Přišla jsem si fakt ubohá, a zapřísáhla se, že už tohle nikdy znovu neudělám.

Brandon vedle mě zničehonic otevřel oči, ačkoliv velmi pomalu a neochotně.

,,Kdo si sakra dává budík i o víkendu." řekl a podíval se znaveně na strop. Poté přesunul svůj pohled na budík a překvapením otevřel pusu.

,,A ještě k tomu v 6:30! No tak to mě poser." Zasténal zlostí a únavou, a ihned potom se zase zachumlal do postele.

Já jsem byla mezitím ticho. Přišlo mi to všechno nějak divné...jakto, že jemu je úplně jedno, co se mezi námi stalo? Zapomněl na to?....nebo jsem snad já o tom jen snila?!

Brandon so všiml mého smutného výrazu, ačkoliv jsem se o snažila zakrýt a zeptal se co mi je.

Nevěděla jsem zpočátku, jak mu to mám říct. Mám se ho na to zeptat?

,,Víš, jen jsem se chtěla zeptat...nepamatuješ si ještě něco z téhle noci? Třeba, že ses probudil?" řekla jsem a trochu přesunula přikrývku i na mojí stranu.

,,Pamatuju. Hele, asi bude lepší když už půjdu. Stejně to nebyl dobrý nápad, zůstávat tady přes noc." řekl Brandon a vstal z postele.

,,A-aha." nezmohla jsem se na nic víc. Takovou odpověď jsem nečekala, ale bylo čas abych si srovnala všechny ty věci, co se stali včera s Jacobem a Brandonem. Musela jsem být na chvíli sama.

A taky zavolat tátovi. Tak dlouho jsem s ním už nemluvila. Určitě by mi připomněl domov a já bych se alespoň na moment cítila, jako dřív.

Jakmile ale za ním zaklapli dveře, nemohla jsem si pomoct.

Začala jsem přemýšlet, co mu na tom tak vadilo, přespat tady přes noc.

Dobře, sice jsem po něm trochu lezla, ale kdybych so všimla, že mu to vadí, okamžitě bych přestala. Jenže jemu to nevadilo. Okamžitě usnul...tak co se teda stalo?

Nejdřív jsem musela zavolat tátovi. Náš táta vždycky vstavat dříve, aby nám všem koupil věci na snídani. Milovala jsem jeho snídaně, hlavně o podzimu.

Když jsem se v jeden den musela hodně učit, většinou o tom táta věděl. Takže zatímco jsem se já vzbudila takhle brzo a už si v posteli opakovala otázky na test, taťka mi přinesl snídani do postele.

Jeho dokonalé kafe provonělo celý můj pokoj. Vůně jahodové marmelády se mísila s vůni banánových lívanců.